Co mají společného lyžování, cyklistika a motosport? Třeba to, že profesionálové v těchto sportovních disciplínách jezdí na speciálně upravených a vyladěných speciálech, které si v žádném obchodě nekoupíte. Jak je to ale u běhání, kde výkon nezáleží na tom, v čem, nebo na čem jedete, ale jak dokážete kmitat nohama?
Běhání je neuvěřitelně krásný sport, díky své jednoduchosti a přímočarosti. Stačí si obléknout triko a kraťasy, zavázat boty a můžete vyrazit. Nepotřebujete příliš mnoho času, speciální sportoviště, ani šíleně drahé vybavení.
Platí to ale i u elitních běžců, kteří se na mezinárodních závodech prohánějí ve snaze vyhrát tučné prize money, nebo zaběhnout světový rekord?
Posunutí světového maratonského rekordu pod magickou hranici dvou hodin znamená zlepšení aktuálního rekordu o 1,36 procent. To není mnoho a jakákoliv podpora materiálu v mezích pravidel je neuvěřitelně ceněná. Tak jednoduché to ale není, protože každý běžec si musí svůj výkon zaběhnout sám za sebe a neexistuje nic, co by mu mohlo výrazně pomoci.
Zásadním prvkem v honbě za rekordy jsou běžecké boty a v této oblasti dokázali výrobci během posledních několika let neuvěřitelné věci. Aktuálním lídrem je značka Nike, která se svým modelem Zoom Vaporfly 4% dominuje vytrvalostním závodům.
Tato bota totiž podle nezávislých studií dokáže zvýšit efektivitu pohybu až o čtyři procenta. Pokud si ale myslíte, že existuje závodní speciál, který je určený jen pro pár vyvolených a jehož schopnost pomoci je ještě výrazně vyšší, pak se pletete.
Nejlepší běžci běhající pod hlavičkou Nike sice mají k dispozici na míru ušité boty, ale drtivá většina výhod se omezuje na přesně ušitý svršek podle konkrétního tvaru chodidla. Při běžném zkoušení byste tak tento rozdíl ani nemuseli rozeznat.
Nike je navíc v tomto směru výjimka, kterou potvrzuje ještě v horském prostředí Salomon. Všechny ostatní značky dávají svým atletům k dispozici naprosto identické boty, které si můžete koupit v obchodě. To se týká jak maratonek, tak atletických treter na dráhu.
Odpověď na naši otázku tedy zní - až na pár zanedbatelných výjimek mají všichni běžci k dispozici stejné boty a je úplně jedno, jestli běháte po parku pro radost, nebo si brousíte zuby na titul mistra světa.
