Úterý 19. března 2024
Svátek slaví Josef, zítra Světlana
Oblačno 8°C

Lyžařský talent Havlíčková (17): Spálená krása a divoké historky jako Koukalová!

Autor: Martin Hašek

V sedmnácti byla nejmladší českou olympioničkou na Hrách v Pchjongčchangu a taková sezona už si zaslouží pořádnou odměnu. Běžkyně na lyžích Barbora Havlíčková vyrazila po dlouhé zimě za teplem a na kapverdském ostrově Sal pořádně nasála sluníčka. Po návratu měla obličej rozpálený do ruda.

Jako by si chtěla vynahradit krutý studený vítr v korejském Pchjongčchangu. Na Kapverdských ostrovech se Barbora Havlíčková vydováděla na ostrém sluníčku.

„Blonďatý rak,“ smála se po návratu. „Byla jsem na posezonním odpočinku na dovolené na Kapverdách s babičkou. Babička není blonďatá, ale vypadá dost podobně...“

Havlíčková ještě na podzim o účasti na olympiádě jen snila. Potom ale vyhrála závod juniorského Opa Cupu ve Švýcarsku, na mistrovství republiky dospělých vyhrála dva distanční závody a najednou byla v nominaci do Koreje. Po sezoně, v níž nasbírala také čtvrté a páté místo na juniorském mistrovství světa, se odměnila výletem na Kapverdské ostrovy, na týden zakotvila na Salu.

Mladá talentovaná lyžařka Barbora Havlíčková si užívala sluníčka na Kapverdách
Mladá talentovaná lyžařka Barbora Havlíčková si užívala sluníčka na Kapverdách

„Týden mi stačil, déle mě to nebaví. Mně by stačily i čtyři dny, ale to člověk stráví víc dní v letadle,“ vysvětluje Havlíčková.

Souostroví v Atlantiku je známým rájem surfařů, takže, stejně jako v Koreji, si i tam Havlíčková užila větrného počasí.

„Fouká tam hodně, je to trošku matoucí. Člověku není horko, ale je tam jiná teplota než tady,“ líčí Havlíčková. „Je docela zajímavé sledovat, jak tam lidi surfujou. Já mám ráda malé děti, je strašně hezké vidět, jak jsou tam pohybově nadané. Hrají si na prknech, skáčou ve vlnách. Já jsem to nezkoušela, mně by se určitě něco stalo. Mám takové období, že se mi stávají zajímavé věci. Takže jsem to sledovala jen z lehátka.“

JAKO G. K.

Zajímavé věci? To zní jako jedna z historek slavné biatlonové zmatkařky Gabriely Koukalové, která zapomíná hůlky na startu nebo bere kolegům lyže.

„Otvírala jsem dveře od auta a byl z toho lehčí otřes mozku,“ vysvětluje svůj neuvěřitelný zážitek Havlíčková.

„Prostě jsem měla plné ruce, otevřela jsem si dveře hranou dveří. Bouchla jsem se do hlavy, pak jsem začala omdlívat, ale ustála jsem to. Druhý den mi bylo strašně špatně, byla jsem unavená. Nikam jsem s tím nešla, ale když jsem to říkala mojí doktorce, tak řekla: To byl asi lehký otřes mozku, teď bys neměla nic dělat. Ale nebylo to nic vážného...“

I na Kapverdách zažila nadějná lyžařka dobrodružnou historku.

„Zaútočila na mě smečka psů,“ popisuje.

Ale jinak si pobyt ve slunečném ráji nemohla vynachválit. I proto, že se jí líbil životní přístup domorodců, kteří do světa vysílají své heslo No stress.

„Stačí jim ke štěstí mnohem míň,“ říká Havlíčková. „Jsou rádi, že mají co jíst. Starají se o sebe, je tam rodinné pouto. Nikdo vám tam neublíží. Teda, až na tu smečku psů. Ale za to oni nemohli.“