13. listopadu 2013 • 05:00

Zdraví předčasně utnulo hrdinovi z Nagana kariéru v NHL: Končím, řekl Blesku Hejduk

Autor:

Stranou, bez velkých fanfár, ukončil hokejovou kariéru další ze »Zlatých naganských hochů«. „Je konec, hokej už hrát nebudu. Teď se věnuju trénování dětí,“ prozradil Blesku Milan Hejduk (37), nebezpečný střelec a legenda Colorada.



Milane, opravdu jste skončil, nebo ještě čekáte na angažmá?
„S hokejem je konec. Jen to musím oficiálně oznámit. V horizontu měsíce proběhne tiskovka. A bude hotovo.“

Není vám líto, že kariéra skončila takovým způsobem?
„Ideální by bylo na závěr vyhrát Stanley Cup. Poslední rok jsem nehrál, už jsem taky byl starej. Ježíšmarjá. Někdy jsem přestat musel. Ale absolutně nic mi nechybí.“

Doufal jste v létě, že si ještě svůj život s bruslemi prodloužíte?
„Chtěl jsem skončit rovnou po sezoně. Agent mi řekl, ať neblázním. Třeba přijde něco zajímavého. Ale nechtělo se mi moc stěhovat.“

O angažmá v Česku jste nepřemýšlel?
„Kdybych chtěl, mohl jsem hrát v Čechách, nebo jít někam do Ruska kvůli penězům. Ale mně se nikam nechce. Ani nemůžu říct, že bych hokej postrádal.“

Co vaše kolena, s nimiž jste měl problémy? Šel jste na operaci?
„Nešel, v běžném životě drží. To je další věc, proč jsem skončil. Nechtěl jsem si dál ničit zdraví. Poslední roky jsem bral pořád prášky proti bolesti, což není ideální. Člověk má zdraví jenom jedno. Chci třeba chodit lyžovat, akorát začíná sezona.“

Jste dobrý lyžař?
„Žádný blázen, ale sjedu každou černou. Jen nejezdím boule. Lyžuju od mala, jezdili jsme s našima, a dokud jsem neměl problémy s koleny, jezdil jsem. Teď se do toho obuju.“

1:0! Takhle se v Naganu radoval Petr Svoboda s Milanem Hejdukem ze vstřeleného gólu ve finále...
1:0! Takhle se v Naganu radoval Petr Svoboda s Milanem Hejdukem ze vstřeleného gólu ve finále...

Už nemáte hokejové povinnosti, přispíte si ráno?
„Vozím děti do školy, takže musím vstávat nejpozději v půl osmý. Je to pro mě teď lepší, než během kariéry. Ty návraty ve tři čtyři ráno byly občas šílený. V průběhu sezony NHL se člověk nevyspí, většina mančaftu byla na práškách na spaní.“

Nemáte pocit, že se doma manželce motáte?
„Vůbec, loni jsem si během půlroční stávky zvyknul. Vyzkoušel jsem si, jaký to jednou bude. A musím říct, že to bylo to super.“

Děláte se syny úkoly?
„Taky občas musím. Naštěstí jsou teprve ve čtvrté třídě, takže to není nic komplikovanýho.“

Čím se vlastně bavíte?
„Trénuju kluky, jsem asistent trenéra u žáků. Každý den jsem na ledě, občas vedu nějaká cvičení. Střídáme se.“

Nejsou kluci naštvaný, že mají tátu i na tréninku?
„Na to jsou zvyklí od mala, to pro ně není nic novýho. Jsem na ně přísnější, to je asi běžný. Tátové od svých dětí asi chtějí víc, než od ostatních hráčů.“

Mají po vás talent?
„Těžko říct. Jeden je bek, druhý útočník. Zatím jim to docela jde. Ale je brzo a před nimi je ještě dlouhá cesta. V devíti letech se nedá říct, jestli u hokeje vydrží. To se nedá říct ani v patnácti.“

 
ZPĚT NA BLESK.CZ