Hrňa o konci v Třinci: Byl jsem na prášky. Proč dal Vsetínu přednost?
Jeho hokejový comeback na Lapač způsobí klubu extra výdaje. Erik Hrňa (35) totiž pořád poctivě piluje svou obávanou ránu z voleje. Před tréninkem na čistém ledě i na jeho konci na rozbitém. Odnášejí to hokejky. Ve velkém. „Někdo jich zlomí za sezonu třeba dvanáct, já padesát. Střílím o sto šest,“ podotkne s úsměvem u vsetínské kabiny. V Třinci dělal svou práci příkladně patnáct let, vynesla mu pět titulů a primát nejlepšího střelce extraligy. Teď bude sázet góly o patro níž.
Obhajobu mistrovské trofeje nechá na jiných. Oceláře bude Erik Hrňa sledovat maximálně z hlediště, jeho dlouhá mise doběhla do cíle. V poslední sezoně, byť zakončené tradiční zlatou tečkou, neměl z hokeje to pravé potěšení. Jeho vytíženost pod novými trenéry Motákem a Országhem klesla téměř k nedůstojnému minimu. „V jednu chvíli jsem z toho byl na prášky,“ přiznává útočník v rozhovoru pro deník Sport a iSport.cz.
Eriku, jde ve vašem případě o návrat domů anebo ne?
„Je to poloviční návrat, na zimní stadion. Domov mám furt v Třinci. Stavíme dům, mám tam rodinné zázemí. Pokud to půjde, budu dojíždět. Když ne, přespím u našich. Doufám, že rodina nebude moc trpět. Byla možnost jít do jiných extraligových klubů, ale s agentem jsme byli jasně domluvení, že nový klub musí být v dojezdové vzdálenosti. Anebo by muselo jít o tak finančně zajímavé angažmá, že bych rodinu na chvilku opustil.“
Nešla by s vámi?
„O této variantě jsme vůbec nepřemýšleli. Syn chodil do polské školy a na podzim půjde do polské školy. Někde v Čechách bychom ji těžko hledali. (úsměv) Se mnou se doma baví česky, se ženou tamním nářečím „po našymu“. Pořádně jsem ho slyšel mluvit polsky až během přijímaček do školy. Když odpovídal na otázky v polštině, celkem jsem hleděl.“
Nemrzí vás, že se asi nenaučí plynně česky?
„Ale naučí. Budou mít i češtinu v kompletní podobě jako děti na české škole.
