Možná bude slavnější než Kateřina Nash, Kateřina Neumanová, Tereza Huříková. ….Kdo ví? Zastavte se s námi na kus řeči s touto zajímavou ženou. Karla Štěpánová ze Zlivi u Českých Budějovic - cyklistický “nenasyta“, dáma v šatech a podpatcích chce dokázat mnohé.
Karlu jsem zastihla při najíždění kilometrů – při tréninku v teple. Podotýkám, že u nás rtuť teploměru ukazovala – 16 °C. Tato bikerka, cyklokrosařka, má mé sympatie a to nejen díky cyklistickým výkonům. Cyklistice se začala věnovat až ve svých osmnácti letech, kdy k narozeninám dostala závodní kolo. V roce 2015 se stala nejlepší českou závodnicí v cross country: zvítězila v Českém poháru a stala se mistryní ČR. V rámci tréninku se od roku 2012 v zimním období věnuje také cyklokrosu.
U Karly se mi líbí ženský styl a přitom přístup dříče, který maká do úmoru. Trénuje tvrdě a cílevědomě. Proč o tom mluvím…cyklistka v jejím pojetí mám nejen výkon, ale i styl a noblesu dámy. Nezapomenu na první civilní setkání mimo cyklistický terén, sice se jednalo o sportovní veletrh, ale Karla byla na stánku doslova a do písmene za dámu. Místo dresu elegantní outfit, místo treter lodičky. Jako žena musím uznat, že na výšce podpatků nešetřila. Spadla mi čelist stejně jako mnohým mužům okolo. Tím nechci z Karly dělat „ dámičku“, ale pouze naznačit, že je to komplexní žena, která se umí poprat stejně dobře s drsným terénem, tak i společenskou situací. Je prostě je dobrá!
| Věk: 27 let Místo narození: České Budějovice Sportovní úspěchy: 2x mistryně ČR Elite v XCO, ME XCO 13.místo, SP XCO 18. místo, SP CX 14. místo, reprezentantka ČR - horská cyklistika, cyklokros. Oblíbené jídlo: Kaiserschmarrn - rakouský trhanec s brusinkami a jablečným pyré Oblíbená kniha: Pán Prstenů Životní krédo: Kdo se bojí, nesmí do lesa! |
 |
Kde se vzala láska k cyklistice, není to úplně "holčičí sport", bahno, zima… Působíte totiž jako éterická žena
"Ke sportu všeobecně jsme byli s bráchou vedení už od malička. Pepíno závodně plaval, šlo mu to. Já jsem se v tom spíše plácala. Chodila jsem do ateliéru a mnohem více mě bavila umělecká dráha. První změna přišla se střední školou. Začala jsem pro radost běhat. Nejdříve krátké distance, ale čím více mě to bavilo, tím více jsem vzdálenosti prodlužovala až ke 30 kilometrům. Zároveň jsem každou zimu trávila týdny na horách, které miluji. V 18 jsem si, ale poranila při lyžování koleno a musela na operaci. V rámci rehabilitace mi byla doporučena cyklistika. Do té doby to byl pro mě naprosto neznámý sport. Kolo jsem brala spíše jako dopravní prostředek. Začala jsem sice jezdit na silničním kole po tátovi, s řazením ještě na rámu, ale okamžitě jsem si tento sport zamilovala. Později jsme domů pořídili prvního pořádného bika a bylo rozhodnuto! Naprosto jsem cyklistice propadla."
Jaké bylo vaše sportovní dětství?
"S rodiči jsme podnikali opravdu hodně sportovních aktivit. Přes léto výlety po vlastech českých a v zimě lyžování. Naši se poznali při triatlonu, takže i touto disciplínou jsme si s bráchou zpestřili dětství. Mé plavání je opravdu příšerné, takže jsem se spíše hlásila na duatlony, když už jsme tam jako rodina jeli. Největší zážitek z dětství mám ze zadovského “bikového“ maratonu. Táta nás tam přihlásil jako rodinu a součet výsledků nám stačil na třetí místo! Pomatuji si jak jsme to prožívali. Byl to famózní pocit."
Víme o vás, že vaše první kolo a kolotoč závodů začal až v 18 letech, není to pozdě na začátek kariéry vrcholové sportovkyně?
"Nikdy není přeci pozdě! Ze začátku mě od profesionálního sportu samozřejmě všichni odrazovali. Tvrdili, že nikdy nemohu dohnat ostatní, kteří dělají vytrvalostní sport už od útlého věku. Myslím ale, že jsem zosobněním hesla “když se chce, všechno jde“! Je to jen o času a dřině, kterou do toho chcete dát. A samozřejmě i o štěstí a talentu. Ale hlavně jsem si to tréninkové manko musela odmakat!"
Má ve vašem rozhodnutí věnovat se profesionálnímu sportu roli i nějaký muž? Například Libor Oplt, nepřehlédnutelná postava české bikové scény, známý z Kona Cycling Point, Zdeněk Löffelmann, bývalý šéf českého zastoupení Specialized...
"Když chcete něčeho dosáhnout, musíte mít kolem sebe lidi, kteří vás v tom podpoří! Na to jsem měla vždy štěstí. Nejdříve jsem potkala Libora, který byl opravdu cyklistický nadšenec a podporoval partu fajn lidí v ježdění. Obrážela jsem s nimi české MTB maratony a postupně se propracovala až ke Cross-Country a cyklokrosu. Přicházely výsledky a ambice se stále zvyšovaly. Zděnek se o mě začal starat jako manažer v roce 2016 a posunul moje snažení zase o krok dál. Díky němu jsem se dostala k panu Bolkovi a nyní i do profesionálního zahraničního týmu. To že jsme spolu začali i žít, jsem neplánovala. (smích) Nakonec to tak prostě dopadlo a myslím, že nám oběma to vyhovuje. Je pravda, že se mi s muži pracuje tak nějak lépe. Myslím, že na ženskou cyklistiku nahlížejí s dobrým odstupem a to přesně potřebuji!"
| MS v cyklokrosu, které se konalo o víkendu v dánském Bogense, nebylo pro bajkerku Štěpánovou cílem sezony, i tak do toho dala vše. Obsadila 29. místo a krátce jsme ji na dálku vyzpovídali: Jak se vám jelo? Nejelo se mi úplně špatně. Věděla jsem, že trať není úplně můj šálek kávy. Ale prala jsem se s ní, co to šlo! Jste spokojená se svým výkonem? S výkonem spokojená jsem, nechala jsem na trati opravdu vše! Snad jen škoda pádu v předposledním kole. Jaký další závod vás čeká? Za dva týdny odlétám s Teamem na Kypr, kde mě čeká bikový etapák Sunshine Cup. |
Jaké máte sportovní sny a ambice, láká vás olympiáda nebo třeba klání s názvem La Course by Le Tour de France, které se v minulých letech uskutečnilo vždy v poslední den závodu na Elysejských polích, včetně hromadného spurtu v centru Paříže?
"Olympiáda je asi snem každého sportovce. Je to neuvěřitelná prestiž, ale současně i tak trochu boj s větrnými mlýny. Olympiáda je jednou za čtyři roky a jen pro úzkou sortu lidí. Je to krásný sen, ale je dost možné, že se nikdy nesplní tak jako stovkám dalších. Je skvělé, že pořádají i dámskou verzi TdF, bylo by neuvěřitelné se tam někdy dostat. Ale stále se cítím být spíše offroad cyklistkou a tíhnu k MTB a cyklokrosu. Jedním z mých velkých snů je absolvovat pověstný africký etapák Cape Epic, což je ve světě biků taková malá TdF. Pak také pokukuju po etapovém závodě na Islandu, kam bych se moc chtěla podívat."
Co vás tedy z cyklistiky baví opravdu nejvíce?
"Nejvíce mě stále baví bike. Cyklokros je skvělé zpestření, ale pořád je to zimní sport a na to já nemám úplně tělesnou stavbu. Jednoduše mrznu. Na horských kolech je nádherná ta svoboda. Dostanete se na místa, kam byste v životě nedošli, je to skvělé. Mám ráda poznávaní nových míst, krajin, terénu. Je to přidaná hodnota, které mne u MTB baví."
Proč vám učaroval i cyklokros? Patří sice do rodiny cyklistických sportů, ale není úplně typický pro ženy.
"Nejvíce se mi líbí dynamika a rychlost. Navíc propojení s během je také skvělé. Jezdí se na kratších okruzích než XCO, takže i pro diváky je to atraktivní a chodí jich na závody hodně!"
Jak dlouho se již věnujete cyklokrosu?
"Vlastně od prvního roku, co jsem začala jezdit na biku jsem v zimě hned naskočila i do cyklokrosů. Myslím, že to byl rok 2012. Na prvních dvou závodech se mi docela dařilo, ale pak jsem si bohužel na jednom z pohárových závodů zlomila klíční kost. Později v zimě jsem ale jela ještě dva závody prestižní série v Belgii."
Kolik žen v ČR cyklokros jezdí a kdo je vaší hlavní soupeřkou (myšleno i ze světového pelotonu)?
"Ze začátku nás moc nejezdilo. Byly jsme spíše takovým doplňkem a UCI status měly v Čechách jen elitní kategorie mužů. Teď se to ale hodně zvedlo. Závody jsou skvěle finančně ohodnocené a přitahují tak čím dál více holek. Rozhodně největší tuzemskou soupeřkou je stálice Pavla Havlíková. Je velmi zkušená a vůbec není lehké na ni vyzrát."
Mohla byste v krátkosti popsat své kolo, co sedláte a v čem se liší od klasického silničního kola?
"V loňském roce jsem jezdila na top modelech od BMC, CrossMachine CX01. Doplněné pak komponenty SRAM a galuskami challenge. Díky změně Teamu a přestupu do Superior XC Team budu v příští cyklokrosové sezóně sedlat kola značky Superior. Doplněné komponenty FSA, HT, Fyzik a zapletenými koly DT Swiss s galuskami od Continental. Cyklokrosové kolo se od silničky hodně liší geometrií, je v terénu rychlejší, obratnější. Bez kotoučových brzd už bych se asi neobešla."
Oblíbený kopec a cyklistický revír?
"Momentálně bydlím za Prahou. Mým nejoblíbenějším "bikovým" revírem je pověstná pražská Točná, kde je opravdu hodně cyklistických trailů. Zde kráčela pro mnohé středočeské bikery historie. Zároveň si ale ráda dojedu zatrénovat i do Brd. Oblíbeným kopcem je pak samozřejmě Řevničák. Asi nejdelší a nejhezčí stoupání kolem Prahy. Když jsem u rodičů v rodné Zlivi u Budějovic, moc ráda jezdím na Kleť. Chodili jsme tam už v dětství a vždy se tam ráda vrátím. Kleť pro mě znamená těžké technické stoupání a zábavné cesty dolů."
"Nějaký sportovní kromě rodičů? Je mi hodně blízká osobnost Katky Nash! Celý život se sportem baví a žije. Přesně tak to mám já, sport je svoboda, výzva a cesta k jistému poznání. Ne však jediná. Z Katky člověk necítí jen touhu po výsledcích, ale prostě si to užívá. Jezdí víc disciplín a ráda objevuje nové zajímavé cyklistické akce. Je radost ji na kole sledovat, nebo s ní strávit pár chvil. Jestli je pro mě někdo sportovní vzor, pak ona!"
Jak vypadá váš běžný den profesionální cyklistky?
"Ráno vstanu v 7:30 a jdu si zaběhat. Pak si dám sprchu a snídani, většinou nějakou bohatou, abych příjemně nastartovala den. Chvilku si poležím na gauči a vyrazím na cyklistický trénink. Po návratu si uvařím oběd a užiju si chill out. Odpoledne se většinou věnuju necyklistickým koníčkům nebo povinnostem. Večer si pak před večeří ještě zacvičím a protáhnu se. Dobrá večeře a kolem 23. hodiny chodím spát."
Je příprava na cyklokros něčím zásadně jiná oproti tréninku na běžnou cyklistickou sezonu?
"O moc se to neliší. Já beru cyklokrosy jako přípravu na bikové závody, takže se připravuji normálně na léto. Jen od podzimu přidám více běhu a hodin na "krosce" v terénu. Stačí jezdit venku za každého počasí a člověk je pak připravený na vše. Jen písek jsem párkrát trénovala navíc. Písčité pasáže se na domácích trénincích těžko hledají."
Relaxace – regenerace je v životě sportovkyně velmi důležitá, co je pro vás relaxem?
"Možná vás překvapím, největším reflexem je pro mě šití z kůže. Když se věnuju tomuhle řemeslu většinou nemám čas myslet na nic jiného. (Pár kousků – peněženky jsem od Karly viděla a nechápu, kde se to v ní bere, pěkné, pozn. aut.) Je to relax nejen pro tělo, ale i pro hlavu. Ráda také chodím do sauny. Je to skvělá očista těla i duše… pokaždé si přijdu jako znovuzrozená, když opustím wellness!"
Prozradíte, kdo je Karla v civilní životě, co bude dělat až pověsí cyklistiku na hřebík?
"V civilním životě je milovnicí života a velkou slabostí jsou psi, dále pak cestování a řemesla. Mám jeden takový necyklistický sen, až jednou skončím s kolem, moc ráda bych si zřídila vlastní dílnu, kde bych mohla ručně vyrábět produkty - peněženky a další. Zbožňuji hlavně práci s kůží a se dřevem."
"Teď to dělám jen doplňkově pro zábavu, občas jako dárek, ale na ostatní není čas. Jednou budu ale mít vlastní značku! Také ráda trávím čas doma na jihu se psy a s rodinou..."
