Hilgertová už ví, co ji čeká

Na něm se bude v srpnu pokoušet rozšířit bilanci dvou zlatých olympijských medailí.

"Tamní kanál je velice silově náročná záležitost. Absolvovali jsme tam hodně tréninků a snažili se ho poznat, sžít se s ním," řekla dnes Hilgertová novinářům v Praze, kde ji o víkendu čeká úvodní díl Světového poháru.

Kanál je podle ní o něco těžší, než na kterém se závodilo před čtyřmi lety v Aténách. "Voda hrozně cestuje ze strany na stranu a je tam spousta válečků, které vás neustále zastavují, takže to musíte znovu rozjíždět. Není tam žádná proudnice, se kterou by se člověk svezl a využil vodu, což já jsem vždy měla ráda," popsala čtyřicetiletá kajakářka podmínky v olympijském parku pro veslování a kanoistiku v Šun-i.

Hilgertová se do Prahy vrátila hodně unavená. Hlavně proto, že se snažila stále trénovat na maximum. "Každý trénink byl nadoraz. Únava tak po návratu domů neodeznívala, ale narůstala. Teď už se to ale zlomilo a malinko se to zlepšuje," pochvalovala si účastnice čtyř olympijských her, která má doma zlaté medaile z Atlanty a Sydney.

Česká slalomářská jednička má dostatek zkušeností a může porovnávat jednotlivé olympijské areály a kanály, které jsou stále těžší a těžší. "Do určité míry to tak je. V Barceloně to byl z dnešního pohledu spíše potůček. Bylo to krásné místo, ale relativně úzká a slabá voda. Atlanta byla přírodní voda, ta se všemu vymyká. Byla ale poměrně hodně těžká," uvedla Hilgertová.

Nejvíce si oblíbila Sydney. "I proto, že se na kanál nedívám jen jako na závodní trať, ale i jako tréninkovou. A ta v Sydney byla výborná. Podobně jako u nás v Troji. Tam člověk může trénovat několik týdnů a neodrovná se," vysvětlila.

Naopak v Aténách a nyní i Číně se podle ní dost dobře dlouhodobě trénovat nedá. "Je to poměrně fyzicky náročné," řekla. Náročnost areálu v Šun-i však podle ní souvisí s čínskou náturou. "Nemyslím si, že by tím něco sledovali. Že by chtěli získat nějakou výhodu pro sebe. U nich to vyplývá z toho mít vše nej," podotkla Hilgertová.

Česká reprezentantka byla v Číně poprvé v životě. Stihla tam však prakticky pouze trénovat. "Byli jsme omezení na hotel a závodiště. A jeden půldenní výlet na čínskou zeď," přiznala. I kanoisté se museli vyrovnat s nepříliš kvalitním ovzduším. I když podle Hilgertové s dýcháním problémy neměli. "Kromě jednoho dvou dnů, kdy trochu foukal vítr, tam byl takový bílý nebo světlešedý opar, který zakrýval výhled," uvedla.

Rozdíl v tom, na co je zvyklá, si ale uvědomila až po návratu domů. "Už týden jsem jako u vytržení. Vzduch mi voní přírodou. Tam jsem necítila nic. Jen jsme tady sedli na letišti do auta s otevřeným okýnkem a projížděli jsme pražskou přírodou, já měla vystrčenou hlavu a užívala si, jak vše kvete," přiznala s úsměvem.

Hilgertová se stejně jako další čeští kanoističtí olympionici vydá do Pekingu opět příští týden v pondělí. V Číně ji čeká druhý desetidenní kemp. Tentokrát však bude její trénink vypadat odlišně. "Měl by být více zaměřený na kvalitu, ne jako ten první na kvantitu. Teď už bych chtěla mít každou jízdu rozmyšlenou, abych věděla, jak chci jet všechny branky, a síly vynakládat účelně. Ne jen si to zkoušet sjet," uvedla.

I proto si v Pekingu nechala svou olympijskou loď, která tam zůstane až do srpnových her. "Pořídila jsem si malinko vyšší, aby se mi tam na těžší vodě jezdilo malinko komfortněji. Původně jsem uvažovala, že si ji vezmu po druhém kempu domů, ale když jsem to spočítala, tak by to bylo jen na dva týdny tréninku. Takže ji necháme tam.

Alespoň budu vědět, že je v pořádku, a nebudu se muset klepat, že by přiletěla na olympiádu rozpůlená nebo jinak zničená," dodala Hilgertová.