14. ledna 2017 • 12:45

Bijec Pešta před stěžejní řeží v UFC: Kdo není nervózní, je lehkomyslný

V srpnu ho tvrdým kopem do hlavy nekompromisně vypnul Polák Marcin Tybura, od listopadu se Viktor Pešta ve Spojených státech chystá na stěžejní bitvu své kariéry. Původně měl jít proti Damianu Grabowskému, ten se ovšem zranil, UFC proto českému bojovníkovi vybralo nového soupeře. Rusa Alexeje Olejnika. Karty jsou rozdané stejně. Výhra udrží Peštu v UFC, porážka bude nejspíš znamenat vyhazov.

Utkání se kvapem blíží, už začínáte pociťovat nervozitu?
„Blíží se to, ta předzápasová nervozita ale přijde až těsně před soubojem. Zatím je to pohoda, trénuju, soustředím se na zápas. Jsem v klidu.“

Jste spíš trémista, nebo dokážete zůstat v klidu?
„Neřekl bych, že se nervuju, ale nějaká tréma přijde. Myslím si, že ji tam má každý a není to vůbec nic špatného. Pokud by tam nervozita nebyla, tak to člověk nemá v hlavě úplně v pořádku, nebo je lehkomyslný. Je jasné, že to je pro mě důležitý moment, a nervozita je signál, že si to tělo uvědomuje a je připravené podat správný výkon. Osobně si myslím, že zápasím lépe, když nějakou nervozitu cítím.“

Vnímáte, že je pro vás tenhle zápas s ohledem na další kariéru naprosto klíčový?
„Vždycky se říká, že každý nejbližší zápas je ten nejdůležitější v kariéře. Do každého souboje nastupuju s tím, že udělám všechno pro to, abych vyhrál. Není to pro mě žádný rozdíl.“

Rozumím, tady se ale bude rozhodovat o vaší budoucnosti v nejprestižnější světové organizaci.
„V téhle situaci už jsem byl, když jsem šel do svého druhého zápasu. Kdybych ho prohrál, nejspíš by mě taky vyhodili. V UFC to tak je pořád, nikdy si člověk nemůže být úplně jistý. Nemá smysl z toho dělat vědu, zkrátka ten zápas musím vyhrát stejně jako kterýkoli jiný.“

Krátce před zápasem se vám změnil soupeř. Co se stalo?
„Bližší informace nemám. Jen mi bylo řečeno, že se Grabowski zranil, ale nevím přesně, co se mu stalo. Oznámili mi to začátkem prosince, zhruba měsíc před zápasem.“

Můžete ze své pozice ovlivnit, co bude následovat?
„Já jsem to ovlivnit prakticky nemohl. Bylo mi řečeno, že hledají nového soupeře. Po několika hodinách mi oznámili, že to bude Alexej Olejnik. Není to tak, že bych si mohl říct, že s ním zápasit nechci. Vybírat jsem si nemohl, postavili mě před hotovou věc.“

Jak velký je pro bojovníka problém, když se mu náhle změní soupeř?
„Samozřejmě že to je komplikace. Na druhou stranu je to stejné pro soupeře. Pro něj je to ještě větší problém. Já se alespoň na zápas připravoval, on určitě taky trénoval, ale nevěděl, že půjde do zápasu.“

Kolik času optimálně zabere příprava na zápas?
„Většinou se udává, že by měla trvat 10 týdnů. Samozřejmě záleží, v jaké fázi člověk je, když přípravu začíná. Pokud měl pauzu kvůli zranění nebo odpočíval z jiného důvodu a je úplně mimo formu, tak těch 10 týdnů je potřeba. Pokud člověk trénuje pravidelně, tak stačí i méně. Jde o to, jak se cítí. Já vždycky celé kempy trávím v Americe.“

Jak nového soupeře vnímáte?
„Určitě je mnohem zkušenější než já, to je při pohledu na statistiky naprosto jasné. Zároveň je starší, možná už trochu za zenitem. Do zápasu si věřím, ale podle mě je to těžší soupeř než Grabowski. Zároveň to znamená větší prestiž, pokud ho porazím. Navíc jako bojovník chcete porážet ty nejtěžší soupeře. Neberu to proto jako nějakou smůlu, ale jako příležitost porazit lepšího borce.“

Olejnik rád chodí na zem. Očekáváte, že právě tam se bude snažit souboj přesunout?
„Je to možné. Ale já si myslím, že strategie dostat zápas na zem anebo ho udržet v postoji, to je hrozně amatérské členění. A krátkozraké. Je tam mnohem víc proměnných. Člověk může jít do zápasu s tím, že ví, co chce dělat, ale nemusí vědět to, jestli budu chtít jít na zem. Já řeším, na jakou vzdálenost chci boxovat, jestli chci bojovat na pletivu, jestli ho chci unavit nebo jít po ukončení. Podle mě se na zem úplně nepohrne, myslím si, že podcení moje boxerské schopnosti. Primárně se na zem nepožene, ale já budu připravený, že po nějakém strhu na zemi může zaútočit.“

Jaký bude váš taktický plán?
„Já nerad prozrazuju před zápasem, jakou mám strategii. Vím, že je nízká pravděpodobnost, že by si to v českých médiích přečetl, ale mám takovou zásadu.“

Váš soupeř je o 13 let starší. Bude to hrát v zápase roli?
„Může to být cítit. Ono je ale hlavně důležité, že má hodně odzápaseno. Člověk nestárne jen tím, že běží čas, ale hlavně zápasy si na těle vybírají daň. Je obrovský rozdíl, jestli mu je 39 a má 60 zápasů, než kdyby mu bylo 39 a měl 10 zápasů. To hraje velkou roli. Co se týče fyzické kondice, tak na tom budu líp. Nevím, jak silově, ale snad i tady bych měl být lepší.“

Naposledy vás v kleci knockoutoval v srpnu Marcin Tybura. Co jste si z toho zápasu odnesl?
„Teď už vím, že jsem se s ním moc pral, byl jsem v takové křeči. Nebyl jsem uvolněný a technický. Šel jsem do toho moc hrr.“

Kolik času zabere, než se z takové porážky vzpamatujete?
„Nějaký čas to samozřejmě chce, na druhou stranu už je to půl roku. Zase nemá cenu přehnaně dlouho stát, sice ten knockout vypadal nepříjemně, bylo to hodně tvrdé, ale zároveň hned potom jsem byl na všech lékařských vyšetřeních, kde se nic nenašlo. Pak jsem se na tréninku nějakou dobu vyhýbal ranám do hlavy, ale nemusel jsem si dávat dlouhou pauzu.“

Předpokládám, že není příjemné se na ten moment zpětně dívat...
„Není to tak, že bych na to koukal, měl z toho radost a pouštěl si to před spaním. Zároveň to není něco, co bych nemohl vidět. Pokud bych měl problém se na ten zápas podívat, tak je se mnou něco špatně. Člověk nemůže dovolit, aby ho ta prohra nějak zdrtila, musí to vzít jako chlap. Jo, prohrál jsem, asi jsem něco neudělal dobře, soupeř byl lepší. Teď se musím soustředit na to, aby se to neopakovalo, než abych někde brečel v koutě.“