Talent baví i NHL! Dravecký z Islanders vysvětuje, proč reprezentuje Česko, ne Slovensko
Narodil se v USA, má slovenské rodiče, ale hraje za Česko. Talent Vladimír Dravecký válí v juniorské OHL, po 11 zápasech má v Guelphu 18 bodů (4+14), nejvíc ze všech beků v lize. Hráč národního týmu U20 a naděje NY Islanders, kteří beka podepsali po letošním draftu, bohatou češtinou líčí důvody, proč změnil reprezentační dres. Rozpovídá se o raketovém startu, chvále Islanders nebo pomoci krajana Ondřeje Paláta. „Díky němu jsem se v kempu cítil komfortně,“ říká.
Čtěte iSport.cz v Googlu přednostně
Nastavte si iSport.cz jako preferovaný zdroj a naše články uvidíte ve vyhledávání výš.
V rámci juniorky přesídlil z Brantfordu do Guelphu, začal vyhrávat a sbírat body po hrstech. Islanders si z povzdálí mnou ruce, jaký poklad zřejmě vylovili v pátém kole draftu. Vladimír Dravecký mladší, syn asistenta trenéra třineckých Ocelářů, klub z NHL zaujal. „Musím říct, že manažer mě hodně chválil, za což jsem vděčný. Dali mi přípravný zápas s hlavním týmem. Říkali, že se to málokdy děje,“ přiznává nadaný obránce v poutavém vyprávění pro deník Sport a web iSport.
Na startu sezony záříte. S tímhle záměrem jste měnil v juniorce klub?
„Upřímně musím říct, že ze začátku jsem nechtěl být vyměněný. V Brantfordu se mi líbilo, měl jsem tam skvělou rodinu. I organizace byla perfektní. Nicméně na combine testování před draftem za mnou přišel v podstatě celý realizační tým Guelphu, majitel i trenér. Přesvědčili mě, že by to pro mě mohla být dobrá cesta. Říkali mi, jaké mají zázemí a hráče. A že jim chybí poslední kousek do puzzle: obránce jako já.“
Hecování s tátou
Jaká byla vaše reakce?
„Začalo se mi to líbit. Psali mi i kluci z týmu. Nakonec jsem kývl. Ukázalo se, že v Guelphu je fakt skvělá skupinka, což se pak odráží taky na ledě. Když si rozumíme mimo něj, tak už to šlape samo. A je to super. Musím říct, že jsem velice spokojený. O něco větší město než Brantford, cítím se komfortně.“
Táhli jste od začátku dlouhou vítěznou sérii, pořád vedete tabulku. Hecujete se s tátou, jemuž se podobně daří v Třinci?
„Oni už prohráli dva zápasy! (směje se) Ale ne… Samozřejmě jsem na taťku pyšný, jakou práci v Třinci odvádí. Dívá se na ně hezky, zvlášť když vím, že táta je jedním z lidí, kteří za úspěch můžou. Je to sen, že oba naše týmy moc neprohrávají.“
Vstává otec na vaše zápasy?
„To jsem rodině zakázal, aby se nedívala v nočních hodinách. Nechci, ať pak mají rozbitý celý den. Dívají se ze záznamu, taťka má programy, kde si může vyjet jenom moje střídání. Takhle to probíhá. Nechci, aby vstávali v jednu nebo ve tři. Stačí na druhý den. Já stejně hokej řeším nonstop, což už mamce vadí. Ale žijeme hokejový život, patří to k němu. Táta denně radí, můžu se díky němu posouvat vpřed. Má tolik zkušeností!“
Odemknout rychlou SMS platbou
50 Kč
Čekáme na potvrzení Vaší SMS platby, prosím odpovězte na SMS a poté se článek automaticky odemkne.
Kód je neplatný nebo vypršel. Zadejte ho prosím znovu.






















