Jsme jeden tým! A nic nás nerozhodí! Jaroslav Špaček, asistent u hokejové reprezentace, tvrdí, že současná aféra kolem jeho šéfa Vladimíra Růžičky národní mužstvo neovlivní. „Všichni za Růžou stojíme, o tom není pochyb,“ tvrdí olympijský šampion z Nagana. A myšlenku, že by po případném konci hlavního kouče mohla ta hlavní zodpovědnost padnout na něj, nechce řešit.
Hráči nežijí v izolaci. Takže pochopitelně vědí, v jakých patáliích se ocitl hlavní kouč. „Všichni se o tom baví, ale držíme pohromadě. A máme jeden společný cíl – uspět na šampionátu,“ říká Jaroslav Špaček , někdejší skvělý obránce.
Jak byste popsal aktuální atmosféru v týmu? Je hodně ovlivněná tím, co se děje?
„Je těžké, aby se od toho kluci úplně oprostili, každý má internet, noviny. Není možné, abychom je před nimi schovávali, to je hloupost. Takže si o tom povídají. Probírají to v kabině, ale zase tak velké téma to není, všichni držíme pohromadě. Trénujeme, makáme a všichni máme jeden cíl – uspět na šampionátu. A tohle je důležitější než nějaká kauza.“
Může to mužstvo naopak stmelit?
„Byl jsem tři dny nemocný, měl jsem angínu, ale co jsem teď stačil zjistit, tak mužstvo je v pohodě. Ale teď je dobře, že jsme odjeli na čtyři dny do Švédska na zápasy Euro Hockey Tour, budeme mimo dění. Oprostíme se od toho všeho. A ty zápasy nám ukážou, jak je jádro mužstvo silné a jak funguje. Myslím si, že by nějaká kauza do toho neměla vůbec zasahovat.“
Jak to podle vás ovlivnilo samotného kouče
Vladimíra Růžičku
?
„Každý den se něco píše, přehazuje se to zleva doprava. Koncentrujeme se všichni na práci a nechceme do toho nic dalšího vnášet. To je to klíčové. Pochopitelně se snažíme Růžu (Růžičku) naladit tak, aby na to nemyslel. A aby přímo na ledě tomu dával maximum. V tom mu chceme pomoct.“
A jde mu to se od všeho oprostit? A myslet jenom na hokej?
„Určitě nám všem pomůže to, že budeme ve Švédsku. Sami, nikdo kolem nás. Kdyby nebyly telefony, je to úplně v klidu, české noviny sem nedorazí. Škoda, že jsou mobily... (usměje se) Ale i tak se vyčistí hlava a atmosféra. To je hlavní.“
Je to pořád on? Nebo je na něm vidět, že ho kauza rozptyluje a bere energii?
„Člověk to vnímá, je to kolem. Ale snažíme se do naší práce nic takového netahat a stáhnout Růžu zpátky vyloženě k hokeji. Aby na ledě měl klid. Jenže samozřejmě to není až taková legrace, to není tak, jako když si člověk koupí tvrdé rohlíky... Je znát, že určité napětí ve vzduchu je, ale do práce to nesmí zasáhnout. Musíme mu v tom pomoct a být na jedné lodi. Vždycky jsme byli jeden tým. A tak to bude i dál. Nic na tom nezmění ani nějaké další útoky. Jdeme za naším cílem – uspět na mistrovství! A proto uděláme maximum.“
Ambiciózní rodiče a černá díra
Proklínáte naštvaného otce Miroslava Palaščáka, že video vytáhnul zrovna před mistrovstvím světa a narušil tím klidnou přípravu?
„Je to nepříjemné, ale koukáme dopředu. Ať to dopadne jakkoliv, za Růžou všichni pevně stojíme. O tom nemůže být sporu. Nechci říct, že by mě to nezasáhlo, ale více to neřeším. Toho pána neznám, je mi to úplně jedno. Problém je někdy v tom, že rodiče jsou až moc ambiciózní a chtějí víc, než ty děti dokážou. A to je špatně. Je jedno, jestli někdo vydělává miliony a má firmy. Talent a práce se nedají nahradit. Ničím. Buď se ten kluk prosadí sám, nebo musí skončit. Jinak to nejde. Žádný peníze to za něj neuhrajou. Tyhle různé nesmysly vznikají právě z toho, že ty rodiče vidí svoje děti někde jinde…“
Ale prvek sponzoringu je pro každý klub jistě velmi důležitý.
„Každý ví, že hokej je černá díra, do které peníze jenom padají. Není to fotbal, v němž se na přestupu dá vydělat dvacet milionů. Hokej se bez sponzorů nebo vlastníků nedá dělat. Kdo se na to kouká normálně, musí vidět, jak to chodí. Sehnat padesát šedesát milionů jenom na áčko, to není jednoduché. V tomhle obdivuju
Martina Straku
u nás v Plzni. Když vidím, kolik práce tomu shánění peněz věnuje, klobouk dolů. Některým lidem, kteří o tom akorát tak mluví, bych přál, ať si to zkusí. Třeba ať seženou jenom jeden milion...“
Co když kouč Růžička ten tlak neustojí? V tom případě by logika věci velela, že tým povedete vy s druhým asistentem Ondřejem Weissmannem. Napadla i vás tahle varianta?
„O tom vůbec nepřemýšlím. Věřím, že Růža zůstane a potáhneme to společně dál. Nemá důvod, aby končil. Máme tady jasně daný tým s hlavním koučem, my jsme jeho asistenti. Takhle je to rozdělené. Všichni s tím souhlasíme. Nechtěli bychom dělat s jiným hlavním trenérem, a ani my sami dva bychom do toho nešli, nebylo by to jednoduché. Takže Růža musí zůstat za každou cenu. Protože to mužstvo je jeho, jako hlavní trenér si ho vybral. Celkově jsme jeden tým, není možné, aby se na tom chvíli před šampionátem něco měnilo. Za ten rok a něco jsme u reprezentace všichni odvedli kus práce, máme tady hráče, kterým věříme. A s nimi pracujeme. Kdyby teď přišel někdo jiný, nemělo by to hlavni ani patu.“
Už se těšíte na to, až se vhodí při šampionátu úvodní buly?
„Věřím, že se celý národ těší na hokej. Nálada se potom bude odvíjet podle toho, jak budeme hrát. A když budeme vyhrávat, bude dobrá. A jestli si někdo myslí, že to všem fanouškům něčím zkazí, tak se hodně plete.“
Vy už jste zdravotně fit?
„Měl jsem angínu, ale je to přeléčené. Už jsem se zase těšil na kluky, chybělo mi to. Tréninky jsou super, jsou ve velkém nasazení. Je to něco jiného než v extralize. Jsem rád, že u toho zase můžu být.“
