Hašek: Nejvíc jsem se unavil při oslavách
Poprvé získal ligový titul v roce 1987. Pak o dva roky později. Teď se dohrává sezona 2009-10 a Dominik Hašek už je zase kousek od velké slávy. Pardubicím ve třetím finále vychytal výhru 5:2 nad Vítkovicemi, k prvenství číslo tři mu chybí už jen jedna výhra.
Čtěte iSport.cz v Googlu přednostně
Nastavte si iSport.cz jako preferovaný zdroj a naše články uvidíte ve vyhledávání výš.
Už si připadáte jako šampion?
Ještě rozhodně ne. Nicméně tohle vítězství si užíváme. Hodně jsme se na to soustředili. A můžu říct, že během těch vteřin, kdy jsme šli po utkání chodbou od ledu, jsem se unavil asi ještě víc než při samotném zápase. Takovou radost jsme z toho měli, že teď skoro ani nemůžu popadnout dech (smích).
Vážně?
Pro takové výhry jsme do Ostravy přijeli. Každopádně nic se nemá přehánět. Než půjdeme spát, ještě si o třetím finále můžeme popovídat, pak už je ovšem třeba plně myslet na čtvrteční duel.
Mírníte jako veterán přílišnou euforii mladších spoluhráčů?
Je pravda, že už jsem v kabině slyšel pár takových vět. Jiní ale rychle varovali, že ještě není konec.
Čím dáváte Vítkovicím nejvíc na frak?
Na každém z nás je poznat, že víme, co chceme. Každý máme v sobě ohromnou touhu. Jeden udělá chybu, další za něj dokáže zastoupit. To je naše největší síla. Nehrajeme bez chyb. Ale vždycky to dokáže někdo napravit. A věříme si, že to dotáhneme do konce.
Ve třetím finále se ukázalo, že máte v týmu zdatného brankářského konkurenta. To když za vás na brankové čáře zastoupil Cetkovský.
A vidíte, to je právě ono! Jeden udělá chybu a druhý za něj zastoupí. Pomáháme si. Přitom to Jirka neměl jednoduché, já ten pokus soupeře ještě tečoval nahoru. Dobrý zákrok!
Takže stačí jediná výhra. Je vám jedno, jestli na ní dosáhnete doma nebo venku?
Cíl je jasný. Nikdo nic nechce protahovat, chceme vyhrát už v pátek. Přestože ze zkušenosti vím, že vyhrát doma je to nejpříjemnější.
Budou vám teď už chodit esemeseky, že je to hotové?
Určitě. Kamarádi se už určitě koukají dopředu. My si ale ještě nemůžeme říct, že jsme nejlepší. Ještě ne. Na to je brzo.






















