Když Slavia miluje Spartu: Slávistka Šlajsová randí se sparťanem Sejkem

Autor: mah

PRAHA – Jen co se přiblíží derby, slávisté a sparťané se k sobě obvykle moc nemají. Jenomže u Gabriely Šlajsové (21) a Václava Sejka (19) je to úplně obráceně. Slávistická obránkyně a útočník sparťanského béčka se mají rádi pořád, však spolu tvoří životní pár. Ani nedělní velký zápas (19:00, O2 TV) na tom nic nezmění.

Jak se dá dohromady slávistka se sparťanem?

Václav Sejk: „Přes bývalou spoluhráčku Gabči. Poprosil jsem ji, aby nás seznámila, a šli jsme ven ve třech. Jenomže pak mi Gabča neodpověděla na zprávu, tak jsem to musel udělat jinak a napsal jsem jí dopis, trošku jsem si z toho udělal srandu. Šel jsem na to trošku netradičně a to se podle mě chytlo.“

Gabriela Šlajsová: „Byl originální. Přes Instagram nebo Facebook umí dneska napsat každý. Ale Vašek se snažil jinak, přišel na nápaditý způsob a i tím si mě získal. Nebo aspoň získal to, že jsem mu odpověděla (směje se). A ten dopis mám schovaný, ten už si nechám, napořád.“

Chodíte spolu osm měsíců a už spolu i bydlíte. Funguje vám to?

VS: „Jo, my si práci domů nenosíme (usmívá se).“

GŠ: „Oba máme na vztah stejný názor, nejsme hádavé typy a neřešíme blbosti. Jak Vašek říkal, fotbal si domů netaháme. Hodně lidí mělo narážky, že spolu žije slávistka a sparťan, ale my to nijak neřešíme.“

VS: „Ale narážky pořád jsou, u nás v kabině si něco poslechnu snad denně.“

Dělají si z vás kvůli tomu spoluhráči a spoluhráčky srandu?

VS: „Když to zjistili, tak z toho bylo trochu haló, ale jen v dobrém. Pořád sice nějaké narážky mají, ale teď to berou úplně v klidu. Myslím, že v životě to člověk tak brát nemůže. Ale na druhou stranu, pořád je to Slavia…“

GŠ: „Ze začátku toho bylo hodně, holky si třeba dělaly srandu, že dostanu pokutu pokaždé, když Vašek přijde na můj zápas. Teď už je to mnohem víc v klidu, ale občas se nějaká připomínka objeví.“

Víte o podobném páru, jako jste vy dva?

VS: „Vůbec. Když už chodí fotbalistka s fotbalistou, tak většinou ze stejného klubu. Nebo aspoň ne ze dvou takových rivalů. Ale obecně to časté není, on je ženský fotbal v tomhle přece jen docela specifický.“

GŠ: „To je fakt, holky to mají ve fotbale často jinak, ale v dnešní době je to úplně normální věc. Navíc jsou ty holky úplně v pohodě, to těm, co si z toho dělají srandu, asi ani nedochází.“

Čím to je, že tolik fotbalistek chodí s holkama?

GŠ: „Já si myslím, že je to dost podobné i u jiných sportů, jenom se o tom tolik neví. Každý mluví o tom, že jsou všechny fotbalistky na holky, ale ty jsou i mezi volejbalistkami, florbalistkami a podobně. Jak říkám, je to úplně normální věc.“

Přijde mi zajímavé, že zatímco u holek se tohle téma řeší běžně, u fotbalistů marně pátrám v paměti po někom, kdo by se se svou orientací netajil. Čím to je?

VS: „To nevím, ale je možné, že ti kluci radši úplně přestanou s fotbalem, přejdou už v mládí na jiný sport anebo s tím celou kariéru radši nejdou ven.“

Pojďme k derby. Kde ho budete sledovat, pokud nebude Vašek na lavičce?

VS: „To asi ještě nebudu... Nejspíš spolu půjdeme na tribunu na Letné, máme tam jako hráči volné lístky. Gabču a mě tam určitě dostanu.“

Gabrielo, vezmete si sešívaný dres?

GŠ: „Noooo… (směje se). Nedávno jsme byli spolu na zápase na Letné, poprvé jsem byla na Spartě. Na začátku mají hymnu, jmenuje se to »Zpívej, kdo jsi sparťanem« a všichni u toho stojí. Já tam byla snad jediná slávistka, Vaškovi kamarádi sparťani mě pořád hecovali, ať si taky stoupnu. Ale vydržela jsem!“

Spolu jste zažili už dvě derby na jaře, Slavia obě vyhrála (2:0 v lize a 3:0 v poháru). Jak jste je prožívali?

GŠ: „Skvěle!“

VS: „Já teda dost špatně... Myslím, že jsem velký sparťan a dost mě mrzí, když derby nezvládneme. Ale teď věřím, že se to vrací do normálu a Sparta zase bude dominantní.“

Jste vášniví fanoušci?

GŠ: „Já bývám na tribuně nervózní. Hodně. Ale doma se kvůli fotbalu vážně nijak nepošťuchujeme.“

VS: „Já jsme taky nervózní. I když nehraju, chci úspěch Sparty hrozně moc. My kluci z béčka máme k áčku blízko, možná je to i kvůli tomu.“

Ani jeden nejste odchovanec pražských S. Vnímáte i tak silný klubismus, který se s oběma týmy pojí?

VS: „Ve Spartě to cítím dost. Když přijdete zvenčí, rychle se to do vás dostane, ať už od trenérů, spoluhráčů nebo vedení. My jsme od dorostu učení, abychom se nesmířili s porážkou, abychom měli vítěznou mentalitu. Sparťanská vůle a mentalita je prostě v každém, kdo u nás je.“

GŠ: „Já jsem ve Slavii přes rok, ale hned od začátku jsem pochopila, že pokud jde o derby, přátelství po fotbalové stránce neexistuje. Už týden před zápasem jsou všichni nervóznější, každý to sleduje a i na naše derby chodí suverénně nejvíc lidí. A na hřišti je to stoprocentně vyhrocenější. Já jsem ještě hodná, ale holky se toho nebojí.“

Jak se derby prožívá v dorostu a béčku?

VS: „Já prohrál jen to svoje první, ostatní byla vítězná, to je pak sladší. My se s kluky ze Slavie dobře známe, v dorostu jsme v reprezentaci tvořili dohromady asi 80 procent kádru a byli jsme parta. Jenomže na hřišti neznáte kamaráda, a zvlášť v derby. Často jsme si vjeli do vlasů, někdy to mělo dohru třeba i na chodbě cestou do kabin. Ale od druhého dne jsme byli zase kámoši.“

Zajímal by mě váš nejlepší a nejhorší zážitek z derby...

VS: „Já začnu nejhorším. To bylo to jediné prohrané, v U16. To bylo potupné, hrozný pocit. A nejlepší v U19 výhra 5:0, dával jsem jeden gól.“

GŠ: „Já hrála zatím čtyři derby. Jedna výhra, jedna prohra a dvě remízy. Takže nejlepší a nejhorší derby je jasné!“

A kolik to skončí v neděli?

VS: „Sparta vyhraje 3:0, dvě branky dá Adam Hložek. Tomu to hrozně přeju, moc by to potřeboval.“

GŠ: „Slavia vyhraje 2:0, gól dá určitě Stanciu.“

Tady láska jenom jenom kvete.
Tady láska jenom jenom kvete.