7°C
Rok od smrti gólmana Pavla Srnička (†47): Jeho bratr prozradil, co ho zabilo!
Ten černý den, kdy Milan Srniček (43) přišel o bratra, slavného fotbalového brankáře Pavla (†47), už se chystal do postele. Vtom mu zavonil telefon se zlou zprávou. Dnes je tomu přesně rok…
Pavel si byl zaběhat a selhalo mu srdce. Od koho jste se o tom dověděl?
„Stalo se to v neděli dvacátého večer. Měl jsem po turnaji v badmintonu, kolem deváté už jsem se chystal do postele. Volal mi kamarád a říkal, že na ulici leží někdo, kdo má bundu Newcastlu. Hned jsem tam letěl.“
Už tam byli záchranáři?
„Ano. I hasiči. Pavel byl těžko k poznání, jak spadl na zem, měl obličej hodně od krve. Bylo to zlé.“
Srdce dokázali lékaři oživit. Jaké byly prognózy?
„Než přijeli záchranáři, nepracovalo příliš dlouho. Už před Štědrým dnem jsme věděli, že naděje Pavla je zhruba dvouprocentní.“
Co se vám honilo hlavou?
„Podle té zprávy o naději, která byla jen malá, ty svátky vypadaly. Bylo smutno. Doufali jsme. Už nikdy to nebude jako dřív, napadlo mě, když pak bylo jasné, že už pro Pavla není cesta zpět.“
Řekl vám někdo, proč se to stalo? Vždyť byl relativně mladý, trénovaný.
„Dověděli jsme se, že srdce selhalo kvůli jistému defektu, který má řada lidí – a mnoho jich také kvůli tomu umírá. Je to vlastně taková skrytá nemoc.“
Napadlo vás, že ji můžete mít taky?
„Že bych kvůli tomu šel na vyšetření? Ne, na to jsem nemyslel. Prý to ani není dědičné, vyskytuje se to nahodile.“
Chodíte také běhat?
„Rád hraju badminton a nohejbal, ale kondičně běhat nechodím.“
Na charitativní akci v Anglii jste před dvěma měsíci nahradil bráchu v bráně. Jak vám bylo?
„Necítil jsem se na to, měl jsem trému, ale pozvánku jsem odmítnout nechtěl. Bylo to nakonec úžasné, dojemné.“
Budou i další akce?
„Jsem v kontaktu s Pavlovým manažerem z Anglie, za každou vzpomínku jsem rád. Teď v sobotu tu byli fotbalisti Sparty, brácha má u hřiště malý pomníček, přinesli květiny. Je hezké, že na něj tolik lidí vzpomíná.“
Devět dnů na přístrojích* Pavlovi Srničkovi selhalo srdce při kondičním běhu v temné ulici Bohumína 20. prosince 2015. |
