Mrazivá koupačka místo tréninku s parťáky. Řezníček propadl otužování
Ráno vstane, sedne do auta a za pět minut stojí po ramena ve studené vodě. Labutě ve Stříbrném jezeře v Opavě zvědavě okukují záložníka Jana Řezníčka, který se před půl rokem začal po probuzení otužovat. Šel do toho se třemi parťáky z týmu, nakonec zůstal sám. „Na teplotu vody jsem si zvykl, už je mi jedno,“ líčí sedmadvacetiletý odchovanec Pardubic.
Poklad na Stříbrném jezeře zatím Jan Řezníček nenašel. Ani ho nehledá. Stačí mu, když se každé ráno u břehu ponoří na pár minut do vody. Je to pro něj rituál. „Od té doby, co to dělám, jsem nebyl ani nastydlý. Na imunitu je to určitě dobré,“ ujišťuje záložník Opavy, jehož současnou „výbavu“ tvoří kromě plavek a županu i rouška.
Začalo to ke konci minulého roku. Kvarteto fotbalistů Jaroslav Svozil, Adam Rychlý, Matěj Hrabina a Jan Řezníček vyráželo k jezeru kousek od stadionu SFC, aby si prokrvilo tělo. Parta vydržela pohromadě jen několik dní. „Kluci to vzdali,“ informuje černovlasý záložník. „Adam to dál dodržuje, ale doma. Má bazén. Přikrývá ho, aby nezamrzl. Ostatní kluci se občas zeptají, ale zatím se nikdo neodhodlal za mnou přijet,“ prohodí.
Čas od času potká jiné otužilce. Nedávno sledoval pána, který měl s sebou teploměr a nabíral vodu do kelímku. „Nevím, co zjišťoval. Dělal tam zajímavé věci,“ směje se. On sám vnímá především teplotu vzduchu. „Je rozdíl, když je minus pět anebo plus jeden stupeň,“ říká. Kolem Vánoc se rochnil, když byl venku desetistupňový mráz. „Doma v Pardubicích jsem vlezl do Labe.“
Řezníček v přírodě neplave, to bude až další level. Nyní si vystačí s tím, že v chladné vodě stojí. Čeká na teplejší počasí, pak půjde i do temp. „V zimě jsem to jednou zkusil a vůbec to nešlo. Bylo to šílený,“ vzpomíná. Přítelkyně ho často k ranní rozcvičce doprovází „Zatím si smočila nohy. Chce na to jít postupně,“ popisuje.
Nezvaný lidský návštěvník upoutal pozornost labutí, které si připlavaly fotbalistu zblízka omrknout. Chtěly mu dát najevo, že vnikl do jejich teritoria. „Když ke mně připlavaly, trošku jsem se bál,“ přiznává. Dnes je jezdí krmit. Pokud je tepleji a čistá voda, vidí pod sebou kmitat rybky, kolem proplouvají kachny. „Vstávám brzy. Z bytu jsem u jezera do pěti minut. Jedu tam před tréninkem a pak se stihnu ještě vrátit domů.“
Kdo se přidá?
