Ber, nebo nech být. Václav Prospal (48) měl začátkem letních prázdnin těžkou hlavu. Doputovala k němu nabídka na pozici asistenta kouče v AHL. Do hokeje nekompromisně zažraný trenér si mohl užívat rodinné idyly na Floridě, ale rozhodl se, že do toho půjde. „A nelituju. AHL je skvělá soutěž s možností tvarovat mladé kluky pro NHL,“ líčí v rozhovoru pro Sport a iSport.cz člen realizačního týmu Rochester Americans, jenž spadá pod Buffalo Sabres. Na starosti má z bezprostřední blízkosti i rozvoj Jiřího Kulicha a Lukáše Rouska. Kdy se dočkají NHL?
Čuchl si k práci u národního mužstva, budějovický Motor vrátil mezi extraligovou elitu, ocitl se mezi kandidáty na post kouče ve Spartě. Po profesní stránce se však Václav Prospal líp cítí v zámoří, kam se vydal před 30 lety. Hned tak se nic nezmění, v AHL podepsal na dva roky. Sen o džobu v NHL je zase o fous blíž. „Upřímně říkám, že tady na to zírám s otevřenou hubou,“ chválí si podmínky v Rochesteru, čtvrtmilionovém městě státu New York.
Můžete už nyní říci, že jste udělal správný krok?
„Z profesního hlediska rozhodně. Celou svoji kariéru jsem krom dvou výluk v NHL strávil za mořem, hrál jsem tu od svých osmnácti a zdejší hokej je mi bližší než evropský. Jsem Čech, uvažuju jako Čech a zůstanu jím, mám však dva domovy. A netajím, že tíhnu k hokeji, který se hraje s daleko větším nasazením, fyzickým kontaktem, důrazem a tlakem do brankoviště. Chtěl bych se pracovně etablovat v Severní Americe. Kam až to dotáhnu, je ve hvězdách.“
Nakolik s tím souvisí vaše rodinná situace, děti máte po školách, ale v Rochesteru jste sám?
„Rodinná stránka je druhá věc, v tomto směru to není ideální, protože, jak říkáte, jsem tu sám. Mám ale krásné bydlení, každý den chodím v šest ráno na zimák. A protože jsem obklopený od rána do večera mladými lidmi, ani vám nepřijde, že vám něco chybí. Až večer doma po práci je to jiné. Kdybych ovšem neměl od rodiny maximální podporu, tahle práce by se dělat nedala. Od domova jsem dvacet hodin jízdy autem. Důležité je dát si časový horizont, kdy si vyhodnotíte, zda to takhle chcete dělat i dál. Hokej miluju, ale miluju i svou rodinu, chci vidět své děti vyrůstat. Měl jsem je tu minulý týden na čtyři dny na náš první zápas a bylo to super.“
V NHL se na zápasy veskrze lítá, v AHL jezdíte autobusy. Je to těžký skok?
„Nemám s tím problém, i když to jsou štreky. Teď jsme se z Lavalu vrátili o půl páté ráno. Ale je to součást hokeje. Prošel jsem si tím jako mladej kluk a někam mě to posunulo. A beru to i jako součást trenérského růstu. Najdete strašně málo chlapů, kteří
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM+
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
Koupit
