Když Jan Kodeš v roce 1973 vyhrál Wimbledon, byl to ročník, který bojkotovaly desítky tenistů. Svět se tehdy díval se na pražského rodáka skrz prsty. Co zažil na vlastní kůži, nepřeje dnešním tenistům z Ruska a Běloruska, které All England Club vyloučil z letošního ročníku travnatého grandslamu. „Nelíbí se mi to, nesouhlasím s tím,“ zlobí se šestasedmdesátiletá legenda.
K vlně kritických hlasů odsuzujících plošný zákaz startu ruských a běloruských tenistů ve Wimbledonu se přidal i český šampion Jan Kodeš. Válku na Ukrajině má za selhání politiků. „Sport se míchá s politikou a to je vždycky špatně. Sport má být apolitický, což se hlásá už od vzniku olympiád. Jenže teď se sportovci zneužívají k řešení problémů, které mají mezi sebou politici. Ruští ani běloruští tenisté nemůžou za to, že se spolu politici nedokážou dohodnout a eskalují válku,“ říká.
Co podle vás vedlo Wimbledon k tak ráznému kroku, k němuž se například Roland Garros ani US Open údajně nechystají?
„Podle mě byli pod politickým tlakem, tlačili na ně ministr sportu Huddleston i předseda vlády Johnson. Druhá věc je, že All England Club se chce rozšiřovat, staví na vedlejším pozemku, dostali povolení od města, ale jsou tam kolem toho diskuse. Takže v tom mohlo třeba být, že si nechtěli znepřátelit město. Ale myslím si, že to nepřinese vůbec nic. Válka na Ukrajině neskončí díky tomu, že se bude nenávist eskalovat víc a víc. A přesně to se zaváděním takových restrikcí děje. Mně se tohle prostě nelíbí. Wimbledon vyhraje třeba Zverev a všichni budou říkat, že vyhrál jen díky tomu, protože Rusové nemohli nastoupit. Stejně tak to bylo se mnou tenkrát s bojkotem v roce 1973. Navíc je divná další věc.“
Jaká?
„Máte jiné turnaje a tam můžou Rusové hrát. Za chvíli bude Řím, Madrid, Roland Garros. A tam všude budou. To samé se stalo s Djokovičem. V Austrálii nesměl hrát, v Monte Carlu ano, v Indian Wells ne. Je to prostě zmatek.“
Zakazovat Rusům práci na okruzích ATP a WTA je však podle právníků soudně jednoduše napadnutelné, kdežto All England Club coby privátní klub si může v podstatě na svůj turnaj pozvat, koho chce.
„Hele zažalovat můžou každého. Já nevím. Oni nikoho žalovat nebudou… Mně je prostě líto, co se děje. Myslím si, že řada sankcí není úplně domyšlená. Podle mě se dá válce zabránit jen jednáním u zeleného stolu, ne restrikcemi. To akorát všechny lidi otráví. A jestli jde o to, aby byli lidi na světě otrávení, tak to se daří, protože jsme otrávení od rána do večera.“
Lze ale zase pochopit argument Wimbledonu, který nechce v čase války dávat prostor sportovcům z Ruska a Běloruska, kteří jsou výkladní skříní svých zemí. Ať chtějí nebo nechtějí…
„Tomu samozřejmě rozumím. Ale vezměte si, že se dneska v Rusku narodí tisíc miminek. Dostanou křestní list, že jsou Rusové a už od narození mají černý puntík kvůli tomu, že se narodili jako Rusové.
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM+
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
Koupit
Už mám předplatné.
Přihlásit se
