Kouč Michal Bílek váhá zbytečně, komplikuje tím Dovalilovi práci
Dohoda, že při povolávání hráčů má vždy přednost reprezentační áčko před jedenadvacítkou, má logiku. Vždy a všude. Proti tomu nelze namítnout ani slovo. I přesto tvrdím, že Michal Bílek svou nominací dvaceti hráčů a nechanými zadními vrátky pro dodatečné povolání dvou nových jmen zbytečně komplikuje práci svému kolegovi Jakubu Dovalilovi.
Oba týmy čekají důležité zápasy: áčko musí doma porazit Maltu a Bulharsko, pokud si nechce setsakramentsky zkomplikovat postup na mistrovství světa v Brazílii, jedenadvacítka má před sebou baráž s Ruskem – kdo s koho, na mistrovství Evropy se podívá jen jeden.
Pokud Bílek nechá dvě volná místa a jmenuje tři klíčové osobnosti jedenadvacítky, o jejichž případném dodatečném povolání se rozhodne do pondělí, zbytečně hází Dovalilovi klacky pod nohy.
Jeho mladší kolega sice bere situaci se stoickým klidem, sám však musí vědět, že hráči i on budou mít kvůli tomu do pondělí v hlavách nejistotu.
EURO jedenadvacítek je přitom důležitým turnajem. Mladíci se na něm můžou zviditelnit a prodat, každopádně však hlavně získat cenné zkušenosti. A baráž s Ruskem, velmi silným soupeřem, by měl tým absolvovat v plné síle.
Jistě že mistrovství světa 2014 je podstatně důležitější – ale ruku na srdce, pokud si Bílek myslí, že by mu některý z mladíků pomohl natolik, že by ho v některém z nadcházejících dvou kvalifikačních zápasů potřeboval na podstatnou část hry, měl ho povolat rovnou.
Jestli nad Kadlecem, Teclem nebo Krejčím váhá, stejně by je nejspíš nepoužil. A bylo by tak férovější nechat je v klidu v jedenadvacítce.
