Kouč Jelínek o Motoru: Nechci čekat na zdechlinu, chci puk lovit
Ještě na jaře váhal, zda dál trénovat. Věnoval se přednášení, osobnímu koučinku, pomáhal třeba tenistce Karolíně Plíškové nebo Tomáši Hertlovi. Nakonec se Marian Jelínek rozhodl na střídačku vrátit a kývnout na nabídku českobudějovického Motoru, který prahne po návratu mezi extraligovou elitu. „Jižní Čechy mám prostě v sobě,“ říká 53letý trenér. Má za sebou těžký start, v prvních třech zápasech si připsal dvě prohry.
Když minulý pátek vedení Motoru odvolalo Antonína Stavjaňu, číslem jedna při hledání jeho nástupce se stal Marian Jelínek. Bývalý dlouholetý osobní kouč Jaromíra Jágra uzavřel s jihočeským klubem kontrakt do konce tohoto ročníku a za úkol dostal postup do extraligy. Když se mu to povede, bude smlouva automaticky prodloužena na základě opce.
Zvažoval jste dlouho nabídku Českých Budějovic?
„Vedení se mnou bylo v kontaktu dlouhodobě. Zájem byl už před třemi lety, tehdy jsem ale byl pod smlouvou v Boleslavi. Pak to pokračovalo na nezávazné bázi, zavolali jsme si, jak se daří. Když mě teď vedení oslovilo, dostal jsem dva dny na rozmyšlenou. Jsem Jihočech a Motor mám spojený s mládím. Jak člověk stárne a senilní, tak se mu vybavují vzpomínky z dětství. (směje se) Klub se navíc vrátil ke znaku a názvu z dob své nejslavnější éry, dobře si pamatuju Korbelu, Lálu, Dvořáka, když tu hráli. Navíc se mi Motor líbí celkově, od práce vedení až po diváky, kteří jsou tady úžasní. Když se k tomu přidá to, že mám v Českém Krumlově byt, v Budějovicích žije brácha... jižní Čechy mám zkrátka v sobě.“
Motor má ve WSM lize jednoznačný cíl – postoupit do baráže a dostat se zpět do extraligy. Je tohle i pro vás extra motivace, proč jste tohle angažmá vzal?
„Jako trenér jsem něco zažil, dva tituly se Spartou, byl jsem jako asistent na mistrovství světa... Nejintenzivnější pocity ale člověk zažije, když se postoupí z baráže. Znamená to, že máte na rok vstupenku tam, kam jste chtěli. Když prohrajete finále extraligy, štve vás to, ale za týden se z toho vyspíte a další rok hrajete zas. Když ale spadnete nebo postoupíte, ovlivní to celou další sezonu. A když zůstanete v první lize, čekáte na další šanci, jestli vůbec přijde. Nechci teď o play off nebo baráži vůbec mluvit a ani na to nemyslím. Je mi jasné, jaký cíl tu všichni mají, ale my ještě nejsme ani v půli cesty. Samozřejmě ten maják v dálce vidím, ale jak říká jedno přísloví: Když koukáte moc dopředu, tak zakopnete o kameny, které máte pod nohama. A na ty kameny se teď chci koncentrovat.“
Motor má velkou diváckou podporu, na každý zápas chodí návštěvy okolo šesti tisíc. Je takový zájem veřejnosti spíše výhodou, nebo trenéra vysoká očekávání naopak svazují?
„Samozřejmě vás to nakopne, podpora lidí je úžasná. Zároveň se tím ale nemůžete nechat úplně strhnout a soustředíte se na práci, kterou před sebou máte. Vrcholový sport je plný krizových situací a postup či nepostup do extraligy je jednou z nich. Nechci ale z vrcholového sportu dělat zase pupek světa, aby si hráči připadali jako s pistolí u hlavy. Pro mě je nejdůležitější cesta, abychom si na konci mohli říct, že jsme pro to udělali maximum, chci mít v tomhle čisté svědomí. Jsem vděčný za šanci, kterou jsem tady dostal a cíl, který před námi je, vnímám. Musíme se ale soustředit na současnost a nejdřív se do baráže dostat.“
S tím souvisí další otázka. Jak v dlouhodobé soutěži ideálně načasovat formu, aby ten nejlepší hokej hráči hráli skutečně až v klíčové fázi sezony?
„Tohle je otázka, na kterou hledá odpověď každý trenér. Chcete hrát nejlépe na konci sezony, na druhou stranu divák, který přišel na hokej v listopadu, chce vidět pěkný hokej v listopadu, nepřišel tam s tím, že teď ho to moc nezajímá, hlavně, aby hráli dobře v únoru, až bude play off. Dalším problémem je, že si pod pojmem pěkný hokej každý představuje něco jiného. Pro někoho je pěkný hokej, když se vyhraje. Jiný řekne: Jo, vyhrálo se, ale nedalo se na to dívat. Pak hrajete atraktivní hokej, ale prohrajete o gól a lidi nejsou spokojeni, protože nemáte body. Ideální samozřejmě je, když se to skloubí – hrajete pohledný hokej a ještě vyhráváte.“
Jaký hokej tedy chcete s Motorem hrát vy?
„Osobně jsem zastánce agresivní hry, lovu, rozhodně ne bednění. Říkám hráčům, že nechci čekat na nějakou zdechlinu ve středním pásmu. Chci si puk ulovit.“
Jiné aktivity mou práci nenaruší
V klubu jste týden, jaký je váš první pocit z nového působiště?
„V první řadě chci říct, že je tu vážně parádní zázemí, nebojím se říci extraligové. Od vedení, přes kabinu, maséry, vedoucí týmů až samozřejmě po diváky, to všechno by mnoho extraligových klubů mohlo závidět. Závidět by kluby mohly i Zdeňka Kutláka s Vencou Nedorostem – skvělí hokejisti a tělem i duší Budějčáci. Mohli jít pryč, měli nabídky ze zahraničí za úplně jiné peníze, ale oni hrají tady doma za úplně jinou částku, než by dostali jinde. Jsou výjimeční, co se týče hokejových i charakterových vlastností.“
Vašimi asistenty jsou dosavadní kouč juniorky Luboš Rob a Aleš Kotalík. Nebude nevýhodou, že na střídačce nepokračuje někdo, kdo tým, potažmo celou soutěž zná, a pomohl by vám rychleji se aklimatizovat?
„To záleží na tom, jak to vnímáte. Někdo to může vnímat jako nevýhodu, podle mě to může být i výhoda. Přijdete s otevřenou hlavou, máte čas seznámit se s ligou, hráči. A že by ta soutěž byla tolik odlišná od doby, kdy jsem v první lize působil, si nemyslím. Pořád je to hokej, byť o level níž. Vždycky je to o pohledu na věc, když dáte na penalty druhého brankáře, leckdo si řekne: Vždyť není rozcvičenej, to je ale blbost. A přitom se leckterý útočník lekne a začne být nervózní. Je to o názoru každého, někdo může říct, že neznáme mančaft, ale Kondor (Luboš Rob) byl skoro na každém domácím utkání, takže to jako problém nevidím.“
Co bude hlavním úkolem Aleše Kotalíka?
„Aleše si už z dob, kdy jsem na něj v Buffalu chodil, pamatuju jako skvělého střelce. Myslím, že má mužstvu co dát, co se týče přesilovek, střelby, zlepšení produktivity.“
Zápasy s Kladnem či Karlovými Vary mají náboj, ale jak hráče namotivovat třeba na duel v Kadani? Je asi jasné, že se na něj hráč nebude těšit jako na duel s týmy ze špičky ligy.
„Obecně jsem přesvědčený, že výher se nedá nasytit. Neznám nikoho, kdo by řekl, že ho omrzelo vítězit, a tři body proti Kadani mají v tabulce stejný význam, jako proti Varům. Navíc mi nepřipadá, že by to byl problém tohohle mužstva. Patříme ke spolufavoritům soutěže, všichni jsou na nás namotivovaní, takže si z toho musíme vzít to pozitivní: chceme hrát s lepšími týmy? Nejdřív se tam musíme dostat.“
Jak návrat na střídačku ovlivní vaše jiné aktivity?
„Vliv to bude mít samozřejmě na přednáškovou činnost, na kterou nebude čas. Co se týče osobního koučinku například Karolíny Plíškové, to jsou telefony nebo maily po večerech, takže to nijak nenaruší moji práci tady. Naopak Kája řekla, že se přijede podívat do Budějc na hokej.“ (usmívá se)
Třináct let jste spolupracoval s Jaromírem Jágrem. Co jste říkal jeho přestupu do Calgary? Má Flames ještě co dát?
„Na Jardovi bylo vidět, že neskutečně chce pokračovat. Můžu mu jenom přát, aby mu vydrželo zdraví, protože pokud mu vydrží, tak bude velmi platný. Nastupoval tam už i v první pětce, to je úžasná věc, když v pětačtyřiceti hraje s devatenáctiletými kluky. (usmívá se) Pokud bude zdravý, tak má týmu pořád co nabídnout. Hokejové parametry na to rozhodně má.“
| # | Tým | Z | Skóre | B |
|---|---|---|---|---|
| 1 |  | 52 | 170:84 | 109 |
| 2 |  | 52 | 158:104 | 101 |
| 3 |  | 52 | 172:119 | 97 |
| 4 |  | 52 | 149:117 | 92 |
| 5 |  | 52 | 147:135 | 89 |
| 6 |  | 52 | 168:138 | 86 |
| 7 |  | 52 | 138:133 | 81 |
| 8 |  | 52 | 168:144 | 80 |
| 9 |  | 52 | 122:130 | 78 |
| 10 |  | 52 | 133:144 | 76 |
| 11 |  | 52 | 135:150 | 72 |
| 12 |  | 52 | 149:185 | 65 |
| 13 |  | 52 | 118:227 | 39 |
| 14 |  | 52 | 105:222 | 27 |
- Čtvrtfinále Play-off
- Osmifinále Play-off
- Sestup
