Šlégr po kariéře: Potřebuju čas na posilovnu
ROZHOVOR - Místo každodenních tréninků lítá maximálně z jednání na jednání. Nechodí na zimák ale do poslanecké sněmovny. Svoje fotky už nenachází na sportovních stránkách ale v bulváru. Bývalý bek JIŘÍ ŠLÉGR už vede úplně jiný život… „Takovou cestu jsem si vybral,“ říká litvínovský patriot, který o víkendu vyrazil s národním týmem mrknout na dva zápasy do Norska.
Výlet spojil s obchodním jednáním s generálním ředitelem jednoho z partnerů českého hokeje. „Přes týden na setkání nemáme čas, tak jsme všechno probrali tady. Jeho syn se navíc aspoň podívá, jak to vypadá na zápasech národního týmu,“ vysvětluje Šlégr. Poslanec s mohutnými rameny, s nimiž pořád sotva projde dveřmi…
Jak si pořád udržujete vypracovanou postavu?
„Právě, že nestíhám cvičit! (usměje se) Jediné, co dělám, tak si chodím ráno zaběhat. Jestli stihnu posilovnu tak pětkrát za měsíc… Chybí mi to hodně, ale bohužel není čas. Teď jsem si ale řekl, že si ho prostě udělám. Místo jedné schůzky si do té kolonky v programu dám posilovnu nebo si půjdu zahrát hokej. Člověk jinak zleniví a nic se mu nebude chtít dělat. A to bych opravdu nerad.“
Jako poslanec stíháte alespoň litvínovské zápasy během sezony?
„To zase jo. Dá se říct, že z devadesáti procent jsem viděl všechno. Není to jednoduché, ale dal jsem se na to, na co jsem se dal, tak se s tím musím poprat. Ale upravuju si program tak, abych extraligu stíhal.“
Ale sám už pro radost nehrajete?
„Vůbec. Od naší letní rozlučky v Litvínově jsem nehrál. Není to kvůli zdraví, spíš mi to opravdu nedovoluje čas. Od rána do večera jsem někde na schůzích a schůzkách a pak už nemám sílu se v sedm nebo osm sebrat a jít se starou gardou na hokej. Teď ale pojedu s veterány do Finska a Ruska, takže si to zase vyzkouším.“
A po dlouhé době budete zase za benjamínka…
„Jasně. Budu jako bažant sbírat puky.“
Je těžké najednou celé dny jen sedět, když jste byl zvyklý se stále hýbat?
„Jo, je to obrovská změna. Sport mi bude chybět vždycky, ale holt jsem si vybral tuhle cestu. Stejně, jako jsem se ve sportu nevymlouval na to, že mě něco bolí nebo že se mi nechce, tak si teď nebudu stěžovat. Momentálně se kvůli problémům v Sazce rozpoutala velká debata o sportu, což je pro mě strašně důležitý, protože to je ten důvod, proč jsem do politiky šel. Proto, aby se situace se sportem někam pohnula.“
Jak se vyvíjí vaše snaha o prosazení více peněz do sportu?
„Jsme pořád na začátku. Nejdřív musíme ty peníze sehnat, to je to „A“. A když je pak seženeme, je třeba uvážit, co s nimi. Vnímám od různých sdružení a organizací, hlavně menších, že prostředků nemají tolik. Nemůžeme peníze přerozdělovat jenom do větších svazů. Měla by se udělat nová struktura, nový zákon o sportu jako celek. Nejdřív je ale opravdu potřeba vyřešit to „A“, protože Sazka dávala sportovcům miliardu, dneska už ne, to zákonitě musí být vidět.“
Máte prostor při současných politických tématech tohle řešit?
„Na to musí být vždycky prostor. Já zaprvé nejsem ve vládní koalici, takže na to mám víc času, navíc je sport moje priorita, proto se mu snažím maximálně věnovat. Jako poslanec máte právo vystoupit kdykoliv, když se vám něco nelíbí. Není na místě, abych se vyjadřoval ke zdravotnictví, zemědělství a podobně, to nechávám na odborníky z toho resortu. Pokud se ale děje něco okolo sportu, tak vždycky vystoupím.“
Mluvilo se o vás jako o budoucím generálním manažerovi Litvínova. Je to reálné?
„Zatím budu jen dál působit v klubovém představenstvu. Nechtěl jsem z ledu skákat okamžitě na pozici manažera nebo předsedy představenstva. Už ten skok, který jsem udělal v politice, je natolik velký, že by ode mě bylo dost nezodpovědný rozkoukávat se v několika věcech najednou.“
Jak jste vnímal odvolání kamaráda Roberta Reichla z pozice trenéra?
„Nebylo to jednoduché, když se má odvolat kluk, s kterým jste vyrůstal. A vy musíte být jeden z těch, kdo má zvednout tu ruku buď pro anebo proti. V tu chvíli se holt musí koukat hlavně na klub jako takový, co mu prospěje. My bohužel nejsme tak finančně silná organizace, abychom si mohli dovolit nějaké trejdy za drahé hráče, na to nám chybí peníze. Když se tedy sáhne ke změně trenéra, tak to neznamená, že ten předvedl katastrofální výkon nebo že jeho práce neměla cenu. Spíš je to vždycky o tom impulsu, že tým potřebuje nastartovat. Ne vždycky to vyjde, nám zaplaťpánbůh to vyšlo. Ale když bývá prezentováno, že Kýhos dotáhl Litvínov do play off, tak já říkám, že to nebyl jen on. Bylo to víc faktorů, třeba i Reichel, protože na tu závěrečnou šňůru, kterou kluci uhráli, museli být dobře fyzicky připravení. Robert je připravil dobře.“
A sezona skončila nad očekávání, že?
„Určitě. Byli jsme jasní outsideři, s kterými se nepočítalo ani do play off a my se dostali do předkola, vyřadili favorizovanou Plzeň prakticky s polovinou hráčů kvůli velké marodce a proto panovala spokojenost.“
A co v osobním životě? Po rozvodu se na vás a novou partnerku Lucii Královou pověsil bulvár. Jak to nesete?
„To jsem musel očekávat. Když jsem se objevil po boku miss České republiky, nemohl jsem čekat, že to nikoho nebude zajímat. Lucii jsem ale nepotkal na tom základě, že je miss, ale protože si myslím, že to je dobrý člověk. Uvidíme, jak bude náš vztah pokračovat.“
A umíte se povznést nad svoje paparazzi fotografie?
„Není to nic příjemného. Mě by to ani nevadilo, kdyby se to týkalo jen mojí osoby, ale přece jenom jsou na obou stranách děti a tam mě to mrzí. Mojí dceři se určitě nebude příjemně číst, že Lucie si našla tátu ke svým dětem a podobné komentáře. Což chápu a o to víc se snažím se svojí dcerou komunikovat, povídat si s ní o těchto věcech, protože to je opravdu choulostivé. A chci se k tomu taky co nejmíň vyjadřovat, protože si myslím, že bychom všichni měli respektovat soukromí.“
