PŘÍMO Z PAŘÍŽE | Jedna z největších favoritek Roland Garros? S tímhle na Petru Kvitovou nechoďte. Po excelentní antukové sezoně si řekla, že už má na oranžové drti splněno a vše, čeho dosáhne v Paříži, bude bonusem. Možná i proto měla pevnou ruku v klíčových chvílích těsné bitvy proti nebezpečné Paraguayce Veronice Cepedeové. Zápas nakonec po dvou hodinách otočila na 3:6, 6:1, 7:5 a vysloužila si druhé kolo se Španělkou Larou Arruabarrenaovou (91. na WTA).
Gratulace k první grandslamové výhře sezony.
„Děkuji, také mě napadlo, že je teprve první.“
Zápas jste musela vydřít. Když vás takhle prověří začátek turnaje, může se pak akce vydařit.
„Ano, občas se to takhle stane. Nestalo se mi to teda v Austrálii s Petkovičovou (prohrála první kolo 8:10 ve třetím setu) … Dneska to bylo velice náročné, chápu, že tu byla loni soupeřka v osmifinále. Hrála výborně, antuku má asi opravdu ráda. Až jsem sama ze sebe trochu překvapená, že jsem byla schopná vyhrát.“
Protože jste vytáhla v klíčových chvílích koncovky nejlepší tenis. Třeba tři esa za sebou za stavu 4:5.
„To bylo dobrý, i já jsem byla překvapená! (smích) Ukončila jsem to takhle a pak ji brejkla. To mi pomohlo. Jsem ráda, že jsem byla schopná po dvou hodinách vytasit něco takového, určitě tomu fyzička dává hodně. Pomáhá mi to. Pak i psychicky, že to vím. Dneska mě krmila kraťasama, já je nedobíhala, jen ten jeden, který šel přes pásku a byl vlastně ten nejdůležitější. Porazit na antuce takovou holku, to si musíte sáhnout na dno.“
Letos jste v třísetových zápasech excelentní, prohrála jste jen dva z patnácti. Čím to?
„Když prohraju první set, ráda si vzpomenu, že bych to chtěla dotáhnout do třetího. V důležitých chvílích je těžké vytasit ty nejlepší údery, aby člověk toho druhého zlomil. A mě se to letos celkem daří. Všechno souvisí se vším. Je to o sebedůvěře, o kondici, jak si věřím na údery. Tenisu mám odehráno hodně. To mi taky pomáhá.“
Stejně jako uvolněný přístup k Roland Garros, na kterém se nechcete stresovat?
„To je hodně důležité. Je důležité se nestresovat, na antuce jsem si letos splnila až až, asi bych to ani nečekala. Fakt už mám splněno, tohle beru jako bonusový turnaj.“
To zní na grandslamu trochu divně…
„Samozřejmě to neberu lážo plážo. Že netrénuju, prdím na to a jdu si jen zapinkat. Dělám všechno, abych byla na zápas připravená, a v něm nepolevím ani o píď. Ale nechci na sebe dávat zbytečný tlak. Protože to tak ani necítím.“
Dostaly se vám do hlavy vzpomínky na loňský emotivní návrat při Roland Garros?
„Vůbec. Uvědomila jsem si to, až když se mě ptal po zápase reportér. Samotnou mě překvapilo, že jsem byla tak klidná. Už jsem v jiné lepší situaci a to je nejdůležitější.“
Související články
