Federer: Nikdo nemiluje tenis jako já

Začínáte rok, ve kterém již nebudete muset odpovídat na dvě otázky: kdy překonáte Samprasův rekord a kdy konečně vyhrajete French Open. Nechybí vám?
(smích) „Vůbec, s nepěknými otázkami jsem skončil. Ale vážně, je to uvolňující. Před rokem jsem byl číslo dvě na světě, prohrál jsem tady v Melbourne finále a lidé o mě neustále pochybovali. To už je pryč.“

Jenže necítíte dnes určitou prázdnotu? Každý z grandslamů už jste alespoň jednou vyhrál, držíte grandslamový rekord.
„Ano, je to konec jedné éry. Během měsíce jsem loni dosáhl těchto dvou velkých cílů. Změnilo mi to život, ale nikdy jsem ani potom necítil prázdnotu. Nikdy jsem ráno nevstal a neptal se sám sebe: Co teď budu dělat? Máme štěstí, protože tenis je kompaktní sport. Máme žebříček, grandslamy, turnaje Masters, rivalitu s druhými hráči… Někdy se motivuji jen tím, že si vzpomenu na bilanci, kterou mám s jedním hráčem…“

Světová jednička děkuje divákům. • ČTK/APTakže nemáte potřebu dávat si další cíle?
„Ne. Vášeň pro hru je u mě přirozená. Často si vzpomenu na dětská léta a to, proč jsem si tenis vybral. Proč jsem pracoval celá ta léta tak tvrdě. Myslím, že na světě není druhý člověk, který by tenis miloval tak moc jako já.“

Nemáte ale pocit, že břemeno vaší kariéry je pryč?
„Ano i ne. Stále jsem pod tlakem a to je dobře. Je trochu jiný, ale stále je. A až mi jednoho dne už nikdo nebude věřit, já sám na sebe stále budu vyvíjet tlak.“

Do rekordních knih se stále můžete zapsat mnoha výkony. Řekněte, který z nich a jak moc vás motivuje. Chybí vám dva tituly z turnajů Masters, abyste překonal Agassiho rekord sedmnácti triumfů.
„Hmmm, to mi mnoho neříká. Turnaje Masters existují jenom dvacet let, nemůžu tušit, kolik by jich vyhrály velké postavy minulosti. Tenhle rekord pro mě moc neznamená.“

Co takhle rekord v počtu týdnů na prvním místě žebříčku? Pokud vydržíte být světovou jedničkou i po French Open, překonáte Samprasových 286 týdnů.
„To je důležitý rekord! Když jsem překonal Connorsův rekord (nepřetržité týdny v čele žebříčku), bylo to pro mě hodně důležité. Být vepředu tak dlouho dobu, když víte, jak kvalitní pole je za vámi, není jednoduché. Jen tak mimochodem: můj největší cíl pro letošek je ukončit rok jako světová jednička. Bylo totiž ukrutně těžké získat tohle místo zpět.“

Takže chcete být první na světě. Co dál?
„Chci vyhrát víc turnajů. Loni byly pouze čtyři. Sice hodně velké, ale musím si vést ještě lépe. Pár turnajů jsem musel loni vynechat kvůli zranění či odpočinku, kompletně jsem se soustředil jen na velké podniky a to se mi moc nelíbí. Předtím, než jsem se loni odhlásil z Tokia, řekl jsem Sevovi (Severin Lüthi, Federerův poradce a daviscupový kapitán Švýcarska): Budu tam hrát stylem servis–volej, po prvním i druhém podání. Cítil jsem, že by mi to mohlo později pomoci.“

Letos vám bude 29 let. Už víte, kdy ukončíte kariéru?
„Abych všechny uklidnil, určitě budu hrát do olympiády 2012 v Londýně. Ale to je minimum. Nemyslím si, že bych pak přestal. Představuji si, že i pak budu hrát, ale trochu jinak. Budu si vybírat turnaje, na kterých jsem ještě nikdy nehrál, udělám pár exhibicí v Jižní Americe, kde jsem ještě nikdy nebyl.“

Šampion Federer! • ČTK/AP

V top ten žebříčku jste od roku 2002. Je dnes desítka silnější než tehdy, kdy tam figurovali Safin, Hewitt, Novák, Henman, Grosjean či Ferrero?
„Těžká otázka. Nejsem si vůbec jistý. Dnes mají hráči méně slabin, ale také méně silných stránek. Dřív byli tenisté nepředvídatelnější, s variabilnější hrou. Bylo těžší dominovat na určitém povrchu. Nyní se začíná tenis na všech površích ohromně podobat a i hráči jsou si stále víc podobní, jsou takoví univerzální. Když občas sleduji Davyděnka, Djokoviče nebo Del Potra, říkám si, jaký je vlastně jejich nejlepší úder…“

Pokud byste měl vybrat jednoho hráče, který v roce 2010 postoupí o úroveň dopředu, kdo by jím byl?
„Murray. Chytře na sobě pracuje, vyhrál mnoho turnajů Masters, už teď má hodně zkušeností.“

A co muž, který vás nyní dvakrát za sebou porazil – Nikolaj Davyděnko?
„Ano, Davyděnko! Musím říct, že ho tady v Melbourne poctivě sleduju. Zatím se jeví skvěle. Australian Open ukáže, jestli nás dokáže porazit na tři vítězné sety. Bude to zajímavé.“

Co Rafael Nadal? Od května nevyhrál žádný turnaj, někteří tvrdí, že již nikdy nebude tak dobrý, jako byl.
„Naprostá hloupost. Připomíná mi to, co o mně lidé říkali loni. Viděl jsem Rafu teď několikrát hrát a vůbec nic mu nechybí. Tedy kromě toho, že již dlouho nic nevyhrál. Ale s kým prohrával? Del Potro, Murray, Davyděnko, Djokovič, Söderling… Tohle nejsou špatní hráči! Zamyslete se nad tímhle: kde by asi teď byl, kdyby nepřišel o 2000 bodů poté, co nemohl obhajovat titul ve Wimbledonu? Vracel se pro zranění, je normální, že mu chybí sebevědomí. Já ale počítám s tím, že ten skvělý Rafa se zase brzy objeví.“

Nadal má často zdravotní potíže, vám se vyhýbají, Australian Open je váš 41. grandslam za sebou. Je to tvrdá práce, nebo štěstí?
„Obojí. Podřizuji vše tomu, abych byl na velké turnaje vždy stoprocentně fit. Do grandslamu prostě nemůžete jít ani s maličkým zraněním. Dívky zvládnou uhrát první tři kola, zatímco se uzdravují, muži ale ne. Víte, řekl bych, že můj styl hry mi dovoluje vydržet déle. Většinou jsem to já, kdo na kurtu rozhoduje, jak se bude hrát a ten druhý běhá. Jestliže Rafovi trvá 45 minut vyhrát set, mně jenom 30. Když jsem byl junior, pracoval jsem vážně tvrdě, abych měl účinné brnění. Dnes již pracuji méně, ale o to precizněji.“

Roger Federer • ČTK/AP

Co tím myslíte?
„Když jste mladí, moc se nerozehříváte. Hrajete si playstation a když vás zavolají k zápasu, prostě se zvednete. To už si nemůžu dovolit. Pokaždé si před utkáním deset minut rozehřívám svaly, skoro každý den posiluji záda, se kterými jsem měl v minulosti potíže. Vždy jsem cítil, že záda nemám dost silná.“

A co spánek? Říká se o vás, že jste velký spáč.
„To je pravda! Když nespím za den jedenáct, dvanáct hodin, tak to není správně. Pokud dost nespím, škodím sám sobě. Když naše děti během turnaji pláčí, dám si špunty do uší a spím dál. Na spánek si dávám velký pozor.“

Vše pro vás v poslední době nebylo tak hezké. Ohlásil jste, že nebudete hrát první kolo Davis Cupu ve Španělsku. Proč?
„Protože se hraje na antuce. Mezi betonovými turnaji v Dubaji a v Indian Wells mi prostě tohle nesedí. Jsem z toho smutný, ale vím, proč jsem se tak rozhodl.“

Oba tenisté před utkáním pózovali fotografům • ČTK

Někteří ale tvrdí, že nejste správný patriot. Očekávalo se, že když jste překonal Samprasův rekord, budete nyní Davis Cup hrát.
„Lidé si musí uvědomit, že prostě není možné zvládnout všechno. Kdybych hrál loni Davis Cup, možná bych nezvítězil na Roland Garros. Chtějí lidé, abych měl grandslamový rekord, nebo hrál Davis Cup? Není pro Švýcary lepší, že jsem místo toho první v žebříčku? Když budu Davis Cup hrát a pak na to v žebříčku doplatím, začnou mi zase říkat: ´Už nejsi jednička´.“

Je skutečně nemožné hrát během sezony Davis Cup?
„Beru to takto: jedno kolo Davis Cupu mi vezme v programu jeden turnaj Masters. A to nejsem připravený udělat. Stále dávám přednost svým individuálním cílům, i když přijde čas, kdy se to určitě změní. Musíte také pochopit, že nemám tak početný tým jako Rafa ve Španělsku. Nestěžuji si, ale to je prostě fakt. Loni Rafa nehrál čtvrtfinále a semifinále Davis Cupu, ale lidé ho ve finále viděli jako hvězdu. Ale zapomněli, že předtím dvě kola nehrál…