7°C
Můžete mu závidět práci snů. Tenhle muž se dotýká žhavých plážových volejbalistek
Má podíl na úspěších českých sportovců. Slovenský fyzioterapeut Jakub Kmeťko se stará o vodního slalomáře Vavřince Hradilka, plážové volejbalistky Markétu Sukovou a Barboru Hermannovou nebo snowboardistku Šárku Pančochovou. Dává je dohromady po těžkých zraněních i je připravuje na vrcholy sezony.
Pracujete s předními českými sportovci. Jak jste se dostal k oboru jako fyzioterapii?
„Po střední škole jsem odcestoval do Austrálie, kde jsem se věnoval trenérství. Dokonce jsem ho vystudoval a všiml jsem si, že hodně osobních trenérů se věnuje fyzioterapii. Ten obor mě začal zajímat a po návratu domů jsem se pustil do studií. Pomáhat sportovcům, to byl pro mě hnací motor.“
Sám jste profesionálně sportoval?
„Lákaly mě bojové sporty a profesionálně jsem dělal karate. Ale v patnácti letech přišla změna. Začal jsem trénovat menší děti a došlo mi, že daleko prospěšnější budu, když ty děti povedu, než když budu sám aktivně závodit.“
Jaký je momentálně váš cíl?
„Spolupracuju s profesionálními sportovci, kteří jsou na vrcholu. Můj cíl je s nimi spolupracovat a být součástí jejich cesty k úspěchu. Nemám žádný megalomanský cíl (smích). Mám malé postupné cíle. Když se sportovec zraní těsně před olympiádou, tak je nejdůležitější čas. Mým cílem je pak být tak dobrý, že se mu podaří dát do kupy.“
Vaše klientka snowboardistka Pančochová má za sebou náročné období po zranění. Jak těžké bylo ji pomoci dostat se zpět na vrchol?
„Šárka má obě ramena po artroskopii. Po takhle vážném zranění je nejdůležitější čas. Sportovec automaticky přemýšlí, jak se co nejrychleji dostat zpátky do formy. Uvědomil jsem si, že máme osm měsíců do olympiády a pro nás bylo důležité vystavět si důvěru v náš společný cíl, kterým je pohyb bez bolesti a kvalifikace na olympiádu v Koreji. Už teď jsou obě ramena funkční a vydrží kompletní zátěž. U Šárky se postupně dostaneme k tomu, že z fyzického hlediska bude úplně v pohodě. Ale výsledky, ať na olympiádě nebo potom, ovlivňuje celá řada dalších faktorů. Záleží na emoční stránce, psychické pohodě a dalších. Fyzioterapie je jen součást toho všeho.“
Ale dost podstatná součást ne?
„Dlouhou dobu byla podceňovaná, možná jsme spíš nepřikládali velký význam její důležitosti. Postupem času se k nám ale dostal trend ze „západu“. Stabilní propojení mozku a svalů, kterému se fyzioterapie věnuje, je pro výkony sportovců extrémně důležité. A u freestylových sportů o to víc.“
Jak nastavit sportovce, který tlačí na rychlé uzdravení? Musíte být i psycholog?
„Nenazval bych to psychologií, na to jsou jiní odborníci. Podle mě je cesta vytvořit si s nimi vztah, vědět, čím i prošel a znát daný sport. Mít zkrátka nejindividuálnější přístup. Oni musí pochopit, že to nepůjde hned. Já zase být schopen ukázat jim, jak jeho tělo funguje a proč má potíže. Otevřít trochu můj svět. Nesnažím se přeinstalovávat sportovce a dát celoživotní řešení, ale ukázat cestu, jak předcházet zraněním. Protože na ta špatně vyléčená navazují vždy další.“
S kým se vám spolupracuje nejlépe?
„Snažím se co nejvíc pochopit příběh každého, co ke mně přijde, a pak mu pomoct. A je jedno, jestli se jedná o profesionála, nebo o jiného klienta. Mně se spolupracuje s každým dobře. Pak záleží na tom, jak k tomu přistoupí on. Když poslouchá a spolupracuje, jde to samo. A samozřejmě se lépe dělá s mladými sportovci, ti ještě nejsou poškozeni.(smích)“
Jak detailně je nutné znát klienta?
„Klíč k němu je v jeho sportu. Tomu musím co nejvíce porozumět. Do budoucna mi to pomůže pochopit, proč a jak se přetěžuje a z jakých pohybů pramení jeho zranění. Důležitá je diagnostika. Jak vzniká ten problém. Když někdo přijde s bolavým ramenem, většinou je ten pravý problém v jiném místě než v rameni.“
Je velký rozdíl mezi prací s profesionálními sportovci a obyčejnými lidmi?
„Když se vy nebo já budeme celý život chovat ke svému tělu správně, budeme dobře jíst a každý den se trochu hýbat, tak budeme fit. Ale v profesionálním sportu je vše hrozně rychlé, je nesmírně důležité umět se přizpůsobit věcem, které přichází. Pozitivním i negativním. Obrovskou roli hraje také tlak na úspěch. Ten amatéři nepociťují.“
