Většinu zápasu bušily Pardubice do třinecké zdi. Když se domlátily a povedlo se vstřelit první gól, tak musel své mistrovství předvádět ve velkém i Roman Will. Dostal se do ohně střel a uspěl. „Stojí proti sobě skvělé týmy, takže se dá čekat, že to budou vyrovnané zápasy. Je to skvělá série a emoce po vyhraném zápase úplně všechno přebijí,“ pronesl po výhře 2:0.
Neříkáte si celé semifinále něco jako: chlapi, sakra, už dejte gól?
„Prostě to tak je, já se snažím jen dělat svoji práci. My máme kvalitní tým, oni taky a podle toho to taky na ledě vypadá.“
Jakmile jste se dostali ve 44. minutě do vedení, změnil se i vám pracovní režim. Nadechl jste se, že začne peklo?
„Jasně, je to play off, vždycky se chcete dotáhnout, nebo to udělat soupeři aspoň nepříjemné. Což tak bylo, klobouk dolů před klukama, jak kolem mě a za mnou ještě chytali puky a padali po hlavě.“
Oni by před vámi smekali ve velkém taky. Vidíte ještě velký zákrok při střele Romana, kdy jste skočil od pravé tyče k levé a sebral mu jisté vyrovnání?
„Jo, ale to je taky zásluha všech, jak přistupujeme ke každému střídání. Hrajeme takhle celou sezonu a dnes to možná bylo jen víc vidět pro oko diváka. Cítil jsem, že síla v nás je, srdce taky. Mám moc velkou radost z výhry a bloky tam jsou od kluků neskutečné.“
Ano, za chvíli se tam plazili po zemi a vypadalo to, že puk sežerou, jen aby nepřešel za čáru, když vy jste byl na chvíli taky mimo pozici. Tušil jste, kde puk vůbec je?
„Úplně ne. (usměje se) Ale naši kluci mají velké srdce, proto to tam takhle vylehali, zablokovali. Potřebujete samozřejmě i štěstí. Dnes nám zápas vyšel.“
Prozradíte, jak se do něj mentálně nastavit? Na jednu stranu víte, že nesmíte prohrát, ale zase je asi blbost, aby tímhle brankář celý den žil.
„Pohráváte si s různými myšlenkami. To je stejné, jako když vedete, pak vám do hlavy taky skáče všechno možné, mozek pracuje. Ukáže se, kdo bude mentálně silnější.“
Jsou zápasy pro vás náročnější, protože většinu času se hraje na druhé půlce?
„On je to tak v podstatě celou sezonu, máme hodně kvalitní tým a já jsme poslední linie, která musí pomoci, když je potřeba. Snažím se pomoci, když je potřeba. Někdy to vyjde, jindy ne. Tak to prostě je.“
Jen ta poslední linie nesmí udělat chybu, když je tak složité se proti Třinci prosadit, co?
„Nesmí. (usměje se) Ale zase je to sport, hra chyb. Vždycky nějaké přijdou.“
Nejlepší data z Tipsport extraligy přináší 
