Velká pardubická - 129. Velká pardubická steeplechase - ONLINE PŘENOS - 13. října 2019 16:40
Ukončeno
129. Velká pardubická se Slavia pojišťovnou
Přenos se aktualizuje automaticky
Ze 129. Velké pardubické je to vše, děkuji za pozornost.
129. Velká pardubická se Slavia pojišťovnou je minulostí a stála za to. Obhájce vítězství Tzigane du Berlais zaváhal na Velkém Taxisu a otveřel cestu k triumfu ostatním koním. Nejlépe toho využil druhý favorit Theophilos trenéra Josefa Váni, který si po celý dostih hlídal, aby mu čelo nikam neuteklo a v cílové rovince přesprintoval chvilku vedoucího Strettona. Žokej Josef Bartoš po vítězstvích v roce 2006 s Decent Felowem a 2008 se Sixteen dosáhl na třetí vítězství, trenér Josef Váňa st. už na 11. triumf v této pozici. Theophilos se stal 94. zástupcem koní na listině vítězů dostihu, počet vítězných jezdců zůstává na čísle 80.
Na počest vítěze zní česká státní hymna.
Před hlavní tribunou jsou nyní slavnostně předávány trofeje jezdcům a trenérům prvním sedmi koní v cíli.
Konečné pořadí
1. Theophilos (FRA), ž. Josef Bartoš
2. Stretton, ž. Thomas Garner
3. Chicname de Cotte (FRA), ž. Jordan Duchene
4. Mazhilis (FRA), ž. Jan Kratochvíl
5. Ange Guardian (GER), ž. Jiří Kousek
6. Rathlin Rose (IRE), ž. James Best
7. Talent, ž. Leighton Aspell
8. Vandual (SVK), ž. Lukáš Matuský
9. Dulcan de Sivola (FRA), Josef Borč
10. Sztorm (POL), ž. Marek Stromský
11. Zarif (IRE), ž. Thomas Boyer
12. Templář, ž. Martin Liška
ostatní nedokončili
Výrok dostihové komise:
Boj 1 1/4 – 1/2 – 6 – 1 – 5 – 1
Čas vítěze:
9:28,76 min
1. Theophilos (FRA), ž. Josef Bartoš
2. Stretton, ž. Thomas Garner
3. Chicname de Cotte (FRA), ž. Jordan Duchene
4. Mazhilis (FRA), ž. Jan Kratochvíl
5. Ange Guardian (GER), ž. Jiří Kousek
6. Rathlin Rose (IRE), ž. James Best
7. Talent, ž. Leighton Aspell
8. Vandual (SVK), ž. Lukáš Matuský
9. Dulcan de Sivola (FRA), Josef Borč
10. Sztorm (POL), ž. Marek Stromský
11. Zarif (IRE), ž. Thomas Boyer
12. Templář, ž. Martin Liška
ostatní nedokončili
Výrok dostihové komise:
Boj 1 1/4 – 1/2 – 6 – 1 – 5 – 1
Čas vítěze:
9:28,76 min
Dokonalý triumf trenéra Josefa Váni st. podtrhují v cíli čtvrtý Mazhilis a pátý Ange Guardian. Pouze Zarif se nedostal na placené pozice, ale i on dostih nakonec dokončil.
Josef Bartoš se zároveň stává prvním jezdcem historie, který vyhrává meranské Gran Premio a Velkou pardubickou ve stejném roce!
Josef Bartoš si liboval, jak Theophilos skočil Taxis, poté jel spíš defenzívně a zaútočil ve správnou chvíli. Tempo bylo podle něj nastavené akorát.
Theophilos ví, že vyhrál, a obrovsky se raduje. Už je odsedlán a nyní dostal pořádný oplach z kýble s vodou.
CÍL'
Druhý probíhá cílem Stretton s Thomasem Garnerem a vylepšuje tak loňské třetí místo, to naopak senzačně bere Chicname de Cotte s Jordanem Duchenem!
CÍL'
Theophilos v závěru odskočil soupeřům a vítězí zhruba o dvě délky! Druhý favorit dostihu dokonale využil zaváhání Tzigane du Berlais a Josef Váňa st. dosahuje 11. vítězství v pozici trenéra! Žokej Josef Bartoš pak Velkou vyhrává potřetí.
CÍL'
Obrovská bitva tří koní v cílové rovině! Theophilos, Stretton a Chicname de Cotte bok po boku!
30'
Poslední překážka, stále Theophilos a Stretton!
29'
První dva koně odskakují zbytku!
28'
Bridgeur nakonec zastaven, na čele Theophilos a Stretton!
27'
Velký Havlův skok nadělal obrovské problémy Bridgeurovi! Sice to ustál, ale je po nadějích.
25'
Velký anglický skok v pořádku, Bridgeur stále tahá tempo.
23'
Steeplechase skok v pořádku, stále všichni pohromadě. Bridgeur a Stretton na čele.
22'
Obvykle neškodný Suchý příkop dnes není neškodný! Lukáš Sloup se neudržel na Krocoleonovi a končí.
21'
Po Velkých zahrádkách se jde znovu do oranice.
19'
Malý Taxis v pořádku, stále celé pole pohromadě.
18'
Několik koní sice nohama stříklo do vody, ale Velkou vodu nakonec všichni překonali.
17'
Krásné skoky na Hadím příkopu, celé pole stále pohromadě.
15'
Drop přímo před hlavní tribunou, pěkně v tempu, ale Ange Guardian skočil špatně a je vidět, že mu to dnes moc nesedí.
14'
Ani Poplerův skok tentokrát nikdo nepodcenil.
12'
Na Sesoku nikdo nohy nenechal a celé pole zatím v souvislé podobě pokračuje dál.
10a'
Bridgeur a Stretton přivedli koně na Prodloužený Taxis, všichni skáčou.
10'
Malé zahrádky a Malý anglický skok v pořádku, koně jsou na náměstí. V čele podle očekávání tempař Bridgeur.
7'
Francouzský skok skočilo zbylých 15 koní bez potíží.
6'
Na Popkovickém skoku opět padá Delight My Fire! Tato překážka je pro tuto klisnu asi zakletá.
5'
Irská v pohodě.
4'
Tzigan du Berlais vitězství neobhájí!!! Padá na Velkém Taxisově příkopu! Dále Ribelino, Mahony a Beau Rochelais. Zdá se, že Tzigan du Berlais doplatil na pád Ribelina a šel přes něj.
3'
Malá voda v pořádku a běží se na Velký Taxis!
2'
První dvě překážky bez jakýchkoliv problémů.
START'
129. Velká pardubická se Slavia pojišťovnou byla odstartována!
Start se bude opakovat! Startérce se nelíbilo řazení koní a nepustila je do dostihu. Všichni se musí od první překážky vrátit.
Koně jsou v prostoru startu a řadí se dle pokynů.
Právě byl dán pokyn startérovi, že dostih může být odstartován.
Všichni úspěšně přeskočili živý plot, jinak překážku označenou číslem 37a, a odbíhají do prostoru startu.
Po přehlídce koně odbíhají před bočnice Taxisova příkopu, kde je čeká povinný zkušební skok. Jeho úspěšné absolvování je nezbytnou podmínkou pro připuštění na start.
Theophilos nakonec dostal výjimku vzhledem ke své povaze a možným problémům a na slavnostní přehlídku jde mimo pořadí uprostřed startovního pole. Za fenomenální klisnou Orphée des Blins, trojnásobnou vítězkou z let 2012 – 2014, tak všech 20 účastníků dostihu přivádí jako první s číslem 2 největší favorit, Tzigane du Berlais.
Podle aktuálního vývoje kursů je největším favoritem obhájce vítězství Tzigane du Berlais (3,75:1), následován Theophilosem (6,5:1), Ange Guardianem (7,5:1) a Talentem (8:1).
Zajímavosti 129. ročníku Velké pardubické
Po 25 letech ukončila sponzorství Česká pojišťovna. Novým titulárním partnerem dostihu se stala Slavia pojišťovna.
Startovní čísla losoval při slavnostním ceremoniálu šéf nově zřízené Národní sportovní agentury, bývalý hokejový brankář a dnes poslanec Milan Hnilička.
Po 19 letech se dostih musí obejít bez jména Josef Váňa jako jezdce. Zatímco Josef Váňa st. ještě zcela nevyloučil, že by už nikdy dostih nejel (a to mu přesně za týden bude 67 let), Josef Váňa ml. definitivně pověsil jezdeckou kariéru na hřebík a úspěšně se vrhl do role dostihového trenéra a manažera.
Na startu se po letech nenachází žádný bělouš a poběží jediná klisna, Delight My Fire. Naopak poměrně hojně jsou zastoupeni polokrevníci, jsou hned 4, ale ani jeden nepatří do širšího okruhu favoritů.
Po 25 letech ukončila sponzorství Česká pojišťovna. Novým titulárním partnerem dostihu se stala Slavia pojišťovna.
Startovní čísla losoval při slavnostním ceremoniálu šéf nově zřízené Národní sportovní agentury, bývalý hokejový brankář a dnes poslanec Milan Hnilička.
Po 19 letech se dostih musí obejít bez jména Josef Váňa jako jezdce. Zatímco Josef Váňa st. ještě zcela nevyloučil, že by už nikdy dostih nejel (a to mu přesně za týden bude 67 let), Josef Váňa ml. definitivně pověsil jezdeckou kariéru na hřebík a úspěšně se vrhl do role dostihového trenéra a manažera.
Na startu se po letech nenachází žádný bělouš a poběží jediná klisna, Delight My Fire. Naopak poměrně hojně jsou zastoupeni polokrevníci, jsou hned 4, ale ani jeden nepatří do širšího okruhu favoritů.
Sedmý dostih, poslední před samotnou Velkou pardubickou, Poplerův memoriál skupiny Profireal Group, steeplechase cross country na 3 300 metrů pro 5leté a starší koně o 300 000 Kč, vyhrál po boji 8letý hnědák Tiara Man trenéra Radima Bodláka ze stáje Antique art UH. V sedle ho vedl bulharský žokej dlouhodobě žijící v Česku Sertash Ferhanov, kterému se v dosavadním průběhu odpoledne příliš nedařilo.
Šestý dostih, Cenu společnosti VCES a.s. – Cenu Labe, steeplechase cross country na 5 200 metrů pro 6leté a starší koně o 700 000 Kč, druhý nejdelší i nejobtížnější dostih programu dne Velké pardubické, vyhrál 6letý ryzák Lodgian Whistle ze Stáje Jeso stylem start – cíl. Pro trenérku Štěpánku Myškovou a žokeje Jaroslava Myšku se tak jedná o dnešní druhé vítězství v řadě! A to mají ještě ve Velké Bridgeura, který v předchozích dvou ročnících slavného dostihu vždy dokončil na placené pozici.
Cena Labe dlouhodobě platí za "přípravku" pro Velkou. Lodgian Whistle tak pravděpodobně v příštích letech poběží kvalifikační dostihy a bude se snažit uspět i v nejsledovanějším závodě v Česku.
Cena Labe dlouhodobě platí za "přípravku" pro Velkou. Lodgian Whistle tak pravděpodobně v příštích letech poběží kvalifikační dostihy a bude se snažit uspět i v nejsledovanějším závodě v Česku.
Pátý dostih, Cenu hejtmana Pardubického kraje – Cenu Vltavy, steeplechase cross country na 4 500 metrů pro 5leté a starší koně o 400 000 Kč, třetí nejdelší a nejtěžší dostih v rámci dostihového dne Velké pardubické, vyhrál favorizovaný 5letý hnědák Evžen trenérky Štěpánky Myškové ze stáje Englicovi a Kulhánkovi. Ze sedla ho vedl jeho stálý partner žokej Jaroslav Myška. Dostih dokončilo pouze 6 z 11 startujících koní a Pavel Složil ml. prolomil dnešní prokletí, na čtvrtý pokus se dostal až do cíle.
Čtvrtý dostih, Cenu společnosti PARAGAN s.r.o., steeplechase cross country handicap na 4 600 metrů pro 5leté a starší koně o 90 000 Kč, vyhrál 6letý hnědák Saint Joseph trenéra Pavla Tůmy ze stáje Dr. Charvát, což je první dnešní úspěch pro lidi kolem obhájce vítězství ve Velké, Tzigane du Berlais. Nepřekvapí tak, že Saint Josepha v dostihu sedlal žokej Jan Faltejsek.
Pavel Tůma ml. je opravdu smolařem dne, neboť ani třetí dostih, do kterého nastoupil, nedokončil. Tentokrát kvůli kolizi s koněm bez jezdce zavadil o točný bod na trase, spadl a dokonce se na chvíli ocitl v péči lékařů.
Pavel Tůma ml. je opravdu smolařem dne, neboť ani třetí dostih, do kterého nastoupil, nedokončil. Tentokrát kvůli kolizi s koněm bez jezdce zavadil o točný bod na trase, spadl a dokonce se na chvíli ocitl v péči lékařů.
Třetí dostih, Cenu Kudy z nudy – Cenu ČASCH, steeplechase cross country na 4 200 metrů pro 4leté koně o 200 000 Kč, vyhrál tmavý hnědák Shent, což znamená již druhý dnešní triumf pro trenéra Luboše Urbánka a stáj Lokotrans. V sedle byl jezdec Michal Kubík.
Smolaři dne se pomalu stávají žokej Thomas Boyer a jezdec Pavel Složil ml., kteří ve druhém dostihu padli ze svch koní na jedné z nejjednodušších překážek na závodišti a v tomto dostihu nezvládli za lesem správně zatočit, nedodrželi kurs a opět nedokončili. Pavel Složil sice ve Velké nestartuje, ale "forma" Thomase Boyera pravděpodobně přidělává vrásky trenérovi Josefu Váňovi st., který mu ve Velké svěřil Zarifa.
Smolaři dne se pomalu stávají žokej Thomas Boyer a jezdec Pavel Složil ml., kteří ve druhém dostihu padli ze svch koní na jedné z nejjednodušších překážek na závodišti a v tomto dostihu nezvládli za lesem správně zatočit, nedodrželi kurs a opět nedokončili. Pavel Složil sice ve Velké nestartuje, ale "forma" Thomase Boyera pravděpodobně přidělává vrásky trenérovi Josefu Váňovi st., který mu ve Velké svěřil Zarifa.
Druhý dostih, Cenu firmy Chládek a Tintěra, Pardubice a.s. – Cenu Laty Brandisové, steeplechase cross country na 4 200 metrů pro 4leté a starší klisny o 200 000 Kč, vyhrála 8letá tmavá hnědka Silk trenéra Josefa Váni st. ze stáje Jasna, kterou na trati vedl žokej Jan Kratochvíl. Raritou dostihu se staly hned dva pády jezdců ze svých koní na obvykle bezproblémové překážce č. 1.
První dostih tohoto dne v Pardubicích, Cenu pivovarů Staropramen – Memoriál Jana Kašpara, steeplechase cross country na 4 400 metrů pro 5leté koně o 120 000 Kč, vyhrál 5letý hnědák Mr Spex trenéra Luboše Urbánka ze stáje Lokotrans, v sedle ho vedl žokej Andrew Glassonbury.
Již po ránu jou známy dvě změny ve startovní listině. Ta nakonec bude čítat pouze 20 koní, podle kursů největší outsider (300:1) Tiep de L`Est ze Slovenska pravděpodobně neprošel veterinární prohlídkou a Velkou v tomto roce nepoběží. Druhá změna se týká jezdeckého obsazení, novopečený žokej Jan Odložil měl na pohled hodně nepříjemný pád v průběhu sobotního pardubického dostihového dne a zranění mu nedovolí posadit se do sedla Templáře. Toho tak pojede žokej Martin Liška.
Největší favorité
Favority musíme hledat jako tradičně mezi koňmi, které do boje vysílá trenér Josef Váňa st. Letos se jedná o 4 zástupce a on sám tvrdí, že nejlepší je aktuálně Theophilos, kterého pojede žokej Josef Bartoš. Ten před 2 týdny vyhrál slavné Gran Premio v italském Meranu a stal se třetím českým jezdcem historie, který se může pyšnit vítězstvím v Gran Premio i ve Velké. Dvojnásobný vítěz Velké z let 2006 a 2008 byl v posledních letech druhý, třetí a čtvrtý se Zarifem, ale letos dostal do rukou koně, kterému trenér dává největší šanci. Theophilos ale trpí velkou předstartovní nervozitou, takže nikoho nepotěšilo, že mu bylo vylosováno číslo 1 a před bouřící hlavní tribunu vyjde na slavnostní přehlídku jako první. Jinak ale letos potvrzuje svoji třídu. Z letošních 4 startů (všechny v Pardubicích) byl sice neprve zadržen v první kvalifikaci, ale poté byl dvakrát druhý (vč. poslední kvalifikace) a v srpnu snadno vyhrál dostih na 5 200 metrů. Jeho handicapem může být, že Velkou poběží poprvé.
Nejzkušenější pak je Zarif, který poběží Velkou už pošesté a s výjimkou hned první účasti nikdy neskončil hůř než čtvrtý. Letos ale nijak nezářil, čtvrté a šesté místo ze dvou startů není nic, čeho by se měli soupeři bát. Nevýhodou pak je také vyšší věk a skutečnost, že Thomas Boyer seděl na hřbetě tohoto koně v dostihu naposledy před 5 lety.
Nejvíc specifický z Váňových koní je Ange Guardian. Když má náladu a vhodné podmínky (tj. tvrdý povrch), prakticky nemá soupeře. Však také vyhrál hned 5x ze svých posledních 6 startů! Tuto bilanci kazí pouze 6. místo z loňské Velké a ani letos by po deštivém průběhu posledního týdne neměla být dráha tvrdá. Vítěz červnové a srpnové kvalifikace tak opět nebude mít ideální podmínky. Ve Velké poběží počtvrté a nejlépe skončil druhý v roce 2016.
Největším favoritem podle sázkových kursů den před dostihem je obhájce vítězství Tzigane du Berlais. Ten letos běžel pouze 2x a bylo z toho těsné druhé místo v první kvalifikaci a 5. místo v poslední kvalifikaci, která se však běžela velmi pomalu a to nemá rád. Velmi tak bude záležet na tom, jaké bude od startu tempo. Jeho největší devízou je žokej Jan Faltejsek v sedle. V současnosti nejlepší český překážkový jezdec umí poznat kvality koně a využít je na maximum. Vyhrál Velkou 5x v posledních 7 letech a velmi rád by tuto bilanci ještě vylepšil.
Mezi favority patří také Talent. Tento kůň pravidelně dokazuje, že své jméno nenese náhodou. Z posledních 8 životních startů jednou padl, jinak byl 3x druhý a 4x zvítězil, a to včetně jednoho vítězství v italském Meranu. Bohužel loni přišly velké zdravotní problémy a rok a půl se na dráze neobjevil. Vrátil se až před měsícem, lehce vyhrál poslední kvalifikaci a naznačil, že ze své výkonnosti nic neztratil. Jeho nevýhodami jsou nezkušenost s tak douhým dostihem (běží Velkou poprvé) a skutečnost, že žokej Leighton Aspell ho v závodě ještě nikdy nevedl.
Mezi černé koně dostihu (nikoliv barvou srsti) patří:
Loni třetí Stretton, jehož opět povede Thomas Garner. Změnil trenéra, přes rok to nebylo úplně ono, ale na podzim prý jeho forma stoupá.
Mazhilis, který před 3 lety vyhrál v Meranu dostih Gran Premio, svědčí mu delší distance, nevadí mu měkčí dráha a v sedle bude mít vítěze z roku 2017 Jana Kratochvíla.
Sztorm byl letos druhý v červnové kvalifikaci až po velkém boji a pokud bude zcela zdravý, musí se s ním počítat. Obzvlášť v sedle s Markem Stromským.
Favority musíme hledat jako tradičně mezi koňmi, které do boje vysílá trenér Josef Váňa st. Letos se jedná o 4 zástupce a on sám tvrdí, že nejlepší je aktuálně Theophilos, kterého pojede žokej Josef Bartoš. Ten před 2 týdny vyhrál slavné Gran Premio v italském Meranu a stal se třetím českým jezdcem historie, který se může pyšnit vítězstvím v Gran Premio i ve Velké. Dvojnásobný vítěz Velké z let 2006 a 2008 byl v posledních letech druhý, třetí a čtvrtý se Zarifem, ale letos dostal do rukou koně, kterému trenér dává největší šanci. Theophilos ale trpí velkou předstartovní nervozitou, takže nikoho nepotěšilo, že mu bylo vylosováno číslo 1 a před bouřící hlavní tribunu vyjde na slavnostní přehlídku jako první. Jinak ale letos potvrzuje svoji třídu. Z letošních 4 startů (všechny v Pardubicích) byl sice neprve zadržen v první kvalifikaci, ale poté byl dvakrát druhý (vč. poslední kvalifikace) a v srpnu snadno vyhrál dostih na 5 200 metrů. Jeho handicapem může být, že Velkou poběží poprvé.
Nejzkušenější pak je Zarif, který poběží Velkou už pošesté a s výjimkou hned první účasti nikdy neskončil hůř než čtvrtý. Letos ale nijak nezářil, čtvrté a šesté místo ze dvou startů není nic, čeho by se měli soupeři bát. Nevýhodou pak je také vyšší věk a skutečnost, že Thomas Boyer seděl na hřbetě tohoto koně v dostihu naposledy před 5 lety.
Nejvíc specifický z Váňových koní je Ange Guardian. Když má náladu a vhodné podmínky (tj. tvrdý povrch), prakticky nemá soupeře. Však také vyhrál hned 5x ze svých posledních 6 startů! Tuto bilanci kazí pouze 6. místo z loňské Velké a ani letos by po deštivém průběhu posledního týdne neměla být dráha tvrdá. Vítěz červnové a srpnové kvalifikace tak opět nebude mít ideální podmínky. Ve Velké poběží počtvrté a nejlépe skončil druhý v roce 2016.
Největším favoritem podle sázkových kursů den před dostihem je obhájce vítězství Tzigane du Berlais. Ten letos běžel pouze 2x a bylo z toho těsné druhé místo v první kvalifikaci a 5. místo v poslední kvalifikaci, která se však běžela velmi pomalu a to nemá rád. Velmi tak bude záležet na tom, jaké bude od startu tempo. Jeho největší devízou je žokej Jan Faltejsek v sedle. V současnosti nejlepší český překážkový jezdec umí poznat kvality koně a využít je na maximum. Vyhrál Velkou 5x v posledních 7 letech a velmi rád by tuto bilanci ještě vylepšil.
Mezi favority patří také Talent. Tento kůň pravidelně dokazuje, že své jméno nenese náhodou. Z posledních 8 životních startů jednou padl, jinak byl 3x druhý a 4x zvítězil, a to včetně jednoho vítězství v italském Meranu. Bohužel loni přišly velké zdravotní problémy a rok a půl se na dráze neobjevil. Vrátil se až před měsícem, lehce vyhrál poslední kvalifikaci a naznačil, že ze své výkonnosti nic neztratil. Jeho nevýhodami jsou nezkušenost s tak douhým dostihem (běží Velkou poprvé) a skutečnost, že žokej Leighton Aspell ho v závodě ještě nikdy nevedl.
Mezi černé koně dostihu (nikoliv barvou srsti) patří:
Loni třetí Stretton, jehož opět povede Thomas Garner. Změnil trenéra, přes rok to nebylo úplně ono, ale na podzim prý jeho forma stoupá.
Mazhilis, který před 3 lety vyhrál v Meranu dostih Gran Premio, svědčí mu delší distance, nevadí mu měkčí dráha a v sedle bude mít vítěze z roku 2017 Jana Kratochvíla.
Sztorm byl letos druhý v červnové kvalifikaci až po velkém boji a pokud bude zcela zdravý, musí se s ním počítat. Obzvlášť v sedle s Markem Stromským.
Na startu bohužel budou chybět tři z původně přihlášených a kvalifikovaných koní z širšího okruhu favoritů.
11letý Hegnus trenéra Radka Holčáka, který tak na startu nemá žádné koně, měl letos možná poslední šanci reálně uvažovat o vítězství. Z posledních 6 startů v životě byl vždy nejhůře druhý, druhý doběhl i v loňské Velké a letos ovládl první kvalifikaci. Před měsícem se však při závodním testu formy lehce zranil na noze a musel být měsíc v klidu.
10letý No Time To Lose je vítězem Velké z roku 2017, ale loni obhajobu nezvládl i kvůli ne zrovna optimálnímu zdravotnímu stavu a podle vyjádření trenéra Josefa Váni st. má aktuálně úplně stejné problémy a musel start úplně odpískat.
11letý Francouz Urgent de Gregaine doběhl právě za No Time To Lose druhý před 2 lety, ale ani napodruhé nedostane příležitost své umístění vylepšit. Loni dala celá francouzská ekipa přednost Crystal Cupu, letos ho ze hry vyřadilo blíže nespecifikované zranění.
11letý Hegnus trenéra Radka Holčáka, který tak na startu nemá žádné koně, měl letos možná poslední šanci reálně uvažovat o vítězství. Z posledních 6 startů v životě byl vždy nejhůře druhý, druhý doběhl i v loňské Velké a letos ovládl první kvalifikaci. Před měsícem se však při závodním testu formy lehce zranil na noze a musel být měsíc v klidu.
10letý No Time To Lose je vítězem Velké z roku 2017, ale loni obhajobu nezvládl i kvůli ne zrovna optimálnímu zdravotnímu stavu a podle vyjádření trenéra Josefa Váni st. má aktuálně úplně stejné problémy a musel start úplně odpískat.
11letý Francouz Urgent de Gregaine doběhl právě za No Time To Lose druhý před 2 lety, ale ani napodruhé nedostane příležitost své umístění vylepšit. Loni dala celá francouzská ekipa přednost Crystal Cupu, letos ho ze hry vyřadilo blíže nespecifikované zranění.
Startovní listina
1 – Theophilos (FRA)
9 let, ž. Josef Bartoš, trenér Josef Váňa st., stáj Dostihový klub iSport-Váňa
2 – Tzigane du Berlais (FRA)
8 let, ž. Jan Faltejsek, trenér Pavel Tůma, stáj Dr. Charvát
3 – Ribelino (FRA)
11 let, ž. Andrew Glassonbury, trenér Luboš Urbánek, stáj Lokotrans
4 – Dulcar de Sivola (FRA)
6 let, Josef Borč, trenér Stanislav Kovář, stáj DiJana Dobšice
5 – Player
7 let, ž. Marcel Novák, trenér Lenka Kvapilová, stáj Maxa-Nýznerov
6 – Stretton
9 let, ž. Thomas Garner, trenér Stanislav Popelka, stáj Nýznerov
7 – Mazhilis (FRA)
10 let, ž. Jan Kratochvíl, trenér Josef Váňa st., stáj Köi Dent
8 – Ange Guardian (GER)
11 let, ž. Jiří Kousek, trenér Josef Váňa st., Stáj Anděl strážný
9 – Sztorm (POL)
10 let, ž. Marek Stromský, trenér Grzegorz Wroblewski, stáj Nýznerov
10 – Zarif (IRE)
12 let, ž. Thomas Boyer, trenér Josef Váňa st., stáj Köi Dent
11 – Vandual (SVK)
11 let, ž. Lukáš Matuský, trenér Marián Štangel, stáj VADUAL
12 – Templář
12 let, ž. Martin Liška, trenér Antonín Novák, Stáj www.trdelnik.com-Luka
13 – Rathlin Rose (IRE)
11 let, ž. James Best, trenér David Pipe, stáj Fergus Wilson
14 – Beau Rochelais (FRA)
8 let, ž. Alexandre Orain, trenér MVDr. Čestmír Olehla, stáj DS Pegas
15 – Delight my Fire (FRA)
9 let, ž. Sertash Ferhanov, trenér Radim Bodlák, stáj DS Pod Buchlovem
16 – Tiep de L`Est (FRA) – nestartuje
7 let, ž. Martin Cagáň, trenér Ing. Jan Cagáň, stáj Lokotrans Slovakia
17 – Bridgeur (FRA)
8 let, ž. Jaroslav Myška, trenér Štěpánka Myšková, stáj VaZi
18 – Talent
8 let, ž. Leighton Aspell, trenér Hana Kabelková, stáj DS Kabelkovi
19 – Chicname de Cotte (FRA)
7 let, ž. Jordan Duchene, trenér Pavel Vítek, stáj Quartis-Zámecký Vrch
20 – Krocoleon (FRA)
9 let, Lukáš Sloup, trenér Pavel Poles, stáj EŽ Praha a.s.
21 – Mahony
7 let, ž. Niklas Lovén, trenér Stanislav Popelka, stáj Quartis-Zámecký Vrch
1 – Theophilos (FRA)
9 let, ž. Josef Bartoš, trenér Josef Váňa st., stáj Dostihový klub iSport-Váňa
2 – Tzigane du Berlais (FRA)
8 let, ž. Jan Faltejsek, trenér Pavel Tůma, stáj Dr. Charvát
3 – Ribelino (FRA)
11 let, ž. Andrew Glassonbury, trenér Luboš Urbánek, stáj Lokotrans
4 – Dulcar de Sivola (FRA)
6 let, Josef Borč, trenér Stanislav Kovář, stáj DiJana Dobšice
5 – Player
7 let, ž. Marcel Novák, trenér Lenka Kvapilová, stáj Maxa-Nýznerov
6 – Stretton
9 let, ž. Thomas Garner, trenér Stanislav Popelka, stáj Nýznerov
7 – Mazhilis (FRA)
10 let, ž. Jan Kratochvíl, trenér Josef Váňa st., stáj Köi Dent
8 – Ange Guardian (GER)
11 let, ž. Jiří Kousek, trenér Josef Váňa st., Stáj Anděl strážný
9 – Sztorm (POL)
10 let, ž. Marek Stromský, trenér Grzegorz Wroblewski, stáj Nýznerov
10 – Zarif (IRE)
12 let, ž. Thomas Boyer, trenér Josef Váňa st., stáj Köi Dent
11 – Vandual (SVK)
11 let, ž. Lukáš Matuský, trenér Marián Štangel, stáj VADUAL
12 – Templář
12 let, ž. Martin Liška, trenér Antonín Novák, Stáj www.trdelnik.com-Luka
13 – Rathlin Rose (IRE)
11 let, ž. James Best, trenér David Pipe, stáj Fergus Wilson
14 – Beau Rochelais (FRA)
8 let, ž. Alexandre Orain, trenér MVDr. Čestmír Olehla, stáj DS Pegas
15 – Delight my Fire (FRA)
9 let, ž. Sertash Ferhanov, trenér Radim Bodlák, stáj DS Pod Buchlovem
16 – Tiep de L`Est (FRA) – nestartuje
7 let, ž. Martin Cagáň, trenér Ing. Jan Cagáň, stáj Lokotrans Slovakia
17 – Bridgeur (FRA)
8 let, ž. Jaroslav Myška, trenér Štěpánka Myšková, stáj VaZi
18 – Talent
8 let, ž. Leighton Aspell, trenér Hana Kabelková, stáj DS Kabelkovi
19 – Chicname de Cotte (FRA)
7 let, ž. Jordan Duchene, trenér Pavel Vítek, stáj Quartis-Zámecký Vrch
20 – Krocoleon (FRA)
9 let, Lukáš Sloup, trenér Pavel Poles, stáj EŽ Praha a.s.
21 – Mahony
7 let, ž. Niklas Lovén, trenér Stanislav Popelka, stáj Quartis-Zámecký Vrch
Do letošní Velké pardubické bylo řádně přihlášeno celkem 26 koní, včetně 5 zahraničních. Všichni splnili kvalifikační podmínky. Ty splnili i další dva koně, kteří nakonec do největšího dostihu české překážkové sezóny přihlášeni nebyli. Ne všichni se ale objeví na startu. Zranění postihlo několik favoritů z českého chovu a nedorazí ani oba přihlášení Francouzi. Pouze jeden ostrovní a dva slovenské koně se tak postaví výrazné české přesile. V osudí se při losování startovních čísel ocitlo celkem 21 jmen. Tolik účastníků bude mít 129. ročník nejslavnějšího českého dostihu. Kteří to jsou?
Kvalifikace
Do Velké pardubické je kvalifikován každý kůň ve věku minimálně 6 let, který bez chyby (tj. bez pádu či vybočení) dokončí aspoň jeden ze čtyř kvalifikačních dostihů. Zahraniční koně musí bez chyby dokončit aspoň jeden dostih typu steeplechase či crosscountry o délce minimálně 4800 metrů. Samozřejmostí je, že kůň musí být zároveň přihlášen do dostihu v řádném termínu. Jedinou výjimkou je obhájce vítězství, který je kvalifikován automaticky.
Kvalifikační dostihy se běhají v Pardubicích, jsou dlouhé 5800 metrů a z velké části kopírují kurs Velké pardubické. Samozřejmě se v nich nevyskytuje Velký Taxisův příkop. Tato překážka se skáče pouze jednou v roce, při Velké.
1. kvalifikace (Velká cena města Pardubic) se konala 25. 5., úspěšně ji absolvovalo 8 koní a vítězem se stal Hegnus s žokejem Stromským.
2. kvalifikace (Cena města Pardubic – Memoriál mjr. M. Svobody) se konala 23. 6., úspěšně ji absolvovalo 8 koní a vítězem se stal Ange Guardian s žokejem Novákem.
3. kvalifikace (Cena firmy Chládek a Tintěra, Pardubice, a.s.) se konala 10. 8., úspěšně ji absolvovalo 8 koní a vítězem se stal opět Ange Guardian, tentokrát s žokejem Matuským.
4. kvalifikace (Cena města Pardubic – EURO EQUUS) se konala 7. 9., úspěšně ji absolvovalo 7 koní a vítězem se stal Talent s žokejem Novákem.
Do Velké pardubické je kvalifikován každý kůň ve věku minimálně 6 let, který bez chyby (tj. bez pádu či vybočení) dokončí aspoň jeden ze čtyř kvalifikačních dostihů. Zahraniční koně musí bez chyby dokončit aspoň jeden dostih typu steeplechase či crosscountry o délce minimálně 4800 metrů. Samozřejmostí je, že kůň musí být zároveň přihlášen do dostihu v řádném termínu. Jedinou výjimkou je obhájce vítězství, který je kvalifikován automaticky.
Kvalifikační dostihy se běhají v Pardubicích, jsou dlouhé 5800 metrů a z velké části kopírují kurs Velké pardubické. Samozřejmě se v nich nevyskytuje Velký Taxisův příkop. Tato překážka se skáče pouze jednou v roce, při Velké.
1. kvalifikace (Velká cena města Pardubic) se konala 25. 5., úspěšně ji absolvovalo 8 koní a vítězem se stal Hegnus s žokejem Stromským.
2. kvalifikace (Cena města Pardubic – Memoriál mjr. M. Svobody) se konala 23. 6., úspěšně ji absolvovalo 8 koní a vítězem se stal Ange Guardian s žokejem Novákem.
3. kvalifikace (Cena firmy Chládek a Tintěra, Pardubice, a.s.) se konala 10. 8., úspěšně ji absolvovalo 8 koní a vítězem se stal opět Ange Guardian, tentokrát s žokejem Matuským.
4. kvalifikace (Cena města Pardubic – EURO EQUUS) se konala 7. 9., úspěšně ji absolvovalo 7 koní a vítězem se stal Talent s žokejem Novákem.
Kurs Velké pardubické
Kurs dostihu čítá celkem 31 různorodých překážek.
č. 1 – Živý plot
120 cm vysoký a 130 cm široký živý plot s 80 cm vysokým dřevěným břevnem na odskokové hraně. Skok pro zahřátí. Moderní historie Velké nepamatuje pád na této překážce.
č. 2 – Živý plot s příkopem
130 cm vysoký a 290 cm široký živý plot s nízkým dřevěným břevnem na odskokové hraně, následovaný krátkým 60 cm hlubokým příkopem. Opět skok na rozehřátí, avšak jeho podcenění může přinést fatální následky. Právě zde skončila pouť Registany za 3. vítězstvím v řadě v roce 2005.
č. 3 – Malý vodní příkop
Nejmenší z trojice vodních příkopů. 300 cm široký a 60 cm hluboký příkop, který se dá v případě nouze proběhnout. Před modernizací v 90. letech byl tvořen betonovou hlubokou "vanou" s ostrými hranami a patřil mezi nebezpečné skoky. Dnes hrozí riziko pouze z podmáčených hran, díky kterým je nutné odskakovat s dostatečnou rezervou. Padá se zde minimálně.
č. 4 – Velký Taxisův příkop
Nejslavnější překážka dostihu. Skáče se pouze jednou za rok, právě při Velké pardubické. 150 – 160 cm vysoký a 180 cm široký živý plot je následován 400 cm dlouhým příkopem o hloubce 100 cm a pozvolným nástupem. Celková šířka překážky je tak 580 cm. A to je stav po modernizaci. Před rokem 1994 byl příkop o metr delší, o metr hlubší a měl ostrou hranu, o kterou si nezkušení koně v průběhu historie často přivodili vážná až smrtelná zranění. Modernizace udělala z překážky mnohem bezpečnější skok, bohužel na úkor obtížnosti. Navíc dnešní koně jsou mnohem kvalitněji připravení a na počátku dostihu mají dostatek sil, takže v současné době se na Taxisu padá jen velmi málo. V posledních čtyřech letech zde skončili svoji pouť dostihem vždy dva až tři koně, přičemž ne vždy byla na vině překážka jako taková.
č. 5 – Irská lavice
Atypická překážka, která dělá mnoha koním velké potíže, ač není nebezpečná. 200 cm vysoký a 450 cm široký val ohraničený z obou stran metrovými příkopy. Nedá se zdolat jedním skokem, musí se na ni vyjít a na druhé straně zase sejít. Dá se zde ale ztratit mnoho času, v horším případě i pohřbít závod. Některé koně tato překážka vystraší natolik, že ji odmítnou přejít. Loni zde shodil jezdce Vajgaros.
č. 6 – Popkovický skok
Podle mnoha odborníků nejobtížnější překážka Velké. Překážku tvoří 130 cm vysoký a 200 cm široký živý plot s nízkým břevnem na odskokové hraně, následovaný 200 cm širokým příkopem. Její záludnost spočívá v tom, že ihned po doskoku musí koně ostře zatočit doprava. Mnozí jezdci ji tak najíždějí šikmo, čímž si skok prodlužují a zároveň můžou omezit další koně. Například v roce 1998 zde došlo k hromadnému pádu 8 koní způsobenému řetězovou reakcí po vybočení jednoho a zaváhání druhého koně. Velké problémy nadělala také v roce 2015, padly zde celkem 4 koně. Poslední větší problémy se zde objevily loni, 2 koně překážku nezvládly.
č. 7 – Francouzský skok
Dva živé ploty oddělené příkopem. Živé ploty jsou 120, resp. 130 cm vysoké a 110 cm široké. Příkop mezi nimi je také široký 110 cm. Nachází se za lesíkem, takže diváci na závodišti na ni nevidí. Kdysi se na ni najíždělo z oranice, dnes je před ní dlouhý travnatý odskokový pás, který překážce výrazně ubral na obtížnosti. Přesto se zde výjimečně objeví problém, např. v roce 2004 znamenal řetězový pád konec šancí hned 4 koní.
č. 8/9 – Malé zahrádky
První dvojskok dostihu. Dva živé ploty 130 cm vysoké a 150 cm široké, mezi kterými je 8,5metrová mezera, kterou koně vyplňují dvěma kroky. Překážka se musí najet ve správném tempu, jinak hrozí, že kůň druhý plot nezdolá. Častý strašák hlavně zahraničních koní, kteří takový typ překážky ze světa neznají.
č. 10 – Anglický skok
Překážka, jejíž obtížnost spočívá v příkopu před živým plotem, ne za ním. Před příkopem se nachází 70 cm vysoké dřevěné břevno, příkop samotný je široký 150 cm, následný živý plot je široký 120 cm. Patří mezi jednodušší skoky, na kterém se v podstatě nepadá. V roce 2015 však toto pravidlo jeden kůň porušil. Touto překážkou končí úvodní část Velké pardubické.
Následuje průběh velkým prostranstvím, tzv. náměstím, kde je nutné správně objet několik točných bodů. To například v roce 2008 nezvládl Amant Gris, který sice doběhl do cíle první, ale byl po právu diskvalifikován pro nedodržení kursu, když jeden z točných bodů objel ze špatné strany a o několik metrů si tak zkrátil trať.
č. 10a – Prodloužený Taxisův příkop
Nachází se vedle Velkého Taxisu a má zhruba dvoutřetinovou velikost svého slavného "bratra". Živý plot je vysoký 130 cm, široký 200 cm a na odskokové hraně stojí 80 cm vysoké břevno. Následný příkop je hluboký pouze 20 cm, ale je dlouhý 200 cm. Skok se navíc často neskáče úplně rovně, ale drobně šikmo. Přestože nepatří mezi technicky obtížné skoky, padá se zde velmi často.
č. 11 – Živý plot s příkopem
Živý plot je 130 cm vysoký, 170 cm široký a na odskokové hraně je 60 cm vysoké břevno. Následuje 200 cm širký a 60 cm hluboký příkop. Tato překážka koním nedělá potíže.
č 12 – Živý plot – seskok
Na první pohled jednoduchá překážka. 120 cm vysoký a 130 cm široký živý plot s 60 cm vysokým břevnem na odskokové hraně. Její obtížnost spočívá v poloze doskokové plochy, která je o 50 cm níže, než je odskok. Kůň, který si toto neuvědomí, může mít problémy a tzv. ztratit nohy. Stává se to ale minimálně.
č. 13 – Živý plot
130 cm vysoký i široký živý plot s 80 cm vysokým břevnem na odskokové hraně. Pro koně oddechový skok. Nepamatuji zde potíže.
č. 14 – Poplerův skok
80 cm vysoké dvojbradlí. To je celá tato překážka, avšak její jednoduchost je její největší "zbraní". Koně mají tendenci ji podcenit. Jméno získala podle slavného meziválečného jezdce, dvojnásobného vítěze Velké, kpt. Rudolfa Poplera, který právě na tomto skoku v roce 1932 tragicky zahynul v jednom rámcovém dostihu. V roce 1991 zde padl fenomenální Železník, avšak neutekl od žokeje Josefa Váni st., byl znovu nasednut a stíhací jízdu dovedl ke svému čtvrtému vítězství.
č. 15 – Drop
Dvoumetrový seskok přímo před tribunami. V minulosti před ním koně téměř zastavovali a scházeli ho. S narůstající rychlostí dostihu narostla také obtížnost této překážky, neboť se běžně skáče z tempa. Občas zde některý kůň vyhodí jezdce ze sedla. Přímo ve Velké naposledy v roce 2015.
č. 16 – Kamenná zeď
Oddechová překážka před tribunami před obtížnou fází dostihu. 180 cm široká a 85 cm vysoká zeď, na kterou se nabíhá z oranice. Někteří mazaní jezdci využívají úzký travnatý pás podél bariéry, aby ušetřili síly svého koně.
č. 17 – Hadí příkop
Největší a nejobtížnější vodní překážka. Kdysi jezdce vyloženě děsila, neboť byla hluboká téměř 2 metry a obrostlá vodními rostlinami. Po modernizaci v 90. letech má pevné dno, minimální hloubku a z původní obtížnosti tak zůstala pouze šířka 450 cm a hlavně o 70 cm nižší doskok oproti odskoku. Pokud se nenajíždí příliš pomalu, tak se zde již téměř nepadá, ačkoliv jde po delší době o velký skok a koně již nejsou zrovna čerství.
č. 18 – Velký vodní příkop
400 cm široký a 45 cm hluboký vodní příkop, který se dá bezpečně proběhnout, je již jen stínem kdysi velmi obávané překážky. Přesto nepatří mezi lehké skoky. Kůň se musí odrazit ve správný okamžik a nenechat na doskoku v příkopu zadní nohy, taková situace často končí pádem. Přesně to se v roce 2015 stalo jednomu z favoritů Rabbit Wellovi. Sice nepadl, ale jeho šance na úspěch se rozplynuly. V minulosti šlo o druhou nejtěžší překážku Velké díky rozbahněným okrajům a velké hloubce.
č. 19 – Malý Taxisův příkop
Poslední a nejmenší z trojice "Taxisů" v kursu. Živý plot je 140 – 150 cm vysoký a 200 cm široký, na odskokové hraně je 60 cm vysoké břevno. Následný mělký příkop je široký 170 cm. Překážka obvykle nedělá problémy, neboť v těchto fázích se začíná opět zrychlovat a skáče se tak z dobrého tempa.
č. 20/21 – Velké zahrádky
Nachází se vedle Malých zahrádek a jde o stejný dvojskok. Jediným rozdílem je, že se skáče v opačném směru a mezera mezi živými ploty je o 0,5 metru delší.
č. 22 – Suchý příkop
Jednoduchý příkop s bílým odskokovým břevnem, široký 300 cm a hluboký 90 cm. V minulosti chybělo odskokové břevno, takže se stávalo, že si kůň příkopu jednoduše nevšiml. Dnes se zde vůbec nepadá. Je to druhá překážka kursu, na kterou diváci z tribun nevidí.
č. 23 – Steeplechase skok
Steeplechase skoky nahradily dříve používané proutěné překážky, neboť se nedají proskočit. Je vysoký 130 cm a široký 60 cm. Nachází se ihned po výběhu z lesíka na travnaté dráze. V tomto úseku jezdci zkouší nástupy a testují, jak je na tom kdo se silami. Takže se tu obvykle běhá velmi rychle.
č. 24 – Živý plot "U hangáru"
Název je odvozen polohou, neboť jde o překážku nejblíž hangárům na přilehlém letišti. Jedná se o 130 cm vysoký i široký živý plot. 60 cm před ním se nachází 80 cm vysoké odskokové břevno. Nachází se v táhlé zatáčce, což je vzhledem k rychlému tempu a boji o pozice příčinou nepříliš častých pádů. Ten poslední jsme mohli vidět v roce 2016.
č. 25 – Velký anglický skok
Začátek poslední obtížné fáze dostihu. Překážka bývá záludná hlavně za mokra. Tvoří ji 150 cm vysoký a 160 cm široký živý plot, 60 cm před ním se stojí 80 cm vysoké odskokové břevno. Obtížnost překážky tvoří doskok, neboť doskoková plocha je o 40 cm výše než odskoková a koně zde na doskoku často podkluzují. Za mokra se tento problém ještě násobí a v kombinaci s úbytkem sil zde dochází často k pádům.
č. 26 – Suchý příkop "mezi břízkami"
240 cm široký příkop s 50 cm vysokým odskokovým břevnem. Hlavním úkolem je neškobrtnout a udržet tempo. I přes únavu koní se zde nepadá.
č. 27 – Velký Havlův skok
Poslední těžká překážka kursu. 140 cm vysoký a 190 cm široký živý plot s 80 cm vysokým odskokovým břevnem ve vzdálenosti 50 cm před plotem, následovaný 250 cm širokým mělkým příkopem. Obtížnost skoku spočívá nejen v jeho velikosti, ale i v pozici v kursu, koně jsou již hodně unaveni. Navíc před překážkou běží koně dlouhý úsek oranicí, která je ještě více vysílí, obzvláště za mokra. Pády jsou zde poměrně časté. Překážka je pojmenována po dlouholetém obětavém správci závodiště.
č. 28 – Steeplechase skok
Steeplechase skoky nahradily dříve používané proutěné překážky, neboť se nedají proskočit. Je vysoký 130 cm a široký 60 cm. Nachází se na travnaté dráze a koně si zde chystají pozici na finiš. Každá chyba tak stojí mnohem více než dosud. V roce 2015 se o tom přesvědčil Zarif, kterému pak chyběly síly.
č. 29 – Steeplechase skok
Platí pro něj to samé jako pro překážku č. 28.
č. 30 – Steeplechase skok
Stejné parametry jako odstatní steeplechase skoky. Je to poslední překážka kursu, na začátku cílové roviny. Chyba udělaná zde se již nedá dohnat. Velkou sportovní tragédii způsobila tato překážka (tehdy ještě proutěná) v roce 1967. Bělka Lukava měla obrovský náskok, avšak pád na této překážce ji připravil o jasné vítězství.
Kurs dostihu čítá celkem 31 různorodých překážek.
č. 1 – Živý plot
120 cm vysoký a 130 cm široký živý plot s 80 cm vysokým dřevěným břevnem na odskokové hraně. Skok pro zahřátí. Moderní historie Velké nepamatuje pád na této překážce.
č. 2 – Živý plot s příkopem
130 cm vysoký a 290 cm široký živý plot s nízkým dřevěným břevnem na odskokové hraně, následovaný krátkým 60 cm hlubokým příkopem. Opět skok na rozehřátí, avšak jeho podcenění může přinést fatální následky. Právě zde skončila pouť Registany za 3. vítězstvím v řadě v roce 2005.
č. 3 – Malý vodní příkop
Nejmenší z trojice vodních příkopů. 300 cm široký a 60 cm hluboký příkop, který se dá v případě nouze proběhnout. Před modernizací v 90. letech byl tvořen betonovou hlubokou "vanou" s ostrými hranami a patřil mezi nebezpečné skoky. Dnes hrozí riziko pouze z podmáčených hran, díky kterým je nutné odskakovat s dostatečnou rezervou. Padá se zde minimálně.
č. 4 – Velký Taxisův příkop
Nejslavnější překážka dostihu. Skáče se pouze jednou za rok, právě při Velké pardubické. 150 – 160 cm vysoký a 180 cm široký živý plot je následován 400 cm dlouhým příkopem o hloubce 100 cm a pozvolným nástupem. Celková šířka překážky je tak 580 cm. A to je stav po modernizaci. Před rokem 1994 byl příkop o metr delší, o metr hlubší a měl ostrou hranu, o kterou si nezkušení koně v průběhu historie často přivodili vážná až smrtelná zranění. Modernizace udělala z překážky mnohem bezpečnější skok, bohužel na úkor obtížnosti. Navíc dnešní koně jsou mnohem kvalitněji připravení a na počátku dostihu mají dostatek sil, takže v současné době se na Taxisu padá jen velmi málo. V posledních čtyřech letech zde skončili svoji pouť dostihem vždy dva až tři koně, přičemž ne vždy byla na vině překážka jako taková.
č. 5 – Irská lavice
Atypická překážka, která dělá mnoha koním velké potíže, ač není nebezpečná. 200 cm vysoký a 450 cm široký val ohraničený z obou stran metrovými příkopy. Nedá se zdolat jedním skokem, musí se na ni vyjít a na druhé straně zase sejít. Dá se zde ale ztratit mnoho času, v horším případě i pohřbít závod. Některé koně tato překážka vystraší natolik, že ji odmítnou přejít. Loni zde shodil jezdce Vajgaros.
č. 6 – Popkovický skok
Podle mnoha odborníků nejobtížnější překážka Velké. Překážku tvoří 130 cm vysoký a 200 cm široký živý plot s nízkým břevnem na odskokové hraně, následovaný 200 cm širokým příkopem. Její záludnost spočívá v tom, že ihned po doskoku musí koně ostře zatočit doprava. Mnozí jezdci ji tak najíždějí šikmo, čímž si skok prodlužují a zároveň můžou omezit další koně. Například v roce 1998 zde došlo k hromadnému pádu 8 koní způsobenému řetězovou reakcí po vybočení jednoho a zaváhání druhého koně. Velké problémy nadělala také v roce 2015, padly zde celkem 4 koně. Poslední větší problémy se zde objevily loni, 2 koně překážku nezvládly.
č. 7 – Francouzský skok
Dva živé ploty oddělené příkopem. Živé ploty jsou 120, resp. 130 cm vysoké a 110 cm široké. Příkop mezi nimi je také široký 110 cm. Nachází se za lesíkem, takže diváci na závodišti na ni nevidí. Kdysi se na ni najíždělo z oranice, dnes je před ní dlouhý travnatý odskokový pás, který překážce výrazně ubral na obtížnosti. Přesto se zde výjimečně objeví problém, např. v roce 2004 znamenal řetězový pád konec šancí hned 4 koní.
č. 8/9 – Malé zahrádky
První dvojskok dostihu. Dva živé ploty 130 cm vysoké a 150 cm široké, mezi kterými je 8,5metrová mezera, kterou koně vyplňují dvěma kroky. Překážka se musí najet ve správném tempu, jinak hrozí, že kůň druhý plot nezdolá. Častý strašák hlavně zahraničních koní, kteří takový typ překážky ze světa neznají.
č. 10 – Anglický skok
Překážka, jejíž obtížnost spočívá v příkopu před živým plotem, ne za ním. Před příkopem se nachází 70 cm vysoké dřevěné břevno, příkop samotný je široký 150 cm, následný živý plot je široký 120 cm. Patří mezi jednodušší skoky, na kterém se v podstatě nepadá. V roce 2015 však toto pravidlo jeden kůň porušil. Touto překážkou končí úvodní část Velké pardubické.
Následuje průběh velkým prostranstvím, tzv. náměstím, kde je nutné správně objet několik točných bodů. To například v roce 2008 nezvládl Amant Gris, který sice doběhl do cíle první, ale byl po právu diskvalifikován pro nedodržení kursu, když jeden z točných bodů objel ze špatné strany a o několik metrů si tak zkrátil trať.
č. 10a – Prodloužený Taxisův příkop
Nachází se vedle Velkého Taxisu a má zhruba dvoutřetinovou velikost svého slavného "bratra". Živý plot je vysoký 130 cm, široký 200 cm a na odskokové hraně stojí 80 cm vysoké břevno. Následný příkop je hluboký pouze 20 cm, ale je dlouhý 200 cm. Skok se navíc často neskáče úplně rovně, ale drobně šikmo. Přestože nepatří mezi technicky obtížné skoky, padá se zde velmi často.
č. 11 – Živý plot s příkopem
Živý plot je 130 cm vysoký, 170 cm široký a na odskokové hraně je 60 cm vysoké břevno. Následuje 200 cm širký a 60 cm hluboký příkop. Tato překážka koním nedělá potíže.
č 12 – Živý plot – seskok
Na první pohled jednoduchá překážka. 120 cm vysoký a 130 cm široký živý plot s 60 cm vysokým břevnem na odskokové hraně. Její obtížnost spočívá v poloze doskokové plochy, která je o 50 cm níže, než je odskok. Kůň, který si toto neuvědomí, může mít problémy a tzv. ztratit nohy. Stává se to ale minimálně.
č. 13 – Živý plot
130 cm vysoký i široký živý plot s 80 cm vysokým břevnem na odskokové hraně. Pro koně oddechový skok. Nepamatuji zde potíže.
č. 14 – Poplerův skok
80 cm vysoké dvojbradlí. To je celá tato překážka, avšak její jednoduchost je její největší "zbraní". Koně mají tendenci ji podcenit. Jméno získala podle slavného meziválečného jezdce, dvojnásobného vítěze Velké, kpt. Rudolfa Poplera, který právě na tomto skoku v roce 1932 tragicky zahynul v jednom rámcovém dostihu. V roce 1991 zde padl fenomenální Železník, avšak neutekl od žokeje Josefa Váni st., byl znovu nasednut a stíhací jízdu dovedl ke svému čtvrtému vítězství.
č. 15 – Drop
Dvoumetrový seskok přímo před tribunami. V minulosti před ním koně téměř zastavovali a scházeli ho. S narůstající rychlostí dostihu narostla také obtížnost této překážky, neboť se běžně skáče z tempa. Občas zde některý kůň vyhodí jezdce ze sedla. Přímo ve Velké naposledy v roce 2015.
č. 16 – Kamenná zeď
Oddechová překážka před tribunami před obtížnou fází dostihu. 180 cm široká a 85 cm vysoká zeď, na kterou se nabíhá z oranice. Někteří mazaní jezdci využívají úzký travnatý pás podél bariéry, aby ušetřili síly svého koně.
č. 17 – Hadí příkop
Největší a nejobtížnější vodní překážka. Kdysi jezdce vyloženě děsila, neboť byla hluboká téměř 2 metry a obrostlá vodními rostlinami. Po modernizaci v 90. letech má pevné dno, minimální hloubku a z původní obtížnosti tak zůstala pouze šířka 450 cm a hlavně o 70 cm nižší doskok oproti odskoku. Pokud se nenajíždí příliš pomalu, tak se zde již téměř nepadá, ačkoliv jde po delší době o velký skok a koně již nejsou zrovna čerství.
č. 18 – Velký vodní příkop
400 cm široký a 45 cm hluboký vodní příkop, který se dá bezpečně proběhnout, je již jen stínem kdysi velmi obávané překážky. Přesto nepatří mezi lehké skoky. Kůň se musí odrazit ve správný okamžik a nenechat na doskoku v příkopu zadní nohy, taková situace často končí pádem. Přesně to se v roce 2015 stalo jednomu z favoritů Rabbit Wellovi. Sice nepadl, ale jeho šance na úspěch se rozplynuly. V minulosti šlo o druhou nejtěžší překážku Velké díky rozbahněným okrajům a velké hloubce.
č. 19 – Malý Taxisův příkop
Poslední a nejmenší z trojice "Taxisů" v kursu. Živý plot je 140 – 150 cm vysoký a 200 cm široký, na odskokové hraně je 60 cm vysoké břevno. Následný mělký příkop je široký 170 cm. Překážka obvykle nedělá problémy, neboť v těchto fázích se začíná opět zrychlovat a skáče se tak z dobrého tempa.
č. 20/21 – Velké zahrádky
Nachází se vedle Malých zahrádek a jde o stejný dvojskok. Jediným rozdílem je, že se skáče v opačném směru a mezera mezi živými ploty je o 0,5 metru delší.
č. 22 – Suchý příkop
Jednoduchý příkop s bílým odskokovým břevnem, široký 300 cm a hluboký 90 cm. V minulosti chybělo odskokové břevno, takže se stávalo, že si kůň příkopu jednoduše nevšiml. Dnes se zde vůbec nepadá. Je to druhá překážka kursu, na kterou diváci z tribun nevidí.
č. 23 – Steeplechase skok
Steeplechase skoky nahradily dříve používané proutěné překážky, neboť se nedají proskočit. Je vysoký 130 cm a široký 60 cm. Nachází se ihned po výběhu z lesíka na travnaté dráze. V tomto úseku jezdci zkouší nástupy a testují, jak je na tom kdo se silami. Takže se tu obvykle běhá velmi rychle.
č. 24 – Živý plot "U hangáru"
Název je odvozen polohou, neboť jde o překážku nejblíž hangárům na přilehlém letišti. Jedná se o 130 cm vysoký i široký živý plot. 60 cm před ním se nachází 80 cm vysoké odskokové břevno. Nachází se v táhlé zatáčce, což je vzhledem k rychlému tempu a boji o pozice příčinou nepříliš častých pádů. Ten poslední jsme mohli vidět v roce 2016.
č. 25 – Velký anglický skok
Začátek poslední obtížné fáze dostihu. Překážka bývá záludná hlavně za mokra. Tvoří ji 150 cm vysoký a 160 cm široký živý plot, 60 cm před ním se stojí 80 cm vysoké odskokové břevno. Obtížnost překážky tvoří doskok, neboť doskoková plocha je o 40 cm výše než odskoková a koně zde na doskoku často podkluzují. Za mokra se tento problém ještě násobí a v kombinaci s úbytkem sil zde dochází často k pádům.
č. 26 – Suchý příkop "mezi břízkami"
240 cm široký příkop s 50 cm vysokým odskokovým břevnem. Hlavním úkolem je neškobrtnout a udržet tempo. I přes únavu koní se zde nepadá.
č. 27 – Velký Havlův skok
Poslední těžká překážka kursu. 140 cm vysoký a 190 cm široký živý plot s 80 cm vysokým odskokovým břevnem ve vzdálenosti 50 cm před plotem, následovaný 250 cm širokým mělkým příkopem. Obtížnost skoku spočívá nejen v jeho velikosti, ale i v pozici v kursu, koně jsou již hodně unaveni. Navíc před překážkou běží koně dlouhý úsek oranicí, která je ještě více vysílí, obzvláště za mokra. Pády jsou zde poměrně časté. Překážka je pojmenována po dlouholetém obětavém správci závodiště.
č. 28 – Steeplechase skok
Steeplechase skoky nahradily dříve používané proutěné překážky, neboť se nedají proskočit. Je vysoký 130 cm a široký 60 cm. Nachází se na travnaté dráze a koně si zde chystají pozici na finiš. Každá chyba tak stojí mnohem více než dosud. V roce 2015 se o tom přesvědčil Zarif, kterému pak chyběly síly.
č. 29 – Steeplechase skok
Platí pro něj to samé jako pro překážku č. 28.
č. 30 – Steeplechase skok
Stejné parametry jako odstatní steeplechase skoky. Je to poslední překážka kursu, na začátku cílové roviny. Chyba udělaná zde se již nedá dohnat. Velkou sportovní tragédii způsobila tato překážka (tehdy ještě proutěná) v roce 1967. Bělka Lukava měla obrovský náskok, avšak pád na této překážce ji připravil o jasné vítězství.
Rekordy dostihu
Nejrychlejší čas: 8:56,01 min (2015, Ribelino, ž. Kašný)
Nejvíce startujících: 29 (1990)
Nejvíce vítězství jezdce: 8 (ž. Josef Váňa st., 1987-1989, 1991, 1997, 2009-2011)
Nejvíce vítězství jezdce v řadě: 4 (ž. Peter Gehm, 2001-2004)
Nejstarší vítězný jezdec: 58 let a 356 dní (Vladimír Hejmovský, 1951)
Nejmladší vítězný jezdec: 19 let (Josef Vavroušek, 1956)
Nejstarší vítězný kůň: 14 let (Unkas, 1954)
Nejvíce vítězství koně: 4 (Železník, 1987-1989, 1991)
Nejvíce vítězství koně v řadě: 3 (celkem 6 koní: Epigraf 1957-59, Sagar 1981-83, Železník 1987-89, Peruán 1998-2000, Tiumen 2009-11, Orphee des Blins 2012-14)
Nejvíce vítězství trenéra: 9 (Josef Váňa st.)
Nejvíce startů: 28 (ž. Josef Váňa st.)
Nejvíce startů koně: 8 (celkem 3 koně: Železník, Salvátor, Flang)
Nejmenší rozdíl mezi 1. a 2. koněm v cíli: Nos (2x – 1886, vítěz Hanno, a 2010, vítěz Tiumen)
Nejvíce koní v cíli: 18 (2009)
Nejvyšší kurs vítěze dostihu: 55:1 (2012, Orphee des Blins)
Nejrychlejší čas: 8:56,01 min (2015, Ribelino, ž. Kašný)
Nejvíce startujících: 29 (1990)
Nejvíce vítězství jezdce: 8 (ž. Josef Váňa st., 1987-1989, 1991, 1997, 2009-2011)
Nejvíce vítězství jezdce v řadě: 4 (ž. Peter Gehm, 2001-2004)
Nejstarší vítězný jezdec: 58 let a 356 dní (Vladimír Hejmovský, 1951)
Nejmladší vítězný jezdec: 19 let (Josef Vavroušek, 1956)
Nejstarší vítězný kůň: 14 let (Unkas, 1954)
Nejvíce vítězství koně: 4 (Železník, 1987-1989, 1991)
Nejvíce vítězství koně v řadě: 3 (celkem 6 koní: Epigraf 1957-59, Sagar 1981-83, Železník 1987-89, Peruán 1998-2000, Tiumen 2009-11, Orphee des Blins 2012-14)
Nejvíce vítězství trenéra: 9 (Josef Váňa st.)
Nejvíce startů: 28 (ž. Josef Váňa st.)
Nejvíce startů koně: 8 (celkem 3 koně: Železník, Salvátor, Flang)
Nejmenší rozdíl mezi 1. a 2. koněm v cíli: Nos (2x – 1886, vítěz Hanno, a 2010, vítěz Tiumen)
Nejvíce koní v cíli: 18 (2009)
Nejvyšší kurs vítěze dostihu: 55:1 (2012, Orphee des Blins)
Finanční dotace
Letošní dotace je stejná jako v předchozích 5 letech, tj. 5 000 000 Kč. Velká pardubická je tak nejlépe finančně ohodnoceným cross country dostihem v Evropě. Pro peníze si doběhne prvních 7 koní. Ti svým majitelům vydělají:
1. místo 2 000 000 Kč
2. místo 1 100 000 Kč
3. místo 700 000 Kč
4. místo 500 000 Kč
5. místo 350 000 Kč
6. místo 200 000 Kč
7. místo 150 000 Kč
Letošní dotace je stejná jako v předchozích 5 letech, tj. 5 000 000 Kč. Velká pardubická je tak nejlépe finančně ohodnoceným cross country dostihem v Evropě. Pro peníze si doběhne prvních 7 koní. Ti svým majitelům vydělají:
1. místo 2 000 000 Kč
2. místo 1 100 000 Kč
3. místo 700 000 Kč
4. místo 500 000 Kč
5. místo 350 000 Kč
6. místo 200 000 Kč
7. místo 150 000 Kč
Základní informace
Délka dostihu: asi 6900 metrů
Počet překážek: 31 (z toho 3 vodní a 4 steeplechase skoky)
Doba dostihu: obvykle lehce přes 9 minut
Počet startujících: max. 25
Podmínky pro start koně: min. 6 let a splněný kvalifikační dostih
Podmínky pro start jezdce: min. 10 překážkových vítězství v kariéře a aspoň jeden dokončený překážkový dostih v aktuálním roce, nebo min. 10 překážkových umístění v kariéře a dokončený kvalifikační dostih v aktuálním roce
Délka dostihu: asi 6900 metrů
Počet překážek: 31 (z toho 3 vodní a 4 steeplechase skoky)
Doba dostihu: obvykle lehce přes 9 minut
Počet startujících: max. 25
Podmínky pro start koně: min. 6 let a splněný kvalifikační dostih
Podmínky pro start jezdce: min. 10 překážkových vítězství v kariéře a aspoň jeden dokončený překážkový dostih v aktuálním roce, nebo min. 10 překážkových umístění v kariéře a dokončený kvalifikační dostih v aktuálním roce
Historické zajímavosti
V dosavadních 128 ročnících se do listiny vítězů zapsalo 93 koní a 80 jezdců. Je mezi nimi 17 klisen a jediná žena, paní Lata Brandisová. Ta dokázala zvítězit v roce 1937 s klisnou Normou.
V historii dostihového sportu pouze jediný jezdec dokázal vyhrát oba nejslavnější překážkové dostihy, tj. Grand National v Liverpoolu a Velkou pardubickou. Je jím George Williamson. V Pardubicích vyhrál v letech 1890 a 1893, v Liverpoolu v roce 1899.
Již ročník 1878 poznal prvního trojnásobného vítěze a hned šlo o čistý hattrick. Hřebec Brigand vyhrál také v letech 1875 a 1877. V roce 1876 se dostih z důvodu mrazivého počasí nekonal. Zajímavé je, že se na jeho hřbetě při triumfech vystřídali dva různí jezdci.
V roce 1880 se dostihu zúčastnila klisna, která neměla jméno. Dokonce se probila na stupně vítězů, doběhla třetí.
Ročník 1881 vyhrál v sedle Victorie jezdec Hector Baltazzi, který si v průběhu dostihu zlomil klíční kost. Heroický výkon.
V roce 1896 dokončila svůj vítězný hattrick také první klisna, Lady Anne. K vítězstvím přidala ještě po jednom druhém, třetím a čtvrtém místě a byla nejúspěšnějším koněm historie Velké až do roku 1991.
Ročník 1900 vyhrál kůň, který neproběhl cílem jako první. Vítězná klisna Slava byla diskvalifikována pro křižování druhého v cíli, Magyaráda.
Od roku 1904 byly zavedeny časové limity pro jednotlivé dostihy. Stalo se tak na základě průběhu jednoho rámcového dostihu při Velké o rok předtím, při kterém jezdci a koně bojovali s tratí až do tmy. Jak uvidíme, časový limit byl později hlavním aktérem jedné z největších sportovních tragédií historie dostihu.
Ročník 1908 byl již druhým, který byl zrušen kvůli mrazivému počasí. Od té doby se Velká pardubická neběhá v listopadu, ale v říjnu.
Ročník 1909 nepoznal vítěze. Na startu se sešli pouze 3 koně. Jeden spadl, zbylí dva byli diskvalifikováni poté, co koně odmítali pokračovat v dostihu a mezitím vypršel časový limit.
Rok 1920 přinesl onu zmiňovanou sportovní tragédii. Ze šesti startujících koní jich pět padlo nejpozději na Popkovickém skoku. Osamocený Jonathan sice zvládl zbytek dostihu, avšak jezdec Koplík nikam nespěchal a užíval si ovace diváků. Mezitím vypršel časový limit, a vítězná dvojice tak byla po proběhnutí cílem diskvalifikována. Později se ukázalo, že toto rozhodnutí bylo chybné. Po přeměření trati v roce 1936 bylo zjištěno, že kurs dostihu je o 500 m delší, a tím pádem byl dosažený čas v pořádku. Bohužel se již nikdo neměl k tomu, aby původní rozhodnutí revidoval.
Ročník 1929 vyhrál bělouš Ben Hur, přestože v průběhu dostihu třikrát upadl.
V roce 1951 zvítězil dosud nejstarší jezdec v historii. Vladimírovi Hejmovskému bylo v době konání dostihu 58 let a 356 dní. Zajímavé je, že se na start Velké postavil pouze jednou. Zároveň to byl poslední rok, kdy kurs dostihu zavedl koně mimo vnitřní prostor závodiště.
V roce 1956 naopak vyhrál dosud nejmladší jezdec. Josefu Vavrouškovi bylo pouze 19,5 roku. Byl to jeho životní úspěch, nikdy poté již tento dostih nevyhrál.
V roce 1959 uzavřel sovětský Epigraf svůj vítězný čistý hattrick. Stal se teprve třetím koněm, který dokázal Velkou ovládnout třikrát. A zároveň prvním, který to dokázal ve třech letech za sebou. Také byl prvním z řady sovětských vítězů, kteří ovládli tento dostih nepřetržitě v letech 1957 až 1962.
V roce 1962 Velkou pardubickou poprvé přenášela Československá televize v přímém přenosu.
Ročník 1968 se nekonal z důvodu srpnových událostí. Zajímavé ale je, že přihlášeni byli dva koně z USA, což se nikdy předtím nestalo.
Raritou skončila Velká v roce 1970. Na prvních třech místech se umístily klisny.
V roce 1972 dokončil svůj vítězný hattrick Korok – kůň, který nikdy neměl běhat dostihy. Narodil se s vývojovou vadou na noze a kulhal. Přesto z něj Václav Chaloupka dokázal udělat jednoho z nejlepších koní historie. Později se výborně osvědčil jako plemeník.
Ročník 1973 se stal výjimečným. Poprvé v poválečné historii přijel kůň z Anglie, zároveň vyhrál a vytvořil na dalších 14 let časový rekord dostihu. Byl jím fenomenální Stephen’s Society.
Další velká sportovní tragédie postihla Velkou v roce 1975. Před poslední proutěnkou si Flang vypracoval asi čtyřdélkový náskok a zdálo se, že si jde pro vítězství. V té době však na dráhu vběhl kůň bez jezdce, Bledax, srazil se s Flangem, který se tím ocitl na zemi a závod nedokončil.
Ročník 1977 ovládla dvojice Václavů. Ten v sedle, Chaloupka, se tak stal prvním jezdcem historie, který vyhrál Velkou počtvrté. Dosud se to podařilo pouze třem dalším jezdcům.
Rok 1979 přinesl další historický zápis. V sedle Legendy se stal vítězem Jiří Chaloupka, a v listině vítězů se tak poprvé ocitla bratrská dvojice.
Ročníky 1981 až 1983 viděly čistý hattrick kladrubské dvojice Sagar – Pavel Liebisch. Sagarovu kariéru nešťastně ukončilo zranění nohy v kvalifikaci na VP 1984, čímž nejspíše přišel o čest stát se prvním a dosud jediným koněm, který by vyhrál Velkou čtyřikrát v řadě.
V roce 1987 se poprvé běželo pod 10 minut. Dostih však byl tento rok pravděpodobně o něco kratší, neboť místo překážky číslo 6 – Popkovického skoku – se skákala překážka 6b umístěná o kousek vedle v lese.
Rok 1989 přinesl souboj o historický zápis v cílové rovince. Dvojice Železník – Josef Váňa st. bojovala o zisk čistého hattricku. Václav Chaloupka v sedle Fráze zase usiloval své páté vítězství. Úspěšnějším byl nakonec Železník, který tak pokračoval ve své cestě do pozice nejúspěšnějšího koně historie dostihu.
Tak se stalo v roce 1991. Po nezdaru v předchozím ročníku se dvojice Železník – Váňa opět postavila na nejvyšší stupínek po nezapomenutelné stíhací jízdě po pádu na Poplerově skoku. Železník se tak se čtyřmi vítězstvími stal nejlepším koněm. Josef Váňa st. čtvrtým vítězstvím vyrovnal na čele historické jezdecké tabulky Václava Chaloupku.
Ročník 1992 silně poznamenala demonstrace tzv. ekologických aktivistů, kteří chtěli zabránit konání dostihu kvůli údajnému týrání koní. Vnikli do prostoru dráhy a pohybovali se v ní i během dostihu, což výrazně ovlivnilo především náběh na Velký Taxisův příkop, který byl díky tomu velmi pomalý. Spadlo zde osm z patnácti koní.
Krize kolem pořádání dostihů vyvrcholila v roce 1993, kdy se na start Velké postavilo pouze devět koní, nejméně od roku 1946. Závod dokončil pouze jeden.
Rok 1995 přinesl zatím poslední vítězství zahraničního koně. Byl jím britský It’s A Snip.
O další změnu historických tabulek se postaral rok 1997. Josef Váňa st. v sedle Vronskyho dosáhl na své páté vítězství.
V roce 1998 se poprvé triumfu dočkala žena v pozici trenéra. Peruán trénovaný Lenkou Horákovou však zvítězil nejen v tomto roce, ale i ve dvou následujících. Obzvláště ceněným vítězstvím je to z roku 1999, kdy porazil velmi silnou irskou konkurenci.
Ročník 2004 nabídnul divákům další přepis historických listin. Žokej Peter Gehm zvítězil počtvrté v řadě, což se nikomu jinému nepovedlo. Bohužel, další vítězství již nemohl přidat, neboť krátce poté utrpěl úraz v tréninku, jehož výsledkem je trvalé upoutání na invalidní vozík.
Extrémně rychlý závod se odehrál v roce 2008. Vítězná Sixteen (žokej Josef Bartoš) poprvé běžela pod 9 minut a také poslední kůň, který dostih dokončil, doběhl v rychlejším čase, než byl předchozí rekord dostihu.
Ročníky 2009 až 2014 také přidaly rekordní zápisy. Nejprve Josef Váňa st. třikrát za sebou zvýšil svůj náskok v čele historického pořadí jezdců, když přidal své šesté, sedmé a osmé vítězství. Při tom posledním mu zároveň chyběly pouze tři dny věku k tomu, aby se stal nejstarším vítězem Velké pardubické. V následujících letech se Orphee des Blins stala první klisnou, která dokázala zvítězit třikrát v řadě.
Také Velká 2015 se výrazně zapsala do historie, bohužel však v negativním světle. Poprvé byl totiž vítězný kůň v cíli později diskvalifikován pro pozitivní dopingový nález. Za ten sice nese hlavní vinu výrobce potravinového doplňku, takže padly velmi mírné tresty, ale na této neslavné premiéře to bohužel nic nemění.
Loni poznal dostih druhého pětinásobného vítěze mezi jezdci, žokeje Jana Faltejska. V porovnání s Josefem Váňou starším potřeboval na pět vítězství o jeden start méně (12) a byl při něm téměř o 10 let mladší. Josef Váňa st. poté čekal na šesté vítězství 12 let. Bude Jan Faltejsek i v tomto ohledu rychlejší?
V dosavadních 128 ročnících se do listiny vítězů zapsalo 93 koní a 80 jezdců. Je mezi nimi 17 klisen a jediná žena, paní Lata Brandisová. Ta dokázala zvítězit v roce 1937 s klisnou Normou.
V historii dostihového sportu pouze jediný jezdec dokázal vyhrát oba nejslavnější překážkové dostihy, tj. Grand National v Liverpoolu a Velkou pardubickou. Je jím George Williamson. V Pardubicích vyhrál v letech 1890 a 1893, v Liverpoolu v roce 1899.
Již ročník 1878 poznal prvního trojnásobného vítěze a hned šlo o čistý hattrick. Hřebec Brigand vyhrál také v letech 1875 a 1877. V roce 1876 se dostih z důvodu mrazivého počasí nekonal. Zajímavé je, že se na jeho hřbetě při triumfech vystřídali dva různí jezdci.
V roce 1880 se dostihu zúčastnila klisna, která neměla jméno. Dokonce se probila na stupně vítězů, doběhla třetí.
Ročník 1881 vyhrál v sedle Victorie jezdec Hector Baltazzi, který si v průběhu dostihu zlomil klíční kost. Heroický výkon.
V roce 1896 dokončila svůj vítězný hattrick také první klisna, Lady Anne. K vítězstvím přidala ještě po jednom druhém, třetím a čtvrtém místě a byla nejúspěšnějším koněm historie Velké až do roku 1991.
Ročník 1900 vyhrál kůň, který neproběhl cílem jako první. Vítězná klisna Slava byla diskvalifikována pro křižování druhého v cíli, Magyaráda.
Od roku 1904 byly zavedeny časové limity pro jednotlivé dostihy. Stalo se tak na základě průběhu jednoho rámcového dostihu při Velké o rok předtím, při kterém jezdci a koně bojovali s tratí až do tmy. Jak uvidíme, časový limit byl později hlavním aktérem jedné z největších sportovních tragédií historie dostihu.
Ročník 1908 byl již druhým, který byl zrušen kvůli mrazivému počasí. Od té doby se Velká pardubická neběhá v listopadu, ale v říjnu.
Ročník 1909 nepoznal vítěze. Na startu se sešli pouze 3 koně. Jeden spadl, zbylí dva byli diskvalifikováni poté, co koně odmítali pokračovat v dostihu a mezitím vypršel časový limit.
Rok 1920 přinesl onu zmiňovanou sportovní tragédii. Ze šesti startujících koní jich pět padlo nejpozději na Popkovickém skoku. Osamocený Jonathan sice zvládl zbytek dostihu, avšak jezdec Koplík nikam nespěchal a užíval si ovace diváků. Mezitím vypršel časový limit, a vítězná dvojice tak byla po proběhnutí cílem diskvalifikována. Později se ukázalo, že toto rozhodnutí bylo chybné. Po přeměření trati v roce 1936 bylo zjištěno, že kurs dostihu je o 500 m delší, a tím pádem byl dosažený čas v pořádku. Bohužel se již nikdo neměl k tomu, aby původní rozhodnutí revidoval.
Ročník 1929 vyhrál bělouš Ben Hur, přestože v průběhu dostihu třikrát upadl.
V roce 1951 zvítězil dosud nejstarší jezdec v historii. Vladimírovi Hejmovskému bylo v době konání dostihu 58 let a 356 dní. Zajímavé je, že se na start Velké postavil pouze jednou. Zároveň to byl poslední rok, kdy kurs dostihu zavedl koně mimo vnitřní prostor závodiště.
V roce 1956 naopak vyhrál dosud nejmladší jezdec. Josefu Vavrouškovi bylo pouze 19,5 roku. Byl to jeho životní úspěch, nikdy poté již tento dostih nevyhrál.
V roce 1959 uzavřel sovětský Epigraf svůj vítězný čistý hattrick. Stal se teprve třetím koněm, který dokázal Velkou ovládnout třikrát. A zároveň prvním, který to dokázal ve třech letech za sebou. Také byl prvním z řady sovětských vítězů, kteří ovládli tento dostih nepřetržitě v letech 1957 až 1962.
V roce 1962 Velkou pardubickou poprvé přenášela Československá televize v přímém přenosu.
Ročník 1968 se nekonal z důvodu srpnových událostí. Zajímavé ale je, že přihlášeni byli dva koně z USA, což se nikdy předtím nestalo.
Raritou skončila Velká v roce 1970. Na prvních třech místech se umístily klisny.
V roce 1972 dokončil svůj vítězný hattrick Korok – kůň, který nikdy neměl běhat dostihy. Narodil se s vývojovou vadou na noze a kulhal. Přesto z něj Václav Chaloupka dokázal udělat jednoho z nejlepších koní historie. Později se výborně osvědčil jako plemeník.
Ročník 1973 se stal výjimečným. Poprvé v poválečné historii přijel kůň z Anglie, zároveň vyhrál a vytvořil na dalších 14 let časový rekord dostihu. Byl jím fenomenální Stephen’s Society.
Další velká sportovní tragédie postihla Velkou v roce 1975. Před poslední proutěnkou si Flang vypracoval asi čtyřdélkový náskok a zdálo se, že si jde pro vítězství. V té době však na dráhu vběhl kůň bez jezdce, Bledax, srazil se s Flangem, který se tím ocitl na zemi a závod nedokončil.
Ročník 1977 ovládla dvojice Václavů. Ten v sedle, Chaloupka, se tak stal prvním jezdcem historie, který vyhrál Velkou počtvrté. Dosud se to podařilo pouze třem dalším jezdcům.
Rok 1979 přinesl další historický zápis. V sedle Legendy se stal vítězem Jiří Chaloupka, a v listině vítězů se tak poprvé ocitla bratrská dvojice.
Ročníky 1981 až 1983 viděly čistý hattrick kladrubské dvojice Sagar – Pavel Liebisch. Sagarovu kariéru nešťastně ukončilo zranění nohy v kvalifikaci na VP 1984, čímž nejspíše přišel o čest stát se prvním a dosud jediným koněm, který by vyhrál Velkou čtyřikrát v řadě.
V roce 1987 se poprvé běželo pod 10 minut. Dostih však byl tento rok pravděpodobně o něco kratší, neboť místo překážky číslo 6 – Popkovického skoku – se skákala překážka 6b umístěná o kousek vedle v lese.
Rok 1989 přinesl souboj o historický zápis v cílové rovince. Dvojice Železník – Josef Váňa st. bojovala o zisk čistého hattricku. Václav Chaloupka v sedle Fráze zase usiloval své páté vítězství. Úspěšnějším byl nakonec Železník, který tak pokračoval ve své cestě do pozice nejúspěšnějšího koně historie dostihu.
Tak se stalo v roce 1991. Po nezdaru v předchozím ročníku se dvojice Železník – Váňa opět postavila na nejvyšší stupínek po nezapomenutelné stíhací jízdě po pádu na Poplerově skoku. Železník se tak se čtyřmi vítězstvími stal nejlepším koněm. Josef Váňa st. čtvrtým vítězstvím vyrovnal na čele historické jezdecké tabulky Václava Chaloupku.
Ročník 1992 silně poznamenala demonstrace tzv. ekologických aktivistů, kteří chtěli zabránit konání dostihu kvůli údajnému týrání koní. Vnikli do prostoru dráhy a pohybovali se v ní i během dostihu, což výrazně ovlivnilo především náběh na Velký Taxisův příkop, který byl díky tomu velmi pomalý. Spadlo zde osm z patnácti koní.
Krize kolem pořádání dostihů vyvrcholila v roce 1993, kdy se na start Velké postavilo pouze devět koní, nejméně od roku 1946. Závod dokončil pouze jeden.
Rok 1995 přinesl zatím poslední vítězství zahraničního koně. Byl jím britský It’s A Snip.
O další změnu historických tabulek se postaral rok 1997. Josef Váňa st. v sedle Vronskyho dosáhl na své páté vítězství.
V roce 1998 se poprvé triumfu dočkala žena v pozici trenéra. Peruán trénovaný Lenkou Horákovou však zvítězil nejen v tomto roce, ale i ve dvou následujících. Obzvláště ceněným vítězstvím je to z roku 1999, kdy porazil velmi silnou irskou konkurenci.
Ročník 2004 nabídnul divákům další přepis historických listin. Žokej Peter Gehm zvítězil počtvrté v řadě, což se nikomu jinému nepovedlo. Bohužel, další vítězství již nemohl přidat, neboť krátce poté utrpěl úraz v tréninku, jehož výsledkem je trvalé upoutání na invalidní vozík.
Extrémně rychlý závod se odehrál v roce 2008. Vítězná Sixteen (žokej Josef Bartoš) poprvé běžela pod 9 minut a také poslední kůň, který dostih dokončil, doběhl v rychlejším čase, než byl předchozí rekord dostihu.
Ročníky 2009 až 2014 také přidaly rekordní zápisy. Nejprve Josef Váňa st. třikrát za sebou zvýšil svůj náskok v čele historického pořadí jezdců, když přidal své šesté, sedmé a osmé vítězství. Při tom posledním mu zároveň chyběly pouze tři dny věku k tomu, aby se stal nejstarším vítězem Velké pardubické. V následujících letech se Orphee des Blins stala první klisnou, která dokázala zvítězit třikrát v řadě.
Také Velká 2015 se výrazně zapsala do historie, bohužel však v negativním světle. Poprvé byl totiž vítězný kůň v cíli později diskvalifikován pro pozitivní dopingový nález. Za ten sice nese hlavní vinu výrobce potravinového doplňku, takže padly velmi mírné tresty, ale na této neslavné premiéře to bohužel nic nemění.
Loni poznal dostih druhého pětinásobného vítěze mezi jezdci, žokeje Jana Faltejska. V porovnání s Josefem Váňou starším potřeboval na pět vítězství o jeden start méně (12) a byl při něm téměř o 10 let mladší. Josef Váňa st. poté čekal na šesté vítězství 12 let. Bude Jan Faltejsek i v tomto ohledu rychlejší?
Historie
Jak již bylo řečeno, první ročník se konal již v roce 1874, což z Velké činí sportovní akci s nejdelší tradicí v České republice. Dostihy se v Pardubicích a okolí pořádaly již desítky let předtím, navíc roku 1856 byla založena dostihová dráha na dnešním místě. Ta získala svoji dnešní podobu po druhé světové válce. Do té doby, hlavně v raných letech konání, byl dostih ve znamení častých změn kursu, koně běhaly i mimo vnitřní prostor dráhy, např. za tribunami. Tím se logicky měnila i délka dostihu, která se od počátku pohybovala kolem 6400 metrů. Od roku 1952 se uvádí délka asi 6900 metrů, která je dodržována i přes několik více či méně kosmetických změn v kursu v pozdějších letech. Po roce 1989 bylo na závodišti provedeno mnoho změn s ohledem na větší bezpečnost koní, jelikož do té doby mělo mnoho překážek nebezpečné parametry (hlavně velké hloubky a ostré hrany příkopů) a pád na nich často ohrožoval život koně. Současnou podobu má dostih od roku 1998, kdy byl změněn směr závěru dostihu v souvislosti s dokončením nové hlavní tribuny.
Bohužel, historie dostihu není bez přerušení. Počasí zavinilo zrušení Velké v letech 1876 a 1908. Tehdy se pořádala v listopadu a oba ročníky zrušil mráz. O další přerušení se postarala 1. světová válka (vč. roku 1919). Také 2. světová válka (vč. mnichovských událostí v roce 1938) zabránila konání dostihu. Od roku 1946 byla tradice dostihu přerušena pouze jednou, okupací republiky vojsky Varšavské smlouvy v roce 1968.
Od počátku měla Velká pardubická hojnou mezinárodní účast a čeští jezdci zprvu zahraniční konkurenci nestačili. Poprvé vyhrál Čech až roku 1902. První ročníky se také potýkaly s nízkými počty startujících koní. Před první světovou válkou jen zcela výjimečně byl počet startujících dvouciferný, v roce 1909 dokonce vyběhli pouze 3 koně. Obrat přišel až ve 2. polovině 20. let, od té doby čítají startovní listiny obvykle více než 10 jmen. Zároveň se vznikem samostatného Československa začali v poli převažovat koně domácího chovu. Zahraniční účastníci téměř vymizeli po roce 1948 a když už byli, tak obvykle ze Sovětského svazu. Tamní koně byli hlavně v 50. a 60. letech velmi úspěšní. Západní koně se vrátili ihned po roce 1989 a ročník 1990 se nesl ve znamení rekordní účasti 29 koní. To však již bylo moc a později byl zaveden limit maximálně 25 startujících koní.
Jak již bylo řečeno, první ročník se konal již v roce 1874, což z Velké činí sportovní akci s nejdelší tradicí v České republice. Dostihy se v Pardubicích a okolí pořádaly již desítky let předtím, navíc roku 1856 byla založena dostihová dráha na dnešním místě. Ta získala svoji dnešní podobu po druhé světové válce. Do té doby, hlavně v raných letech konání, byl dostih ve znamení častých změn kursu, koně běhaly i mimo vnitřní prostor dráhy, např. za tribunami. Tím se logicky měnila i délka dostihu, která se od počátku pohybovala kolem 6400 metrů. Od roku 1952 se uvádí délka asi 6900 metrů, která je dodržována i přes několik více či méně kosmetických změn v kursu v pozdějších letech. Po roce 1989 bylo na závodišti provedeno mnoho změn s ohledem na větší bezpečnost koní, jelikož do té doby mělo mnoho překážek nebezpečné parametry (hlavně velké hloubky a ostré hrany příkopů) a pád na nich často ohrožoval život koně. Současnou podobu má dostih od roku 1998, kdy byl změněn směr závěru dostihu v souvislosti s dokončením nové hlavní tribuny.
Bohužel, historie dostihu není bez přerušení. Počasí zavinilo zrušení Velké v letech 1876 a 1908. Tehdy se pořádala v listopadu a oba ročníky zrušil mráz. O další přerušení se postarala 1. světová válka (vč. roku 1919). Také 2. světová válka (vč. mnichovských událostí v roce 1938) zabránila konání dostihu. Od roku 1946 byla tradice dostihu přerušena pouze jednou, okupací republiky vojsky Varšavské smlouvy v roce 1968.
Od počátku měla Velká pardubická hojnou mezinárodní účast a čeští jezdci zprvu zahraniční konkurenci nestačili. Poprvé vyhrál Čech až roku 1902. První ročníky se také potýkaly s nízkými počty startujících koní. Před první světovou válkou jen zcela výjimečně byl počet startujících dvouciferný, v roce 1909 dokonce vyběhli pouze 3 koně. Obrat přišel až ve 2. polovině 20. let, od té doby čítají startovní listiny obvykle více než 10 jmen. Zároveň se vznikem samostatného Československa začali v poli převažovat koně domácího chovu. Zahraniční účastníci téměř vymizeli po roce 1948 a když už byli, tak obvykle ze Sovětského svazu. Tamní koně byli hlavně v 50. a 60. letech velmi úspěšní. Západní koně se vrátili ihned po roce 1989 a ročník 1990 se nesl ve znamení rekordní účasti 29 koní. To však již bylo moc a později byl zaveden limit maximálně 25 startujících koní.
Druhá říjnová neděle. Pro všechny fanoušky dostihového sportu posvátný den. Den, kdy se na dostihy dívají i lidé, které jinak tento sport vůbec nezajímá. Na největší závod roku. Nejobtížnější překážkový dostih kontinentální Evropy. Legendu, jejíž první ročník byl uspořádán již v roce 1874, a jejíž vítězný kůň i jezdec vstupují mezi nesmrtelné. Je tu 129. Velká pardubická se Slavia pojišťovnou. Loni jsme byli svědky nádherného boje do posledních metrů a potvrzení extratřídy žokeje Jana Faltejska. Jakého dramatu se dočkáme letos?
Vítáme vás u on-line přenosu. Událost začíná v 16:40.
Články odjinud
