Vaněček nastínil plány po draftu. Rok ve WHL a pak univerzita, gratuloval i Jiří Hrdina
Měl velký podíl na tom, že reprezentační osmnáctka na jaře prolomila dvanáctileté čekání na další medaili. Jakub Vaněček z pozice beka posbíral pět bodů (3+2) v sedmi zápasech a podruhé v sezoně se mohl radovat. Na přelomu roku jako nehrající náhradník získal s dvacítkou stříbro. „Byl jsem tam nejmladší, vzhlížel jsem ke klukům. Člověka to samozřejmě lákalo, ale vážil jsem si toho, že jsem tam vůbec byl,“ ohlížel se talent, jehož si na 59. místě draftu vybral Dallas. K národnímu týmu do dvaceti let už se připojil naplno.
Získat dvě medaile ze světových šampionátů v jednom roce se nepoštěstí každému. Jakub Vaněček zblízka sledoval cestu dvacítky až do finále, pak pomohl dovést osmnáctku k bronzovým medailím. „Byl jsem zpátky ve svém ročníku, měl jsem jinou roli a hrál naopak všechny zápasy. Měli jsme skvělou partu a nikdy na to nezapomenu,“ vzpomínal osmnáctiletý bek.
Na mistrovství na Slovensku se stal po Ondřeji Rumlovi druhým nejproduktivnějším českým zadákem. Úplně spokojený s předvedenou hrou přesto nebyl. „Měli jsme virózu v kabině, takže jsem byl rozlámaný a nemocný. Mohlo to být lepší. Škoda, že jsme neporazili v semifinále Švédy, protože si myslím, že jsme měli na víc,“ řekl sebevědomě.
Další herní progres zaznamenal Vaněček v průběhu ročníku v zámořské WHL. Za Tri-City Americans nastoupil do 59 zápasů a přispěl 35 body (14+21). V juniorce by měl strávit ještě rok, než dokončí střední školu a bude moct naskočit do univerzitní NCAA. V ní se dopředu domluvil s Western Michigan University.
„Myslím, že jsem se se stylem, co se hraje v Americe, srovnal docela rychle. Zlepšoval jsem se každým zápasem. Mám za to, že jsem před sezonou udělal dobré rozhodnutí, že jsem odešel. Bude pro mě dobré zůstat ještě rok ve WHL a teprve pak udělat další krok. Na univerzitě mají development na úplně jiné úrovni. Jediné mínus je podle mého to, že je tam méně zápasů, ale jinak tréninky a zázemí mají ve všech týmech skvělé. Myslím, že to člověka skvěle připraví na další krok třeba do AHL,“ zamýšlel se Vaněček.
Postupnými kroky by jednoho dne rád došel až do NHL. Slavné lize se přiblížil úspěchem na letošním draftu. Z 59. pozice si ho vybral Dallas. „Skvělý tým, skvělá organizace, takže jsem moc spokojený, i když samozřejmě vnímám, jak těžké bude se tam dostat. Ale uvidíme. Budu šlapat a makat, abych se tam jednou dostal,“ prohlásil český talent.
Po draftu gratuloval Faksa i Hrdina
Volbu budoucích nadějí sledoval s rodinou na stadionu v Humpolci. Po oslavách uprostřed noci si sbalil věci, vyrazil na letiště a na rozvojový kemp Stars. Taky mohl přijímat první gratulace. „Hned po draftu mi volal Jiří Hrdina (skaut Dallasu), gratuloval a říkal mi, co a jak bude. Přes Instagram mi napsal i Radek Faksa, že gratuluje, tak bylo super, že mi napsalo takové jméno,“ usmíval se Vaněček.
Gratulace od trojnásobného vítěze Stanley Cupu a nyní skauta Dallasu Jiřího Hrdiny pro něj měla speciální význam. „Celá moje rodina je sparťanská. A Jirka Hrdina je sparťanská legenda. Děda je zarytý sparťan, tak mi hlásil, jak je skvělé, že jde zrovna o něho, kdo v Dallasu působí,“ přiznal.
Před odletem za moře si zatím Vaněček plní reprezentační povinnosti s dvacítkou. Tak, aby si letos na mistrovství světa už zahrál v plnohodnotné roli. Začínající kariéra jde podle jeho slov zatím správným směrem.
„Určitě ano. Žiju tím každý den a chci být každý den lepší a lepší. Mým snem bylo hrát v Severní Americe, což se mi minulou sezonu povedlo docela dobře. Teď na to chci navázat a neustále se jen zlepšovat, abych nezastavoval,“ hlásil Vaněček před odletem na turnaj do Finska.
Právě odtamtud pochází i jeden z jeho vzorů. Symbolicky by se mohli potkat jednoho dne v kempu a později i v jednom týmu. „Je to dobrá náhoda, protože můj vzor je Miro Heiskanen právě z Dallasu. Skvěle bruslí, hraje po celém hřišti, od něho bych rád něco okoukal a něco z jeho hry si vzal. Třeba bude možnost,“ prozradil mladík s úsměvem.
