PŘÍMO Z LONDÝNA | Jedna výhra a Karolína Plíšková si vyrovnala wimbledonský osobák. Popáté za sebou je v Londýně ve druhém kole, když coby žhavá favoritka zvládla vstupní mač proti Rusce Jevgeniji Rodinové 6:1, 6:4. Na trávě ovládla šestý zápas v řadě, před dalším kolem má však respekt. Formu nasazené trojky otestuje v česko-slovenském derby Magdalena Rybáriková, jež vyhrála za poslední měsíc dva menší turnaje a na trávě se letos chlubí skóre 14:1.
Pochvalujete si, jak hezký máte letos pronajatý domek, vcelku snadno jste postoupila do 2. kola. Začíná se vám ve Wimbledonu aspoň trochu líbit?
„Asi jo. I když jednoduchá práce to úplně nebyla, měla jsem oba sety pod kontrolou.“
A zdálo se, že s vámi netřese ani tréma.
„Já jsem nervózní před zápasem, maximálně ještě v pětiminutové rozehrávce. Pak už to ze mě ale spadne a při bodech se cítím daleko líp. A taky jsem dobře začala. Výkon nebyl špatný, čekala jsem ho horší.“
Proč?
„Vyhrála jsem před Wimbledonem velký turnaj, cítím na sebe tlak, šla jsem navíc na kurt, kde jsem hrála předtím jen jednou. Vzhledem k okolnostem to nakonec šlo docela dobře.“
Čím dál víc hráčů tvrdí, že jsou letos kurty pomalejší. Máte stejný dojem?
„Hm, jednička mi připadala hodně pomalá, zvlášť v porovnání s Eastbourne a s tréninkovými kurty tady v areálu.“
Na čem se to nejvíc projevilo?
„Sice jsem dala esa, ale musela jsem přitom trefit servis na lajnu. Hrály jsme hodně výměn, což na trávě není běžné. Častokrát by jich tolik nebylo ani na betonu.“
Odskakují míče výš?
„To ne. Ale povrch jejich rychlost hodně tlumí, připomíná mi mech.“
To je pro vás nevýhoda, že?
„Trochu jo. Pro mě je minus, že tolik nepíšou ploché rány. Taky můj servis se dá snáz returnovat. Musím hrát dostatečně agresivně, pak budou mít soupeřky problémy.“
Jak se cítíte na trávě? Když se ohlédnete pár let dozadu, jak výrazně jste se zlepšila v pohybu?
„Práce jsme udělali fakt hodně. David Kotyza na mě dává pořád pozor, připomíná mi, abych zůstávala dole. Abych získávala energii hlavně z nohou, nejen ze švihu. Asi nikdy se ze mě nestane laňka, která doběhne úplně všechno. Spoustu míčů vyberu, hodně těch těžkých dokážu vrátit, protože si při úderu zakleknu. To je pokrok.“
Jak velká dřina to byla, když jste s intenzivnějším posilováním nohou začali?
„Strašná. Pokaždé jsem z posilovny odcházela skoro o holi. Sílu už jsem nabrala, teď ji potřebuju přenést do hry. Chvíli to trvá. Někdy se v průběhu výměny zvednu, ačkoliv bych měla celou dobu zůstat dole.“
Jak velký respekt máte z druhého kola proti Magdaleně Rybárikové?
„Na trávu to není vůbec lehké druhé kolo. Může předvést výborný zápas, bude hrát proti žebříčkově lepší holce, určitě se jí bude hrát líp. Navíc má tenis, který není úplně příjemný pro nikoho. Hraje hodně čopů, kraťasů, dobře podává, umí to na síti. Doufám, že budeme hrát na trochu rychlejším kurtu než dneska. Budu muset být agresivní, David určitě vymyslí taktiku, já ji pak budu muset splnit. Ale když budu dobře servírovat, mám oproti ostatním výhodu.“
Zase půjdete na kurt od začátku v pohotovosti, nemůže se stát, že byste podvědomě druhé kolo podcenila.
„Tohle říkal David taky. S touhle hráčkou musí zahrát fakt dobře, jinak se lehce může stát, že vypadnu. Od začátku musím do míčů bez výkyvů jít. Ona je hodně zkušená, sice se teď vrací po zranění, ale dost se jí dařilo. Znám se s ní docela dobře, registrovala jsem, že vyhrála menší turnaje. Je teď na vlně.“
To vy ale taky, ne?
„Jo, já jsem na neskutečný vlně. (smích) Tak uvidíme.“
