Musíme se zlepšit. Já taky, burcuje bezgólový Milan Michálek

Z tribuny se zdá, že bojujete s širším kluzištěm, jak to vidíte vy?
„Na tom velkém hřišti se zdá, že je to všude strašně daleko, že nemá cenu střílet, tak si radši nahráváme. Ale má to být opačně. Musíme to zkoušet, z toho padá spousta gólů, z dorážek, anebo že to gólman nevidí a pustí.“

Jak si musí počínat nejlepší český střelec v NHL?
„Musím být lepší, zlepšit se. Já i celý náš tým. Věřím, že jakmile to tam padne, tak to bude hned lepší a rozjedeme se.“

K tomu by vám mohla dopomoci série papírově lehčích soupeřů, nebo ne?
„Ono se řekne lehký soupeř, jenže proti těm se hraje nejhůř. Musíme to zvládnout, jít do toho naplno od začátku, myslet pozitivně a věřit, že se to obrátí. Třeba se Švédy jsme nezačali dobře, první třetina rozhodně nebyla dobrá, ale od té doby se to snad zlepšilo. Jak jsem říkal, až dáme gól, tak se to otočí.“

Nakolik vám schází bratr Zbyněk, jenž byl blízko nominace, ale celou akci zhatila operace kyčle?
„Brácha tu určitě chybí, ale máme tady jiné výborné obránce. Jde o to, abychom to všechno zjednodušili, zrychlili. Dávat si to rychle od hokejky a napadat. Když jsme to zkusili na Švédy, fungovalo to.“

Obránci se možná až příliš ostýchají a hledají vás hráče z NHL v každé pozici. Cítíte to podobně?
„Není to jen na hráče z NHL, hledají všechny.  Musíme se do těch střel víc nutit. Já vím, že to není zrovna naše povaha, že vždycky hledáme lépe postavené hráče, ale jinak to nepůjde.“

Jste rád, že zůstávají stejné útoky?
„Je jenom dobře, že máme nějaký čas na sehrání. Že tam padnou ještě nějaké góly.“

Jaké to pro vás je přijet z našvihaných arén ve Stanley Cupu do ochozů, kde se nefandí?
„Je to takové divné, jsem zklamaný z diváků, nevím, co se tady děje… Včera hráli domácí a atmosféra taky nic moc, hlanvě je to těžší proti relativně slabším soupeřům, kdy se do toho člověk potřebuje dostat. To si pak připadáte jako na tréninku. Je to zvláštní mistrovství světa, nevnímám moc zájem lidí.“