Slovenský kouč polského výběru Kaláber: Srdcervoucí slova o tragické smrti otce (†72)!
Bojovali až do konce, ale nakonec to nestačilo. Hokejisté polské reprezentace opouštějí elitní divizi a vrací se o patro níž. I tak ale na turnaji podali sympatický výkon. Jeho strůjcem je slovenský trenér Róbert Kaláber (54), kterému vinou slovenského politika Daniela Lipšici (50) před osmi lety zemřel otec. Nyní o obrovské tragédii promluvil...
Mohl sledovat svého syna, jak koučuje polský hokejový nároďák na mistrovství světa, kam se tato země kvalifikovala poprvé po dvaadvaceti letech. Místo toho je ale Emil Kaláber (†72), otec trenéra Róberta Kalábera, už osm let po smrti. K tragické události došlo v září roku 2016 v bratislavské ulici Vajnorská, když Kaláber starší vycházel z podniku. O několik okamžiků později se ocitl pod koly politika Daniela Lipšici, který už nestačil svůj vůz ubrzdit.
Pan Kaláber byl po nehodě při vědomí, ale po převozu do nemocnice zemřel. Lipšic se následně k hrozivé události vyjádřil na sociální síti. „Zesnulý pán měl tmavé oblečení. Všiml jsem si ho na poslední chvíli a srážce jsem bohužel nedokázal zabránit,“ smutnil tehdy někdejšímu šéfovi speciální prokuratury. „Okamžitě jsem zastavil, hned jsem k němu přiběhl. Byl při vědomí, měl otevřené oči, hmatatelný puls, ale nekomunikoval,“ doplnil Lipšic, jenž odešel od soudu s tříletým podmíněným trestem a zkušební dobou v délce pěti let. Mimo jiné mu byl uložen zákaz řízení všech motorových vozidel na dobu šesti let.
A co na to samotný kouč polského výběru? „Může se to stát každému z nás. Všichni řídíme a chvíle nepozornosti se může změnit v tragédii. To se dá pochopit, ale nedá se pochopit, co se dělo poté,“ řekl Kaláber v rozhovoru pro slovenský web Šport24. „Zejména jak ten pán fungoval, jaké funkce zastupoval, tak to mi trochu hlava nebere. Ale já s tím už nic nenadělám. Pro mě je to uzavřená kapitola,“ pokračoval.
Kaláberův táta by byl na svého syna jistě pyšný, kdyby viděl, kam až to s polským hokejem dotáhl. „To je mi nejvíc líto. Fandil nám všem třem bratrům, ale pouze já jsem zůstal u hokeje. Bratři mají civilní zaměstnání. Chodil mě povzbuzovat na zápasy. Je to škoda, ale už se s tím nic nedá dělat,“ posteskl si šéf střídačky. Myslel na svého tátu během zápasů? „Každý den ne, ale samozřejmě, že na něj myslím. Je mi to lito, že se toho nemohl dožít,“ dodal.