Padlý šampion Joshua: začal s boxem pozdě, má pestré soukromí

Devětadvacetiletý sportovní hrdina z Watfordu poprvé nadchl Velkou Británii, když na olympiádě v Londýně vybojoval zlatou medaili. Našlo se však i mnoho kritiků, kteří výkon zpochybňovali a  tvrdili, že mu jako domácímu šli rozhodčí na ruku. Pak zahájil profesionální kariéru, v níž před ním soupeři padali jako kostky domina. 

S boxem přitom začal relativně pozdě, až v 18 letech. Do té doby byl nadějným fotbalistou a  běžcem, 100 metrů uběhl za 11 vteřin! Nicméně v amatérském boxu začal brzy sklízet úspěchy. Pro box v těžké váze má skvělé tělesné parametry: výška 198 cm, rozpětí paží 211 cm, váha kolem 112 kil, mimořádná muskulatura. 

Je opravdu zarážející, jak boxoval s Andym Ruizem Jr. Jako by to nebyl Joshua, jak ho známe. Jeho hlavními přednostmi totiž vždy byly rychlost a přesnost. Prakticky nikdy neboxuje ledabyle. Údery promýšlí. Najde si nekryté místo a tam zasáhne. 

Možná k tomu napomohl úspěšný předchůdce Lennox Lewis, když mu poradil, aby hrál často šachy, že se tím naučí předvídat chování soupeře. Učenlivý Joshua má za to, že boxerské schopnosti zlepšuje i čtení, což je jeden z jeho hlavních koníčků. 

Další věcí, která udělala z Joshuy velikou sportovní hvězdu, je rozhodně vstřícný přístup k fanouškům. Rád s nimi komunikuje a nikdy neodmítne prosbu o autogram nebo selfie. Navíc se pokaždé, když vstoupí do ringu, pokloní divákům na všechny čtyři strany. To samé udělá po konci utkání. Má publikum rád a publikum má rádo jeho. Nepotrpí si na velké řeči. Když se ho časopis Men’s Health zeptal, kdo je jeho hrdinou, odpověděl: „To je snadné. Moje máma. Je mojí největší podporovatelkou a já jí vděčím za to, jaký jsem.“ 

S  maminkou Yetou má Joshua opravdu mimořádný vztah, ještě donedávna s ní dokonce bydlel ve společném bytě na předměstí Londýna. Zatímco šampionův tatínek Robert chodí skoro na každý zápas a hrdě syna po souboji osušuje ručníkem, maminka viděla naživo duely jen dva. „Nikdo nechce vidět svého syna v boji. Je to pro mě příliš emocionální,“ přiznala.

Ač se britský bijec jeví jako vzorný syn, nebylo tomu tak vždy. V osmnácti letech se ocitl na dva týdny v cele kvůli „rvačkám a  dalším hloupostem“, jak uvedl pro list The Guardian. Ve dvaadvaceti byl pak za dealerství konopí odsouzen ke 100 hodinám veřejných prací a musel chodit do komunity proti drogám.

„Když jste ve vazbě a máte tu čest s idioty uvnitř vězení, všechno vám dojde. Byl to zlom. Rozhodl jsem tehdy, že budu veškerou energii věnovat boxu.“ A skutečně, Joshua je známý jako veliký dříč. Tvrdá práce mu navíc nikdy nebyla cizí, po škole dokonce dělal zedničinu.

„Aktivní a celkem dobře placená práce. Bavilo mě to. Pracoval jsem venku a to mám rád,“ zhodnotil svůj první džob.

Populární „mamánek“ mimo ring zatím nejvíce překvapil, když po ukořistění prvního světového titulu IBF na sociálních sítích uvedl: „Když se teď vše trochu uklidnilo, nastal čas k posezení a oddychu s rodinou a mým malým šampionem JJ.“

Odtajnil tím, že je otcem už půlročního syna. Média přitom do té doby dlouho usilovně pátrala po tom, kdo je partnerkou boxerské hvězdy. Padala jména různých modelek a hereček. Matkou Joshuova syna je ale krásná instruktorka pole dance Nicole Osbourneová. Té ringový dravec pořídil byt za půl milionu liber (cca 17 milionů korun).

Dalším atributem, který pomáhá v popularitě, je jednoznačně vzhled filmové hvězdy. „Jednou během mého vážení dvě ženy dokonce omdlely. Je to šílené!“ komentoval novodobý idol zážitek, kdy polonahý vstupoval na váhu před skandujícím davem. Nicméně obří popularitu se snaží příliš neprožívat.

„Nemám ze sebe nějak zvláštní pocit. Nemyslím si, že si zasluhuji větší pozornost nebo obdiv, než kdokoliv jiný. Nechci být boxerem, který je odpojen od veřejnosti,“ řekl přesvědčivě Joshua. „Nechci, aby si lidé mysleli, že jsem dobrý sportovec, ale mimo jejich dosah. Chci být lidovým šampionem!“ použil výraz, jímž byl označován Muhammad Ali. Právě Největšího z největších považuje Joshua za velký vzor. A má-li někdo v současnosti na to být Aliho důstojným následovníkem, je to právě britský hrdina. Alespoň se to tak donedávna zdálo. Odveta z Ruizem rozhodne, zda tomu tak skutečně je.

Také Ali zažil několik proher, zpětně byl za ně ale rád. „Jsem vděčný za všechna svá vítězství, ale obzvlášť vděčný jsem za své prohry, protože mě nutily pracovat na sobě ještě tvrději,“ prohlásil legendární boxer, od jehož smrti nedávno uplynuly tři roky.