Modelka? Ne! Tahle zdánlivě křehká brunetka z Česka má na starosti pětadvacet hokejistů týmu Carolina Thunderbirds. Přečtěte si, jak kondiční trenérku Karolínu Huvarovou vnímají její svěřenci i to, jak musí američtí profesionálové makat mimo sezonu.
Hokejsta André Niec se před šesti lety rozhodl odjet do Ameriky. Nahradil tehdy stávajícího trenéra v klubu Berlin River Drivers, New Hampshire v profesionální americké lize FHL. Na další sezonu se však již nevracel sám. Do Ameriky s ním přiletěla i jeho krásná přítelkyně, trenérka Karolína Huvarová.
V současné době působí trenérské duo u týmu Carolina Thunderbirds. Za tři roky, které zde strávili, si Karolína vyzkoušela kromě pozice kondiční trenérky i místo asistentky trenéra a dokonce na pár zápasů převzala roli hlavní trenérky. Do historie se tak zapsala jako vůbec první Evropanka, která šéfovala střídačce v mužském profesionálním hokeji a to s nejlepším výherním skóre vůbec.
Jaká je aktuálně vaše role u týmu?
„V týmu jsem si prošla snad úplně vším. Ale z 99 % působím jako kondiční trenérka. Kromě toho zajišťuju třeba i smlouvy pro hráče nebo imigrační papíry. Když se ale párkrát stalo, že mého přítele a hlavního trenéra Andrého suspendovali, byla jsem v pozici hlavní trenérky na střídačce já.“
Měla jste před tím nějaké zkušenosti s trénováním hokejistů?
„Ne. Když přítelovu pozici nabídli mně, myslela jsem si, že si dělají srandu. Nakonec se ale ukázalo, že budu skutečně nejlepší variantou. Kluci mě znají z kondičních tréninků, jsou na mě zvyklí a mají ke mně respekt. Během týdne s nimi samozřejmě trénoval André a já už pak jen odřídila samotný zápas. Neříkám, že to bylo jednoduché, rozhodně to byl velký stres. Ale zvládli jsme to. Stala jsem se tak celosvětově druhou ženskou hokejovou trenérkou, první Evropanskou u mužského profesionálního hokeje a ženou s nejlepším výherním procentem .“
Jak vnímali hráči to, že je koučuje žena?
„Když jsem před lety začínala, někteří kluci byli trochu rozpačití. Tahle malá holka nás bude trénovat, říkali si. Já jsem jim ale dopřála tenkrát opravdu těžký trénink. Vůbec to nečekali a získala jsem si tím u nich obrovský respekt. Další roky u týmu byly už jednodušší a jednodušší. I později, když jsem je koučovala na střídačce, brali to v pohodě. Zkrátka jen následovali pokyny, které mi pro ně připravil André. Všechno bylo podchycené.“
Jak je to aktuálně s vaší prací v souvislosti s pandemií koronaviru?
„Zhruba dva týdny jsme zpátky v Česku. Většina sportů dostala v březnu v Americe stopku stejně jako u nás. V té době nám chybělo ještě pár zápasů do play off, ale všechno muselo skončit. Byli jsme z toho strašně zklamaní, protože jsme se celou sezonu drželi na prvním místě. Dohrávat se už nebude, ale zpětně bychom měli být alespoň vyhlášeni šampiony naší divize. Věříme, že oznámení přijde co nejdřív, protože si to naši hráči i fanoušci opravdu zaslouží. Minulý rok jsme play off vyhráli a bylo to pravdu hodně emotivní, letos to byl zvláštní konec sezony.“
Pracujete v současné době s týmem na dálku?
„Ano, s klukama jsme v kontaktu. Mají ode mě instrukce i online tréninky. Protože jsou každý z jiné země, musí doma trénovat sami. Off-season je vždy úplně jiná než samotná sezona. Více se zaměřujeme na posílení a nabírání svalové hmoty. Na začátku off-season musí kluci především nabrat, a to klidně i trochu tuku. Když totiž začne sezona, mají týdně minimálně čtyřikrát až pětkrát trénink na ledě a do toho dva až tři zápasy. To je obrovský výdej energie. Hmotu, kterou naberou během léta, velmi rychle spálí. Během prvních čtrnácti dnů až třech týdnů se dostanou na svoji původní váhu, kterou si udržují víceméně celý zbytek sezony.“
Máte na starosti i výživové plány?
„Ano, hráči ode mě dostávají i doporučený jídelníček. Nikdo z nich ale nemá se stravovacími návyky problém. Jsou to přeci jen profesionální sportovci, kteří žijí aktivně celý život a od mala jsou naučení, co můžou a nemůžou. Kromě jídla jim radím ale třeba i se suplementy. Například, kdy mají zařadit protein, BCAA a podobně. Striktní jídelníček, při kterém by museli vážit každé sousto, ale rozhodně nemají.“
Jak to vidíte s návratem do Ameriky?
„Chtěli bychom se vrátit k prvnímu září. Co jsem slyšela, lidé, kteří mají vízum pro sportovce jako my i naši hráči, by neměli mít problém s návratem do země. Během tohoto roku jsem studovala na univerzitě imigrační právo, takže do těchto záležitostí vidím trochu víc. Spousta věcí se sice mění ze dne na den, ale věříme, že vše vyjde a nebudeme muset absolvovat to, co nás potkalo na cestě do Česka.“
Co se stalo?
„Čekali jsme snad dva měsíce na to, než se z Ameriky dostaneme do Česka. Měli jsme zamluvené letenky, které nám pořád přesouvali. Původně jsme měli letět 16 hodin, ale vyskytly se problémy, kvůli kterým jsme byli na cestě celkem 35 hodin. Kvůli zpoždění v Americe jsme nestihli spoj v Amsterdamu, kde jsme čekali 12 hodin. Nakonec jsme se přeci jen dostali do Prahy a odsud už jsme jeli autem do Ostravy, kde každoročně trávíme prázdniny.“
Jaké tady máte plány?
„Každé léto trénuju tady v Ostravě své klientky. Moc se na to vždy těším, protože osobní tréninky jsou úplně něco jiného, než když vám do tělocvičny naběhne pětadvacet hokejistů najednou. Je to pro mě příjemná změna, kterou si opravdu užívám. Můžeme si u cvičení povídat a navíc u nich jako u amatérek vidím větší progres. Na druhou stranu se vždy po prázdninách těším, až dám klukům zase pořádně zabrat.“
Deník Sport, Sport Magazín i časopis GÓÓÓL kupujte pohodlně ONLINE na iKiosek.cz »
