Pytlík hraje jako trumfové eso. Nároďák ve mně zažehl oheň, pochvaluje si
Předzávodní období je pořád jenom předehra, nic víc. Vždycky je však lepší, pokud vám jde karta, než obráceně a vy jste si utírali pot z čela už před startem sezony. V Liberci si zatím mnou ruce, jejich jarní akvizice se okamžitě zapojily a významným způsobem tvarují novou tygří smečku. Jaromír Pytlík je jedním z důkazů, ve čtvrtek v Českých Budějovicích skóroval počtvrté ve čtvrtém letním duelu, a když se na něj díváte, máte okamžitě pocit, že patří mezi mazáky týmu.
Pozor na Tygry, vážení. Pod Ještědem vsadili na změnu identity, přemalovali klubové logo, vytasili se s moderními hokejovými úbory, redesign získal i autobus. Ale nejde jen o doprovodné záležitosti, právě naopak. Jiné má být i vystupování liberecké družiny, její týmová duše a vyšponovaný chtíč. Sportovní ředitel Michal Birner to bere z gruntu a v éře po Filipu Pešánovi staví hodně zajímavou a nebezpečnou armádu.
Řeknete si, že z obyčejného přáteláku necelé tři týdny před extraligovým vstupem nemá význam dělat velkou vědu. Jak se to vezme. Pokud skládáte k sobě nové díly pod čerstvým trenérským velením, potřebujete vidět směr a cestu. Čtvrteční okázalá paráda 7:0 proti Motoru na jeho území přinesla tygří organizaci důležitý signál, že projektované dílo se daří naplňovat.
Výstavba nové éry zdárně běží. „Líbí se mi nová identita Liberce, všechno kolem nás je nové, podle mě to má suprový směr. Taky je v týmu a všude kolem dobrá nálada,“ pochvaluje si Jaromír Pytlík. „Cítím
