Když byla osmnáctiletá Leylah Fernandezová malá, viděla Petru Kvitovou vítězit ve Wimbledonu. A po vzoru české hvězdy začala levoruká Kanaďanka modelovat svůj tenis. Ve 3. kole českému vzoru ukázala, jak nadanou je žačkou. V první sadě vedla 5:1 a měl dva setboly, než se Kvitová nadechla ke strhujícímu obratu a poprvé po pěti letech postoupila do osmifinále Roland Garros (7:5, 6:3). „Ještě o ní hodně uslyšíme,“ věštila vítězka Fernandezové zářnou budoucnost.
Kanaďanka před zápasem prohlašovala, že jste jejím idolem. Jak to člověk bere? Je to pocta, nebo se cítí starý?
„Tak spíš ona je mladá, stará si nepřipadám. Na druhou stranu je hezký, že se inspirujeme navzájem a musím říct, že i její hra mi přijde podobná té mé. Bylo hrozně roztomilé, jak se u sítě smála, byla úplně v pohodě, chtěla si se mnou povídat. Bylo to moc příjemný, jen víc takových holek na tour. Byla hrozně milá, i se hezky chovala, bojovala až do konce. A to se cení. Jsem ráda, že i ten zápas byl takový boj o každý míč, určitě o ní ještě hodně uslyšíme.“
Bez šesti minut se hrálo dvě hodiny. Co na to vaše tělo?
„Je trošku rozbitější, ale to poznám až zítra. Každopádně jsem ráda, že jsme dohrály ještě před deštěm, protože jsem to nechtěl natahovat do neděle. Ale energii mám, bolístky samozřejmě jsou, ale ty má ve druhém týdnu zvlášť na antuce každý.“
Předvedla jste několik skvělých zásahů na síti, kde jste byla opět velmi úspěšná a vyhrála na ní 13 z 15 výměn. Jsou výpady dopředu v takových pomalých podmínkách nutností?
„Je to nutnost, hlavně dneska. Tady v těchto podmínkách se to nedá odzadu zabít, když je příležitost, tak se snažím jít dopředu. Dneska jsem tam mohla vyrazit i víckrát, ale je těžké, než vás k tomu pustí hlava a zvyknu si na hru soupeřky. Ona hrála rychle, nebylo jednoduché na síť chodit. Vyhrát 13 z 15 balónů je super a skvělé je taky to, že když už na síti jsem, vím, co mám s míčem udělat. Taky se mi povedl i nějaký kraťas a dělá mi radost, že hru vidím i jinak.“
Pavouk se vám výrazně otevřel, v příštím kole máte Číňanku Čang Šuaj a v případě výhry byste ani v dalším zápase nepotkala žádnou z 32 nejvýš nasazených hráček (Siegemundová – Badosaová). Co vy na to?
„Víte, že já tohle moc neřeším a nikdy se nedívám moc dopředu. Hledím na příští zápas, každé utkání je tady strašně těžké.“
Triumf nad Fernandezovou byl vaším 90. v profesionální kariéře na antuce. To už je slušné číslo, že?
„To jsem ani nevěděla. Super. Samozřejmě jsem na antuce vyrůstala, ale v zimě jsem vždycky trénovala na rychlejším povrchu, proto mi víc asi sedí tráva a beton. Ale vím, že i na antuce můžu zahrát dobře, v Madridu se mi vždy docela dařilo, tady jsem byla v semifinále, vyhrála jsem i pražský turnaj, kde je antuka jiná. Jo, jde to. Že jsem jich vyhrála devadesát, je dobrý. A taky to asi ukazuje, že už jsem na tour dlouho. Budu se snažit přidat devadesáté první vítězství.“
Témata:
Roland Garros, sport, tenis, French Open 2020, Petra Kvitová, Madrid, French Open, osmifinále, Šuaj Čangová, Sport na Heureka.cz
Související články
