Čekali byste, že po podpisu vytoužené smlouvy bude skákat metr dvacet vysoko? Ne. Gólman Miroslav Svoboda dobře ví, že v Americe nedostane zadarmo vůbec nic. Bude muset všem dokázat, že na to má. „Jen tak něco mě nezlomí. Nebudu se po měsíci vracet s pláčem domů,“ tvrdí 23letý brankář v rozhovoru pro deník Sport. Popisuje v něm zákulisí jednání s Nashvillem, svá očekávání i vztah s plzeňským bossem Martinem Strakou.
Během tří let prošel pěti kluby. Předloni vychytal Miroslav Svoboda Jihlavě postup do extraligy, pak se stěhoval do Plzně. Podepsal smlouvu na tři roky. Stal se jasnou jedničkou, usadil se. Po jediné sezoně ale znovu mění působiště. Odchází do zámoří, kde se pokusí prosadit se do týmu Nashvillu Predators. Na západě Čech však jeho úprk dobře nenesli.
Jak se rodil váš podpis smlouvy s Nashvillem?
„Docela zvláštně. Byl jsem na dovolené u moře, když mi zazvonil telefon a agent mi řekl, že má o mě zájem Nashville a na druhý den prý pošle smlouvu. Říkal jsem si: Jojo, jasně, to už tu bylo mnohokrát. A nechal jsem to být, vůbec jsem nad tím nepřemýšlel. Takhle se to táhlo ještě několik dnů. Vykašlal jsem se na to, vypustil jsem to z hlavy.“
Nakonec ale kontrakt přeci jen přišel.
„Byl jsem nadšený. Dostal jsem první smlouvu, navíc v nejvyšší možné hodnotě. Podle domluvy bych měl chytat v AHL, pokud tedy nebudu vypadat na kempech úplně strašně. Okamžitě jsem souhlasil. Před pár dny se mě přítelkyně ptala, jestli jsem nad tím vůbec přemýšlel, teď si uvědomuju, že vůbec. Běžel jsem na recepci hotelu, aby mi tam vytiskli papíry k podepsání a bylo to.“
To musela recepční hodně koukat, když jste jí řekl, že má v rukou vaši budoucnost, ne?
„No, byla trošku vykulená. (smích) Bydleli jsme na konci ostrova, kde skoro vůbec nejela wifi. Agent chtěl, ať to podepíšu nějak přes mobil, ale já s telefony moc neumím. Takže jsem to tisknul a pak mobilem fotil a posílal. Jak tam nebyl signál, běhal jsem po celém areálu s mobilem nad hlavou a chytal signál.“
Začal jste pak víc sledovat zápasy Predators na konci základní části a v play off?
„Moc jsem na to neměl čas, ale každé ráno jsem se koukl na sestřihy. Byl jsem taky v kontaktu s trenéry brankářů, popřál jsem jim před play off štěstí. Jinak jsem ale řešil jen sezonu v Plzni. Popravdě ještě nikdy jsem neviděl zápas NHL celý, že bych v noci vstal a koukal, natož abych na něm byl osobně.“
Vážně?
„Jojo, moc jsem to nesledoval.“
Znáte tedy aspoň hráče, kteří za Nashville hrají?
„Znám hlavně gólmany. Vím, že tam chytá Pekka Rinne a dvojka je Juuse Saros, se kterým jsme stejně staří a potkávali jsme se na reprezentačních turnajích. Vždycky se říkalo, že je to nejlepší gólman své generace, finskou ligu chytal snad od sedmnácti. Věděl jsem i o dalších brankářích, jejich nejlepší hráče znám, ale přiznám se, že celý tým bych do kupy nedal.“
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM+
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
Koupit
