Šebrle v Africe: Trénink už neberu tak vážně

„Pocestovali jsme, byli jsme na lví farmě. Chytli jsme to perfektně, protože měli dvojtýdenní lvíčata, to jsou koťátka, miminka, pro děti to bylo úplně ideální. Po týdnu odjeli a já zůstal na soustředění,“ líčil světový rekordman v desetiboji.

S jakou jste se vrátil formou?
„Ani sám nevím. V Africe to byla všeobecná příprava bez treter. Jen se házelo diskem, oštěpem, dělali jsme technické disciplíny. Teprve teď se začne běhat rychleji a vrhat, házet a skákat trochu dál. Zdravý zatím jsem.“

Je pro vás ve vyšším věku příprava víc bolestivá?
„Naopak. Bolí možná méně než za mlada, ale přeci jen už si člověk musí dávat větší pozor. Před halovou sezonou jsem zůstal na soustředění v teple, což mi pomohlo. Teď doufám, že bude teplo tady. Ale dávám si delší pauzy. Možná si někde uberu, což jsem nikdy nedělal. Spíš jsem si přidával.“

Co vás k tomu přimělo?
„Asi věk. Chtěl bych říct, že to neberu už tak vážně, ale to je zavádějící. Soustředěním dávám sto procent - jak tréninku, tak protahování i dalším věcem. Samozřejmě, že když člověk cítí formu, chce výkony i v přípravě. Ale tréninkový proces neberu už tak vážně.“

Dodala vám větší chuť medaile z Paříže?
„Chuť mám pořád, to je moje výhoda. Ale Paříž byla povedená a výkony mě opravňují k optimismu i navenek. Když se to povede dotáhnout, i venkovní výkon by mohl být docela zajímavý.“

Jaké máte cíle pro sezonu?
„Zůstat zdravý, to je v mém věku prvořadé. Potom desetiboj v Götzisu a další závody. Můj největší cíl je skončit do čtvrtého místa v tabulkách, abych neměl problém s nominací na halové mistrovství světa příští rok. A jaký bude cíl na mistrovství světa v Tegu, to se uvidí až těsně před ním.“ (bb)