Takhle se sparťani vrátili s ostudou ze Slovácka: Nezaslouží si víc než koloběžky!
Času na přemýšlení měli dost. Sparťani se po výprasku 0:4 kodrcali ze Slovácka 4 hodiny. Katarze zřejmě dosáhl jen jediný z nich, který do noční Prahy vyrazil od autobusu na koloběžce. Dupat by přitom měli všichni a povinně.
Dostali lekci, na kterou se jen tak nezapomene. „Byl to nejhorší zápas, jaký jsem ve Spartě prožil,“ přiznal Adam Hložek po rychtě v Uherském Hradišti. „Pro mě to byla obrovská rána. Mysleli jsme, že se můžeme v důležitých zápasech opřít o určité hráče. Bohužel tihle hráči zklamali,“ zoufal trenér Pavel Vrba . Slovácko se šestinovým rozpočtem na sezonu (cca 100 milionů korun) bylo lepší úplně ve všem.
Cesta rudého autokaru po D1 domů tak musela být dlouhá a tichá. Obzvlášť jestli někoho napadlo si pustit pětigólový koncert sešívaných proti Jablonci, který se tou dobou odehrával. Bránou strahovského tréninkového centra Letenští projeli třináct minut po 22. hodině, a zatímco mladí bažanti museli pomoct s bagáží do útrob budovy, staří pardálové nasedli do svých »medvědů« za miliony a okamžitě uháněli pryč. Závora se zvedala před modely GLE Kupé, levnějším GLC Kupé, mastodontem třídy G...
A mezi všemi těmi luxusními mercedesy s vyhřívanými sedačkami a volanty vyrazila do chladné noci koloběžka. Rozpoznat jejího šoféra bylo skrz čepici a šátek přes mrznoucí obličej nemožné – nicméně mladí ještě makali a on se už ve sparťanské soupravě prodíral tmou. Dokonalosti překážel už jen elektrický pohon vehiklu a také to, že jezdec zůstal osamocen. Po bezkrevném výkonu na Slovácku by si totiž zasloužili dupat – jak se odrazu na koloběžce říká – všichni letenští plejeři. Pak by si při hlazení asfaltu podrážkou vynahradili to, na co láteřil kouč Vrba: „Celé mužstvo odehrálo zápas bez kontaktu.“