Krpálka bronz těší, lituje ale semifinále: Byl jsem hodně skleslý
Po dvou letech znovu získal bronz ze světového šampionátu, ale jako by nejprve nevěděl, zda se radovat z obhajoby, nebo litovat promarněné šance na vysněné zlato. Judista Lukáš Krpálek byl po dnešní soutěži ve váze do 100 kilogramů vnitřně lehce rozpolcený, s odstupem si však dnes získanou hranatou medaili zařadí k nejcennějším kouskům do své bohaté sbírky.
"Medaile z mistrovství světa je úžasná věc, ale pořád mě štve, jak jsem to pokazil s Grolem. Byl jsem strašně blízko finále, což zamrzí. Na druhou stranu placka ze světa je placka ze světa, musím si jí hodně vážit. Jsem za ni šťastný," řekl v Riu Krpálek v rozhovoru s ČTK.
Dnešní turnaj jej bolel. Kromě přetrvávajících problémů s loktem ho během "chytila" i záda, což narušilo Krpálkovo rozpoložení. Dvaadvacetiletý závodník USK Praha si musel vzít prášky, aby momentální bolest dokázal potlačit. "Naházel jsem do sebe nějaké brufeny a ibalginy, naštěstí celkem zapůsobily," podotkl Krpálek.
"Dneska to prostě bylo hodně upracované. Od prvního kola jsem měl hodně těžké soupeře. Poprvé jsem tady porazil Rakova a Sajidova, ve všech zápasech jsem musel dřít a asi to nevypadalo tak hezky jako na mistrovství Evropy, kde mi chvaty krásně vycházely a já skoro všechno házel na ipon," porovnával Krpálek.
Semifinálová porážka s Nizozemcem Henkem Grolem Krpálka prý bude ještě mrzet dlouho. Jihlavský rodák sice dlouho vedl, protož jeho velký rival měl dva tresty za pasivitu, ale 43 vteřin před koncem Grol zaúřadoval a zdařilým chvatem získal ipon.
"Chyběl kousek, celý zápas jsem vedl na tresty a on mě kousek před koncem takhle hodí. Nevím, proč jsem se do té pozice vůbec montoval, když jsem nebyl pod tlakem. Pak jsem byl opravdu hodně skleslý a měl co dělat, abych se z toho dostal," líčil Krpálek, který po nezdaru s Grolem dlouho ležel na tatami, nadával sám sobě a držel se bezmocně za hlavu.
Před šampionátem v Riu se mohl chlubit skvostnou letošní bilancí, kdy během pěti závodů jen jednou prohrál. Porážka s Grolem prý přišla v nejhorší možnou chvíli. "Asi mě to ještě nějakou chvíli bude žrát," přemítal Krpálek.
Vnitřní sílu ale ukázal v souboji o bronz s Japoncem Takašim Onem. Krpálek svojí aktivitou donutil Ona ke dvěma trestům za pasivitu a na konci ještě skóroval jukem. "S Japonci se mi pere většinou dobře, i Anaie jsem na olympiádě dokázal porazit, byť se mi na něj předtím nedařilo. Tady se teď pere Ono, byl světová jednička v devadesátce, tady jsem se s ním pral poprvé. Mám ale jeden chvat, kterým Japonce celkem dokážu házet, a i když jsem ho nepoužil, jsem rád, že to dopadlo takhle," řekl Krpálek.
V letošní sezoně si ze dvou vrcholů odvezl dvě medaile, hodnotu zlata z mistrovství Evropy a dnes získaného bronzu však nechtěl dávat na misky vah. "Já si fakt vážím každé medaile. Zlato je vždycky zlato, ale mistrovství světa je ještě o něco prestižnější," uvedl Krpálek.
Na oslavu přímo v Riu ani neměl moc náladu, jak jej dnešní vystoupení znavilo. "Fakt nevím, jsem totálně dobitej. Asi si s klukama dáme na hotelu pár piv a vytuhnu. Budu rád, když dojdu na pokoj. Nevidím to na nic velkého. Pořádně to oslavíme až v Praze i s ostatními lidmi, co se pohybují kolem juda, a kamarády. Vím, že lidi v Čechách můj závod dnes sledovali aspoň na dálku, i za to jim patří dík," vzkázal Krpálek.
