Kopecký o triumfu na Bohemce: Těšil jsem se na to už v Austrálii!
Tlačil na svého soka tak tvrdě, až ten chyboval, urval kolo a on mohl slavit. Obhájil loňský triumf a ubránil nadvládu v domácím království. „S Vencou Pechem je to ale vždy na ostří nože,“ uznal Jan Kopecký po vítězství na Bohemia Rallye. A když ho na stupních vítězů doplnil týmový parťák Sepp Wiegand a další pilot škodovky Umberto Scandola, dodal: „Je to pro nás výsledek z říše snů.“
Zelenobílé žihadlo vyměnil za červenobílého draka. K 40. výročí Bohemia Rallye vyjel s Fabií s barevným designem z roku 1974 a tuto slavnost potrhl tovární pilot škodovky Jan Kopecký vítězstvím.
„Tenhle design se mi líbil, vypadalo to agresivně,“ přiznal. „Je ale pravda, že když jsem na parkovišti mluvil s inženýry a vedle mě stál Scandola s tou zelenou Fabií, omylem jsem otevřel dveře a málem mu do ní vlezl. Ten zvyk na tu zelenou barvu je,“ smál se Kopecký.
Jak vás to překvapilo, když jste pak Itala Scandolu spatřil spolu kolegou Wiegandem i na stupních vítězů? V domácí Bohemia Rallye jste coby piloti škodovek získali treble.
„No, kdyby tenhle scénář napsal někdo před začátkem závodu, tak bych tomu nevěřil. Doufám, že jsou všichni ve škodovce spokojení, protože se speciály z jejich dílen umístily na bedně. Je to pro nás výsledek z říše snů.“
Přesto, vy Čech, Scandola Ital a Wiegand jako Němec… co jste si tam říkali?
„Samozřejmě jsme si poblahopřáli a probírali různé věci z erzet. Že jsme se po tom mokrém úvodu také svezli na suchém asfaltu, komu fungovalo auto a jak kdo byl spokojený s výsledkem.“
| Poslední vítězové |
2014 Jan Kopecký 2013 Jan Kopecký 2012 (zrušeno po nehodě Martina Semeráda) 2011 Freddy Loix 2010 Juho Hänninen 2009 Juho Hänninen |
To vy jste asi spokojený byl, neboť se vám v Bohemia Rallye podařilo obhájit loňské vítězství. Byl tento triumf těžší než ten minulý?
„Ano, nebylo to jednoduché. Už v první etapě jsme ztráceli na Vencu Pecha, pršelo a první zkoušky byly mokré. V lese pak bylo hodně vytahaného bláta a nevím proč, ale na tomhle povrchu ztrácíme. Druhý den však vše oschlo, vyhráli jsme jednu zkoušku a Venca chyboval, čímž nám to vítězství zjednodušil. Vyhrát na Bohemce pro nás znamená hodně. Pro tým, fanoušky, mechaniky…“
A stýskalo se vám po úspěchu v Česku, když letos působíte v Asijsko-pacifickém šampionátu?
„Musím říct, že se každý rád vrací domů, zvláště když tu na vás čeká konkurence, která vás chce za každou cenu porazit. Chtěli jsme tu s navigátorem Pavlem Dreslerem uspět, takže už když jsme se vraceli z posledního podniku z Austrálie, na tohle jsme se těšili.“
Souboje s Pechem jsou vždy na ostří nože
Cítil jste přesto na sobě tlak? Bohemia rallye je pro škodovku domácí podnik, obhajoval jste titul.
„Ne. Já k tomu přistupoval jako ke každému závodu a chtěl prostě uspět. Nějaký tlak zvenku jsem si nepřipouštěl. Spousta lidí by si mohlo říct, že jsme doma a povinností je vyhrát, ale všichni víme, jaký umí být sport. Venca udělal chybu, my ji zase udělali v Krumlově.“
Právě váš souboj s Václavem Pechem byl hlavním tahákem soutěže, ale nakonec z něj váš rival musel odstoupit v sedmé zkoušce, když utrhl zavěšení u zadního kola. Jak jste to vnímal?
„Já startoval hned za ním a viděl jsem, že krátce po startu někdo vycestoval do lesa. Stopy byly čerstvé. Říkal jsem si, že to byl asi on, a pak i cítil, že někdo udělal defekt, tudíž jsem si říkal, že to musel být stoprocentně on. Nikde jsem ho ale neviděl, protože to auto někde odstavil. Takže jsme jeli až do cíle, a když jsme viděli, že jsme tam první, bylo jasné, že Venca měl nějaký problém.“
Byla to pro vás i určitá odveta za Rallye Český Krumlov, kdy jste pro změnu odstoupil vy?
„To ne. Venca tady patří už několik let k naší špičce a ty souboje s ním nebo Romanem Krestou byly vždycky na ostří nože. Znám ho dobře a vím, že do toho pokaždé dává maximum. Ani tentokrát jsem nemohl čekat nic jiného. Věděl jsem, že má obrovskou motivaci nás tady porazit.“
Ty vaše vzájemné souboje jsou vůbec velmi lákavé a často v nich rozhodují jen vteřiny…
„Ano, jsou lákavé pro mě i pro Vencu. Ze začátku to byl on, kdo vítězil, ale pak udělal chybu. Asi když má člověk přehnanou motivaci, tak k té chybě má blíž. Myslím, že byl v podobné situaci jako já v Krumlově, kdy jsem ho chtěl stáhnout a sám vyletěl ven. Ráno jsem byl například o dvě vteřiny rychlejší, tudíž mu možná přeplo v hlavě na závodnický režim, kdy si řeknete: „Jo, tuhle rychlostku jsi vyhrál, ale na další ti to vrátím. A to pak je k té chybě blízko.“
