Na vrchol fantastického koulařského finále mistrovství světa se Jan Marcell díval z V.I.P. prostor přímo v sektoru. Jemu samotnému přisoudil výkon 19,67 metru desáté místo. A byl to zřejmě jeho poslední zápis na mistrovství světa. Profesionální výrobní technolog se chce loučit příští rok na olympiádě.
V ranní kvalifikaci jste hodil víc než ve finále, čím to?
„Energie byla, říkal jsem si, že to trošku roztočím… Vzal jsem to za špatný konec, to bylo celé. Mrzí mě to, protože to bylo hratelný. Osmé místo bylo 20,11. Bylo to hodně silné, ale ta osmička mě mrzí. Příště, no… I když, nevím, jestli příště ještě. Ale příští rok ještě zkusím olympiádu.“
Dál už se nedíváte?
„Ještě bych chtěl tu olympiádu, pak už se asi budu naplno věnovat své práci. Letos byla sezona dobrá na začátku před halovou Evropou v Praze, pak přišlo zklamání a měsíc jsem vůbec neměl chuť házet. Celé se to posunulo. Jak jsem viděl, že to není dobré ani technicky, tak jsem si zval na prázdniny pracovní volno, abych to vyšperkoval, aby to tady nebyl úplný trapas. A v září zase do rachoty!“
Příští rok tedy bude v atletice váš poslední?
„Já se budu hlavně soustředit na mistrovství Evropy. To je pro mě hratelné. Pokud se připravím, tak furt věřím tomu, že jsem schopen na Evropě bojovat o medaili. Na olympiádě, tam to bude něco jako tady. Medaile za 21,70. Nevím, jestli je v mých silách házet tohleto. Já se tomu nechci věnovat, abych dvakrát denně chodil na trénink. To už jsem dělal. Hlavně už mě to v tomhle věku nějak nenaplňuje.“
Hrálo dnes roli, že to pro vás bylo první finále mistrovství světa?
„To bylo stejné jako loni Curych při mistrovství Evropy. Tohle je normální kvalifikace, kde je třeba sedmnáct lidí. Není to šílenost a obludnost, co si vymsleli v Praze, kde postavili třiatřicet lidí dohromady v jedné kvaldě. Když je to takhle, člověk se nevyčeprá a kvalifikací projde v pohodě.“
Po prvním pokusu jste horlivě diskutoval s rozhodčím, co jste řešil?
(smích) „Já jsem se potřeboval jít vyčůrat. Já jsem se tak napil, že jak jsem se pak začal hýbat, na první pokus jsem si říkal: Já to snad nevydržím. Ještě jsme čekali na představení, tak jsem si říkal: Odhodím a musím jít.“
Co jste říkal úžasnému závodu o medaile za hranicí 21,50 metru, který nakonec vyhrál Američan Joe Kovacs před Němcem Davidem Storlem?
„Já jsem se musel dodívat, to nešlo, Storl prohrál, to bych nevsadil. Já jsem jim to přál oběma. Storla obdivuju, že dal letos dvacet dva metrů sunem, to je famozní, tady dlouho nikdo takový nebyl. Joe je zase velký sympaťák, potkáváme se každoročně v Ústí.“
Související články
