9°C
Pozor, vracím se! Tenisový showman Štěpánek o hledání reflexů i svém byznysu
Trénuje, hubne a těší se jako malý kluk! Radek Štěpánek (42) napjatě vyhlíží listopadovou veteránskou sérii Champions Tour ve slavné londýnské Royal Albert Hall, která uvidí jeho tenisový comeback.
Po čtyřech letech budete zase tenista! Co to pro vás znamená?
„Spoustu věcí. Musel jsem třeba zavolat do firmy Head, že jsem dostal povolávací rozkaz, tak aby mi poslali rakety. Neměl jsem s čím hrát!“
Vážně jste neměl ani jednu raketu?
„Všechny jsem rozdal. Doma jsem našel jen jednu Djokovičovu, kterou jsme testovali, jenže z té mě pak bolel celý člověk. Když mi před pár dny rakety došly, měl jsem radost jako kluk, co dostane první angličák.“
Jak se těšíte na samotnou akci?
„Moc. Už přesně vím, kdy budu hrát, s kým budu hrát, v kolik budu hrát, přitom celou kariéru jsem nikdy nevěděl dne ani hodiny. Nádhera! Ta pozvánka je ale pro mě hlavně čest, hrát v Royal Albert Hall, to je událost. Vždyť tam vystupují elitní zpěváci, pořádají tam nejlepší představení světa, teď tam budeme hrát my. Je to tyátr, prý úplně jiná akustika, tak tam asi nějaké divadlo musíme udělat.“
Spolu s vámi bude hrát i parťák
Tomáš Berdych
.
„Ale dali nás každého do jiného týmu, protože jak říká Berďa: Když je
Štěpánek
a Berdych pohromadě, trofej je jasná. Už jsme si šli spolu zahrát. Začali jsme kopečkama, abychom věděli, co se děje. Když jsme šli podruhé, po hodině jsme se na sebe podívali a říkáme: Ty kráso, dobrý, tohle už vypadá jako tenis!“ (smích)
Co byl na kurtu největší problém?
„Tenistovi vždycky nejdřív odchází reflex, oči. Zpomalí se nohy. Nejtěžší je servis, protože rameno když spí, ta práce nahoře je těžká. Ale čím víc se bude Londýn blížit, tím se naše návštěvy kurtu budou zintenzivňovat. Pro nás je to zábava, ale chceme být na ni připraveni. Všichni kolem budou na hodně dobré úrovni a my nechceme pokulhávat.“
Zlatá ruka vám zůstala?
„Jo, to tam je, kraťásky jsem si hned zkusil. Berďa hlásil: Tebe vzbudí v půl třetí ráno a první, co zahraješ, je dvacet centimetrů za síť.“
Avizoval jste také, že musíte shodit čtyři kila, že?
„Potřebuju se cítit fit – budu hrát tři dny v kuse, dva zápasy za den. Takže teď jede krabičková dieta. Už nejsem jako lev, který se nažere a pak si musí jít lehnout pod strom a trávit. Odpadávají kompletně česká jídla, smažáky, vrabec, špenát, knedlíky, to je historie. Potřebuju se dostat pod osmdesát. Nejvíc mi chybí kola. Třetí čtvrtý den byl klasický absťák cukru, byl jsem nevrlej, ale naštěstí jsem zrovna cestoval, takže to nikdo nepocítil.“
Dostala manželka Nicole zákaz kupovat věci, které vás budou z lednice provokovat?
„Naopak to vítám! O to víc pak utužuji svého ducha a vůli. Pro mě je to příjemná výzva, hlídat se.“
Je tenis chybějící droga, kterou jste postrádal?
„Jasně, ale to jsem věděl hned, jak jsem skončil – čím víc se budu na kurtu objevovat, tím ta moje vášeň bude silnější. Těším se na Londýn jako malej kluk!“
Čemu se vlastně od konce kariéry věnujete?
„Hlavní náplní je samozřejmě rodina. K tomu mám své byznysové aktivity, které jsem začal těsně po kariéře: aditiva do paliv, energetické úspory. Začátky jsou vždy těžké, ale teď se dostáváme tam, kde chceme být. Je to práce jako každá jiná, která vyžaduje spoustu času, hodně cestuji po zahraničí. Není to jen o tom, že jsem někam zainvestoval peníze a čekám na prvního ledna, jak dopadnou uzávěrky. Věnuji se tomu a baví mě to.“
Lehce jste koketoval s trénováním. To vás neláká?
„Neláká, vůbec. Zkusil jsem si to, ale mám nový život. Nedokážu si představit, že bych každoročně někomu věnoval šest měsíců svého života na úkor rodiny. Třeba přijde nějaká dohoda na menší čas, výpomoc, ale budu se rozhodovat prioritně podle rodiny. Zatím pomáhám mladým talentům na Spartě, to mě naplňuje. Moc se mi líbí, kam se ten klub za poslední roky posunul, jak funguje. Je to pro mne vyloženě osvěžující prostředí.“
