Údery tělem i v přesilových hrách. Donutili jsme je k chybám, těší Šimánka
Nejdřív facka a pak jízda. Hradec už tohle předvedl ve čtvrtfinále, kdy ztratil první domácí zápas a druhý vyhrál. S Kometou je to v semifinále stejné. Pokus číslo jedna? Nezdar. Repete? Výhra 3:0. „Je pravda, že to je jak Litvínovem, podruhé všechno jinak. Víc jsme dohrávali souboje, chodili do branky a vyšly nám přesilovky,“ vyjmenovával Jiří Šimánek důvody úspěchu Mountfieldu.
Změnily jste oproti prvnímu zápasu něco na přesilovkách výrazně?
„Když to tak vezmu, v prvním zápase jsme měli pětiminutovou početní výhodu a tak, jak vypadala, vypadala naše hra. Teď to bylo jiné, stříleli jsme, dávali góly.“
A taky byli o dost tvrdší...
„Pravda, první zápas jsme moc nedohrávali, soupeře jsme nedonutili k chybám a faulům. Ve druhém zápase ano, chodil ven a my v přesilovkách rozhodli.“
Navíc jste o něco víc pomáhali brankáři Rybárovi. Hlavně v oslabení jste toho dost pochytali za něj.
„Jo, když on pomáhá nám, my pomáháme jemu, jinak to nejde. V oslabení hrajeme úzký box, tam musíme střely před ním vylehat, jinak to nejde.“
Myslíte, že bude tahle série dál hlavně o brankářích?
„Oba jsou vynikající, náš Patrik i brněnský Čiliak. Ve středu jsme dostali takový gól, negól. Samozřejmě, správně platil, ale padl jenom jeden a ještě k tomu bruslí. Ani teď ve druhém zápase těch šancí nebylo tolik. Myslím, že série bude podobná i dál, moc gólů padat nebude.“
