9°C
Snowboarďačka Samková v přípravě na sezonu trpí. Na kole málem umřela!
Užila si krátkou dovolenou a naplno se v létě vrátila do pracovního procesu. Snowboardcrossařka Eva Samková se připravuje na obhajobu olympijského zlata ze Soči. Jakou dřinu podstupuje a čím si zpestřuje přípravu, prozradila v rozhovoru pro deník Sport.
Jaké máte plány na léto. Exotická dovolená, opět Skandinávie nebo budete v Česku?
„Mám už po dovolené. Měla jsem tři úplně volné dny tak jsem vyrazila do Českého Švýcarska chodit po kopcích a po skalách. Když jsem měla během dubna trochu volna, tak jsem byla i na koních a užívala si spíš doma. Ale žádnou velkou dovolenou neplánuji. V srpnu letím trénovat do Argentiny.“
Užila jste si na vodě velkou zábavu s partou přátel?
„Byla jsem na Ohři na školním vodáckém kurzu, moc mě to bavilo. Bohužel to trvalo jen dva a půl dne. Možná ještě plánujeme jednu vodu s kamarády. To bychom chtěli jet Otavu.“
Máte vysněné místo na dovolenou, kam se chcete podívat?
„Už delší dobu mám vysněný Bhútán, ale to je taková větší expedice. Nebo nějaký roadtrip po amerických národních parcích. To by se mi líbilo, ale také je to výprava tak na dva měsíce.“
Plánujete si něčím zpestřit přípravu na olympijskou sezonu?
„Hodně si přípravu zpestřuju ježděním na longboardu. Trénuju například v Modřanech, kde je pumptracková trať. Chystám se na longboardový závod Red Bull Feel the Wheel do Benátek, kde budu 17. června obhajovat vítězství. Jinak jsem byla dva dny na Šumavě na kole, kde jsem ujela 113 a 108 kilometrů. To už jsem myslela, že umřu. Ale bylo to krásný a bavilo mě to.“
Na vyhlašování Krále bílé stopy vystupovala akrobatická skupina Cirk La Putyka. Troufla byste si na některé kousky z jejich vystoupení?
„To vůbec! Maximálně jak uváděli jednotlivé disciplíny. Přišel někdo z nich ve srandovním ohozu a představil ten sport. Ale to není moc akrobatický (směje se). I když můj trenér je bývalý gymnasta, tak by mě možná něco naučil. Ale Cirk La Putyka mám moc ráda, chodím na ně často. Jsou to blázni.“
Začínáte být nervózní, že pomalu vstupujete do olympijské sezony a budete obhajovat zlato nebo se spíš víc těšíte?
„Já se samozřejmě těším. Můj tým a trenéři si na přípravě dávají asi trochu víc záležet. Začínáme to brát dost seriózně. Nemám ráda, když je v tréninku na mě upřená velká pozornost. Ale teď mě baví trénovat na suchu. Navíc je to ještě hodně daleko, tak nad tím tolik nepřemýšlím.“
Nemáte trochu strach z toho, co se děje v Korejské lidově demokratické republice, že to může ohrozit únorové hry v Pchjongčchangu?
„Doufám, že ne. Už i v Soči strašili, že je to taky ožehavé místo. Na druhou stranu je to největší světová sportovní akce. A co si pamatuju z Ruska, tak jsem měla pocit, že není bezpečnější místo. Každých sto metrů, pod každým mostem, prostě všude byli vojáci a všechno hlídali. A mělo dobrý systém akreditací nastaveny od olympijského výboru. A i když nás pořád kontrolovali a bylo to nepříjemné, tak ta opatření byla taková, že jsem se cítila bezpečně.“
