7°C
Upřímná slova krále Nadala: o sexu před zápasem i vztahu k Federerovi
Jeho jméno z tenisové historie už nikdo nikdy nevymaže. A je klidně možné, že Rafael Nadal bude považován za nejlepšího tenistu na antuce všech dob navždy. Jedenáct ze svých sedmnácti grandslamových titulů získal na French Open, své soupeře navíc drtí rozdílem třídy. A zdaleka s tím nehodlá přestat. Pro italský server iodonna.it se rozpovídal nejen o svém tenisovém umění, ale na řadu přišla i některá další netradiční témata.
O kralování na antuce
Jsem nadšený, že se mi tak daří. Nikdy bych nečekal, že se mi podaří ve 32 letech vyhrát pojedenácté French Open. Ten tlak na sebe cítím a vím, že přijde soupeř, který bude nad mé síly, ale nepřemýšlím o tom. Tenis si užívám, bavím se jím. Nemám strach z porážky. Tenis je moje vášeň a já chci hrát tak dlouho, dokud mi to mé tělo dovolí.
O strýci Tonim a zraněních
On stojí za všemi mými úspěchy. On mě naučil, jak hrát s bolestí. Dříve jsme spolu byli každý den, dřel jsem pod jeho vedením až do vyčerpání. Někdy jsem toho měl až nad hlavu, bylo strašně těžké překonat tu bolest a hrát, i když nejste třeba úplně zdravý. Právě to jsou však momenty, které musíte překonat a to mě strýc naučil. Ale ani když mi bylo nejhůř se nestalo, že bych přemýšlel o tom, že s tenisem skončím. Byl jsem mockrát zraněný, pořád jsem se ale snažil zůstat pozitivní. Vždy jsem věřil, že to dokážu překonat a že se vrátím. Klíčové bylo zůstat v takových situacích klidný, trpělivý a optimistický.
O popularitě i sexu před zápasem
Nemyslím si, že jsem nějaký sexsymbol. Jsem jen sportovec. Nezajímám se o tyto záležitosti. S přítelkyní (pozn. red. Marií Franciscou Perellovou) jsme spolu již dvanáct let a jsme spolu šťastní. Funguje nám to, protože k sobě chováme vzájemný respekt, porozumění a především důvěru. A pokud se ptáte na sex před utkáním, tak to je jednoduché. Je to podobné, jako když hrajete zápas ve čtyři odpoledne. To se přece také nenacpete rizotem a pak nejdete hrát. Více to rozvádět asi není třeba.
O nastupující generaci
Mezi mladými je spousta skvělých tenistů. Mají velkou motivaci a nadšení. A někteří z nich se můžou stát velkými šampiony. Ale hodně z nich dělá velkou chybu. Nemají trpělivost. Chtějí dosáhnout všeho hned a okamžitě. To nefunguje. V našem sportu si nemůžete dovolit nic uspěchat.
A to se týká i dětí. Já děti nemám, ale hodně lidí se mě často ptá, jak s dětmi trénovat, jak postupovat, aby se z nich stali špičkoví hráči. Říkám jim, aby nechali své potomky, aby si sami zvolili, co chtějí dělat. Ano, ať dělají sport, ale ať si sami zvolí, který to bude a zda ho vůbec chtějí dělat na profesionální úrovni.
O životě mimo tenis
Od svých patnácti let jsem věděl, že chci hrát profesionálně tenis. Bylo to všechno, o čem jsem kdy snil. Chtěl jsem hrát na nejvyšší úrovni, ani mě nenapadlo, že bych dělal něco jiného. Obdivoval jsem však i jiné sportovce. Vždy jsem si vážil Tigera Woodse a jeho oddanosti pro golf. To jeho odhodlání bylo příkladné. Kdybych nehrál tenis, chtěl bych být jako on.
O vztahu k Federerovi a penězích
S Rogerem jsme velikými rivaly. A vím, že se říká, že jsme velkými přáteli. Ale já bych o tom nemluvil přímo jako o přátelství. Máme spolu velmi dobrý vztah, to ano. Ale to je tak vše. Na kurtu je to pořád můj velký soupeř, kterého chci za každou cenu porazit. V zápase proti Rogerovi jdu až na hranici svých sil a když se mi podaří vyhrát, je to obrovská satisfakce.
A peníze? Ano, jsou důležité, samozřejmě. Dávají mi jistotu a klid. Snažím se je užitečně využít, investuji do řady sociálních projektů a mám nadace, které pomáhají dětem. Hodně také podporuji svou tenisovou akademii na Mallorce, kde se učí tenis řada talentů.
