SPORT MAGAZÍN | Na její odolnosti a šikovnosti stálo zachování českého tenisového impéria ve Fed Cupu. Karolína Plíšková tvrdou zkoušku ve vyprodané O2 areně zvládla fantasticky, obrat proti Rusku jí dodal sebevědomí do prestižních turnajů. „Větší tlak už na mě nebude, pokud si ho teda nevyvinu sama na sebe,“ říká v exkluzivním rozhovoru pro páteční Sport Magazín.
Dozvěděla jste se ve finále něco o sobě? S tlakem jste se vyrovnala zdatně.
„Asi jo. I když jsem nehrála úplně podle představ a povrch mi zrovna neseděl, zvládla jsem všechny věci okolo moc dobře. Víte, já ani nebyla nervózní z tolika lidí v hale, těch tam klidně mohlo být sto tisíc a nevadilo by mi to. Spíš jsem se bála, aby nebyl nějaký průser. Mám takovou povahu, že po kurtu tak trošku jakoby nezúčastněně chodím, což asi lidi nemají úplně rádi…“
A kdybyste prohrála, schytala byste to.
„Přesně tak. Zápasy sledoval celý národ a říkala jsem si, aby mi pak tisíce lidí nepsalo, co jsem předváděla, že jsem to odchodila. Přitom by to tak nikdy nebylo, nikdy bych zápasy neodchodila!“
Bez urážky, ale na kurtu někdy vážně působíte jako leklá ryba.
„No právě, vypadá to, že nejsem ani nasraná, ani si nefandím. A to je nejhorší. Na tom musím pořád pracovat. Když se dostanu do zápasu a hecuju se, tak to je obvykle dobrý tenis a většinou zápas dopadne dobře. Ale pak mám utkání, kdy to všechno prochází kolem mě. Ale na Fed Cupu bylo publikum neskutečný. Strhlo by asi i mrtvýho…“ (smích)
Jen se připravte, upletla jste si na sebe bič. Odteď budou i vaše výsledky o dost sledovanější.
„Asi jo. Jsem známější v dobrém i zlém. Přibyli mi fanoušci, obdivovatelé, což je určitě dobrý. Ale pak, když se něco nepovede, lidi vám to dají sežrat.“
I tetování přispívá k vaší image drsňačky.
„To ale nebylo v plánu. Tetování nemám kvůli image nebo kvůli ostatním, ale jen pro sebe. Tenis je v tom takový suchý sport. Matteková má pomalovanou ruku, tak z ní hned všichni dělají tatérku. Přitom tetovaní jsou fotbalisti, hokejisti, skoro všichni ho mají. Znám spoustu holek z ostatních sportů, které mají tetování, ale jenom v tenise se z toho dělá věda. To je snad nejčastější otázka, kterou dostávám. Nikoho ani nezajímají výsledky, ale každý se ptá, co znamená moje tetování, proč jsem si ho dala udělat. Přitom mi nepřipadá zvláštní být potetovaná.“
Jak je to tedy s vaší pověstí drsňačky? Zakládá se na pravdě, nebo brečíte u filmů?
„To teda fakt ne. Nechci, aby to vypadalo, že jsem tvrdá. Jasně, že někdy brečím, ale u filmů snad nikdy.“
Co vás dokáže rozhodit?
„Mě moc věcí nedojme. Spíš je moje specialita, že se naštvu a urazím. (smích) Když přijde někdo, koho neznám, a řekne mi, že jsem úplně blbá, to je mi úplně jedno. Ale když mi něco řekne někdo z rodiny, nebo ten, na kom mi záleží, tak se buď zamyslím, nebo urazím. Většinou bohužel to druhý.“
Kompletní rozhovor v pátečním Sport Magazínu
V magazínu dále najdete:
Rozhovor: Jiří Skalák, objev fotbalové reprezentace nejen o zlobivém dětství s odbouchnutým záchodem
Světový fotbal: Jak útočí londýnský Arsenal
Můj první gól: Roman Hubník
Vysoká hra Zdeňka Haníka: Co mají společného hráč a zloděj?
Auto: Opel Astra 1.6 CDTI
Související články
