Porazit Djokoviče? Proto jsem přece tady, vyhlašuje bojovně Štěpánek
PŘÍMO Z LONDÝNA | Pohodu ze semifinále turnaje v Queensu si Radek Štěpánek přenesl i na tu nejzamilovanější trávu. V 1. kole Wimbledonu odstřelil Uruguayce Pabla Cuevase 6:2, 6:4, 6:4 a zářil spokojeností. Je na vlně a věří, že ve středu může zaskočit i největšího favorita turnaje Novaka Djokoviče.
Zdá se, že jste si herní pohodu posledních týdnů přivezl i do Wimbledonu, že?
„Určitě. Cítil jsem od začátku, že hraju dobře a nic mě neopustilo z toho, co jsem předváděl v Queensu. Cítil jsem se odpočatý a šťastný z toho, že jsem tady. Hrál jsem od začátku do konce koncentrovaně, nepustil jsem soupeře k jedinému brejkbolu. Mohl jsem ještě líp využít šance ve třetím setu, ale důležité je, že jsem zápas zvládl ve třech setech, neztratil moc sil a hrál dobrý tenis.“
Je k vzteku, že už ve 2. kole čeká Novak Djokovič, papírově největší favorit letošního Wimbledonu?
„To je los. Letos vídám tyhle pány z velké čtyřky každý druhý turnaj. Ale to je daň za to, že nejsem nasazený. Ale kdy jim člověk může udělat nejvíc problémů? Vždycky na začátku, pak už je to strašně těžký, když jsou rozehraní. Hráli jsme spolu spoustu zápasů, vždycky to jsou vyrovnané zápasy do koncovek setů. Budu se snažit hrát svůj nejlepší tenis a udělat díru do světa.“
V Queensu jste zdolal 19 zápasů na trávě neporaženého Andy Murrayho. Věříte, že to může klapnout i zde?
„Proto jsem sem přijel. Chci udělat co nejlepší výsledek a proti komu se postavím, toho budu chtít porazit. Ať už je to Nole nebo kdokoliv jiný. Když chce člověk pomýšlet na výsledek, musí porazit všechny.“
Jak jste na tom se silami? V posledních týdnech jste měl přeci jen hodně napilno…
„Proto jsem vynechal Eastbourne. Hrál jsem první týden Paříže do konce, pak zase do konce v Prostějově, to samé v Queensu. Kdybych jel do Eastbourne, tak sem přijedu odpočívat a to by byla chyba. Znám svoje tělo, radši jsem jel domů, odpočinul si, s Márou (Všetíčkem – kondičním trenérem) jsme pracovali na fyzičce. Skoro jsem nehrál tenis, relaxoval jsem, chodil jsem do polária do minus 130 stupňů, aby se mi uvolnily svaly. Věnoval jsem čas regeneraci a cítím se teď dobře.“
