Štěpánek před Srby: Jsem strašidelně natěšenej
Po úvodních trénincích v Bělehradu sklízel jen pochvaly kapitána. „Radek hrál dnes vážně velmi dobře,“ říkal Jaroslav Navrátil. Radek Štěpánek, hecíř a vtipálek, bijící srdce českého daviscupového týmu, je znovu ve svém živlu.
Jak vám svědčí povrch v Bělehrad Aréně?
„Je pomalý. Připomíná mi turnaj ve Vídni nebo v Bercy. Cítím se na něm ale dobře, to musím říct. Kurt je rovný, v super stavu. Je na něm důležité hodně dobře pracovat nohama, míč se při odskoku zbrzdí, musíte ho atakovat a nečekat, až k vám přiletí. To nám bude vyhovovat.“
Jaké bylo přijetí na horké srbské půdě?
„Všechno v pořádku, nemáme jediný problém. Přijde mi to ve srovnání s ostatními Davis Cupy hodně poklidný. Máme hotel padesát metrů od haly, na hotelu máme i jídlo. Neztrácíme nikde čas.“
V neděli večer prý tým vyrazil na večeři do sportbaru, který hned vedle hotelu vlastní Novak Djokovič.
„Byl jsem tam také. Na dvou televizích běžely Djokovičovy zápasy a na dvou nějaký modelky, což asi něco vypovídá. (smích) Ale my jsme si nechali televizi přepnout na finále mistrovství světa v basketu.“
Vaří dobře u Novaka Djokoviče?
„Byli jsme spokojení, všichni jsme se dobře najedli. Dneska jsme ale skončili trénink dřív, tak jdeme do města do japonské restaurace.“
Zatímco vy již trénujete druhý den v Bělehradě, Djokoviče čekalo v noci na středu odložené finále US Open. Co na to říkáte?
„Jemu pro finále US Open den oddechu navíc pomůže. A pro nás je zase malá výhoda, že se mu posouvá příjezd a čas na aklimatizaci. Nedostane se sem dřív než ve středu, bude mít jen den a půl na přípravu. Záleží, jestli vůbec nastoupí první den. Ale když člověk vyhraje grandslam, může hrát na čemkoliv a kdykoliv, sebevědomí ho stejně pronese dál.“
Věříte Djokovičovi ve finále s Nadalem?
„Pro mě je favorit Nadal. Tím, jak hraje a protože se poprvé v New Yorku dostal tak daleko. Tuhle šanci nebude chtít pustit. Ale koukat na finále nebudu. Začíná v půl jedenáctý, takže neuvidím ani úvodní znělku.“ (smích) 
Bude mít výsledek finále vliv na Djokovičovu kondici?
„Určitě. Když člověk vyhraje, může lítat a dělat, co chce. Vítěz není nikdy unaven. Zažil jsem to loni sám při Davis Cupu v Chorvatsku. Energie vítězství a sebevědomí vám dají zapomenout na únavu. Po šesti hodinách na kurt jsem byl druhý den čerstvý, zatímco Karlovič ani nebyl schopný dojít do haly. Vždycky když skončí tak obrovský turnaj jako grandslam s velkým fyzickým a psychickým vypětím, tak je ten, kdo prohraje, vždycky unavený víc.“
Ani vy jste ale po letním návratu na kurty po téměř půlroční pauze příliš nevítězil. Co jste dělal po vyřazení na US Open v 1. kole?Tomáš Berdych si dal po New Yorku pauzu, jak to bylo s vámi?
„Podobně. Od rakety jsem si chvilku odpočinul. Co jsem se vrátil na dvorce, tak jsem na nich strávil dva měsíce každej den. Po šňůře turnajů jsem si potřeboval trochu srovnat v hlavě, co jsem předváděl na kurtu, i jak jsem na tom po fyzický stránce.“
Kapitán Navrátil řekl, že se vás musí zeptat, zda jste v Srbsku schopen hrát všechny tři dny. Takže, jste připravený?
„Jsem připravenej hrát tři dny, čtyři dny, pět dní. Ale víme, jak to vždycky je. Uvidíme, jak se zápasy budou vyvíjet.“
Znamená to, že fyzičku už jste dohnal?
„Cítím se naprosto v pořádku, ale je jasný, že tělo odpočívalo, mononukleóza z něj všechno vytáhla, takže musím zase budovat fyzický rezervy. To nejde za týden, měsíc, za dva. Člověk potřebuje čas, ale musím na to zapomenout a každej zápas hrát co nejlíp. Hledat sebevědomí, jistotu.“ 
Poslední zápas Davis Cupu jste hrál proti Belgii. Cítíte se před bojem se Srby jinak než na začátku března?
„V Belgii jsem byl strašidelně unavenej. Snažil jsem se hledat minuty, kdy si můžu lehnout, spát nebo odpočívat, a necítil jsem se vůbec dobře. Teď jsem zdravej a strašidelně natěšenej. Už cítím to brnění v zádech. Jsem ale stejně jako v Belgii hladovej, abychom uspěli a mohli hrát finále.“
V neděli může rozhodovat o osudu celého duelu zápas dvojek s Troickým. Neznepokojuje vás, že jste s ním na americké tour dvakrát v krátké době prohrál?
„Do doby, než jsme spolu hráli dvakrát během měsíce, jsem s ním nikdy neprohrál, čili nemyslím, že by z něj měl jít strach. Nebo že by to byla nepřekonatelná překážka. Davis Cup je úplně něco jiného.“
