Kouč Vladimír Růžička po těžkém pádu ve špitále: Hřeby v ruce!
Měl mít obyčejný trénink v druholigovém Mostě. Avšak byl zlomový! Hokejovému kouči Vladimíru Růžičkovi (61) se vryl do paměti navždy. Levačku si po něm přerazil vejpůl.
Jak se vám to stalo?
„Stalo se mi to samozřejmě na ledě. Kde jinde?“
Já nevím. Třeba jste mohl zakopnout…
„No, jo. To já běžně zakopávám… (smích) Bylo to ale na ledě. Vjel jsem do nějaké hlubší rýhy a spadl na ruku celou vahou těla.“
Auu.
„Během kariéry jsem si ruku nezlomil.“
Těžké úrazy se vám vyhýbaly?
„Jen v Bostonu jsem si udělal kotník. Pak šlo o běžné věci. Šití a podobně.“
To jste měl štěstí…
„A ještě si vzpomínám, že jsem si zlomil nohu někdy v sedmé třídě. To mi bylo asi třináct.“
Váš nesouměrný ukazováček na pravačce taky něco pamatuje…
„Myslíte můj šperháček? Jó, tak ten už si rovnat nenechám.“ (smích)
Jak se teď cítíte?
„Není to nic příjemného. Šroubky včera trošku bolely. Teď už je to mnohem lepší. Všechno si musí sednout.“
Kdy vás operovali?
„V úterý jsem byl na sále asi hodinu a půl. Dělal mi to v Ústí nad Labem pan doktor Kunc. Za péči mu děkuji. Říkal, že ruka byla celkem zdevastovaná.“
Takže i dozvuk dlouhé kariéry…
„Je to tak.“
Kdy se chystáte zpátky do tréninkového procesu?
„Co nejdřív. Kdy si ale zase obuju brusle, to nevím. Musím opatrně.“
To teď budete jako Tichonov…
„Přesně. Trénovat z otevřených dvířek ze střídačky.“
