PĚT VĚCÍ, KTERÉ JSME SE ZA VÍKEND NAUČILI | Že projekt s Villasem-Boasem stál Chelsea 4 miliony korun denně. Že Plzeň má zkušenější tým než Sparta a tom, proč je Robin van Persie v tomto roce nejlepším hráčem světa.
Abramovičova drahá aférka
Láska leze do peněz. A když člověk ztratí hlavu, vyjde ho to tak draho, že to zabolí i ruského oligarchu. Roman Abramovič, majitel Chelsea, našel loni zalíbení v Andrém Villasu-Boasovi, který slavil mimořádné úspěchy s Portem. Propustil Carla Ancelottiho s odstupným 285 milionů korun, dalších 379 zaplatil Portugalcům jako kompenzaci za vykoupení nového kouče ze smlouvy. K tomu připočtěme plat za odtrénovaných 36 týdnů (cca 100 milionů) a dalších 313 jako odstupné.
Čtyřiatřicetiletý Portugalec byl pro tenhle job příliš mladý, ale možná by ho zvládl, kdyby přišel na Stamford Bridge v jiné době. Objevil se v té nejhorší. V kabině našel nevyrovnaný kádr složený z přestárlých hráčů, kterým dal Abramovič v minulosti až příliš velkou moc. Vražedná kombinace.
Původně tříletý projekt AVB trval 257 dnů. Majitele Chelsea vyšel na 4 miliony korun denně. A ještě naroste o náklady na nového manažera. Možná by teď měl Abramovič ze všeho nejdřív investovat do skupiny poradců, kterými se obklopuje, aby mu někdo řekl, jak se má fotbal dělat.
Zlatý míč pro van Persieho
Ani Cristiano Ronaldo, ani Lionel Messi. Kdyby se volil nejlepší fotbalista světa za první dva měsíce letošního roku, vítězem by musel být Robin van Persie. Nizozemský střelec táhne Arsenal mimořádným způsobem. Výhru na Liverpoolu (2:1) zařídil on, což dokládá i hodnocení v listu The Times. RVP si vysloužil 9, zatímco jeho spoluhráči v poli maximálně šestku (mj. Rosický).
Van Persie dostal v utkání jen dvě přihrávky do vápna, obě přeměnil v gól a zvlášť ten druhý byl úžasný. Byla to už jeho 10. vítězná trefa v tomto ročníku Premier League – což je o čtyři více než se může pochlubit druhý nejlepší, Lampard 6. Osmadvacetiletý kanonýr se v této sezoně PL prosadil už 25x, čímž vyrovnal rekord nizozemských hráčů působících v Anglii. Drží jej společně s Ruudem van Nistelrooijem.
Před dvěma týdny jsem v blogu porovnával závislost Realu a Barcelony na Ronaldovi, resp. Messim. Není to nic proti van Persiemu. Jeho góly zařídily 19 z celkových 49 bodů Arsenalu. „Vantasie.“
Real připravuje smršť rekordů
Jestliže chcete sesadit Barcelonu, jeden z nejlepších týmů fotbalové historie, musíte sami odehrát sezonu, která se absolutně vymyká normálu. A Real Madrid se tímto heslem řídí, protože útočí minimálně na sedm historických rekordů.
Dosavadním střeleckým maximem La Ligy je 107 gólů „Madrileňos“ v ročníku 1989/1990. Na překonání tohoto číslo ztrácí Ronaldo a spol. dvacet tři zásahů. Do konce soutěže přitom zbývá 13 kol, takže pokud si lídr tabulky udrží ve zbytku ročníku střelecký průměr alespoň 1,8 branek na zápas, zapíše se do historie. Nevypadá to jako těžký úkol při pohledu na dosavadní průměr, který činí 3,4.
A další rekordy? Například celkový počet bodů za sezonu (maximum Barcelona 99, Real teď 67), v počtu vítězství (31 - 22), v počtu branek na vlastním hřišti (78 – 54) nebo nejvyšší počet gólů jednoho hráče v sezoně. Ronaldo má na kontě 30 zásahů, za svým rekordem zaostává o 11.
Revoluce. Plzeň je zkušenější než Sparta
Trenér Plzně Pavel Vrba si pochvaloval, jak jeho hráčům v sobotu pomohly zkušenosti z evropských pohárů. Západočeši zvládli šlágr 19. kola suverénním způsobem (3:1), jakým to dělávala Sparta. Když se střetla s týmem, u kterého se předpovídalo, že by mohl Letenské zaskočit, vyběhla s ním.
Teď se role prohodily, ale při pohledu na sestavy to není náhoda. Bývala to Sparta, jejíž hráči mívali větší zkušenosti. Statistiky ovšem nyní hovoří jinak. Jedenáctka Plzně, které v sobotu nastoupila, má na kontě celkem 254 pohárových startů, zatímco Letenští jen 207. Poměr reprezentačních startů hovoří lehce ve prospěch Sparty (55:53), jenže za poslední půl rok národnímu týmu jasně dominuje Plzeň. I to je důvod, proč se Viktoria vrátila do boje o titul.
Ranieri přežil. Zatím
Když tým jako Inter Milán doma zremizuje s Catanií 2:2, je to ostuda. Ale jsou případy, kdy může i takový výsledek potěšit trenéra týmu. Kdyby Claudio Ranieri prohrál, už by pravděpodobně vítěze Ligy mistrů z roku 2010 nevedl. „Nerazzurri“ dvakrát inkasovali, v závěru se jim podařilo alespoň vyrovnat.
Kromě potupné porážky se navíc uchránili od negativního zápisu do dějin klub. V předchozích čtyřech utkáních totiž vyšli střelecky naprázdno, a pokud by se jim to povedlo i popáté, vyrovnali by svůj antirekord z roku 1975. Člověk by si měl ze všeho brát něco pozitivního...
