"Atmosféra byla skvělá, vážně skvělá! Hala jako taková už není úplně komfortní, ale má obrovské kouzlo. A když přijde taková návštěva, fantastičtí čeští fanoušci, tak tomu dodají šmrnc. Já jsem posledních deset minut doufal, že ten gól ještě dáme a že si to pak s nimi rozdáme v prodloužení," řekl Kovář novinářům.
"Lidi by si dneska zasloužili zařvat si po vítězství. Je mi líto, že musí domů s prohrou. Běhal nám mráz po zádech. Myslel jsem jen na to, aby lidi byli po zápase spokojení," prohlásil Kovář.
Skvělou kulisu si vychutnával o to více, že s národním týmem doma moc zápasů neodchytal. "Je to obrovský svátek. Kdo to nezažil, tak neví, o co přesně jde. Škoda, že těch zápasů není víc, protože je to nejvíc, co může český sportovec zažít. Když dělá svoji práci před nejlepším publikem na světě... Je to rozhodně jiné, než když pak hrajete před poloprázdným hledištěm ve Švédsku, Finsku. Když hrajete před plnou halou, tak je člověk zase na chvíli hrdý Čech. K pocitu štěstí chybí jen výhra," řekl Kovář.
"Byl to však dobrý zápas, kluci hráli výborně, ale bohužel jsme měli trošku smůlu. Druhý gól padl z takové střely, která nebyla ani pořádně nebezpečná a tečoval ji hráč. Ten nás trošičku vykolejil, pak přišel třetí a spadli jsme dolů. Gólem na 2:3 jsme se trošku vrátili a chybělo trošku štěstí, abychom ve třetí třetině vyrovnali. Jinak byl ten zápas parádní," doplnil Kovář.
Nebýt energie a podpory z hlediště, tak si však v brankovišti příliš neužíval. "Cítil jsem se úplně hrozně, protože po tom, co jsem měl loni dost nepříjemné zranění, tak se mi dnes po půl roce vrátilo po rozbruslení. A po první třetině jsem se musel nechat napíchat injekcemi, protože jsem nemohl stát na bruslích. Naštěstí byli doktoři zázrační a bolest odešla," prozradil Kovář.
Zvažoval dokonce, že po první třetině odstoupí. "Rozjelo se to před zápasem, já do toho chtěl jít. Čekal jsem, že to odejde. Bohužel se vše v první třetině ještě zhoršilo, už jsem byl připravený, že budu střídat. Naštěstí mi injekce nohu umrtvila, tak jsem si řekl, že budu pokračovat dál," přiblížil Kovář.
S týmem se přes zdravotní obtíže chystá i do Finska na zbytek turnaje v Helsinkách. "Budu pokračovat dál. Doufám, že až se zítra probudím, nebudu mít opuchlou nohu, abych ji nemohl dát do brusle. Je to nepříjemná věc," připustil Kovář.
Dobře vnímal, jak kouče Říhu zápas vtáhl a s mužstvem žil. "A proč ne, jsou to emoce a trenér to prožívá tímto stylem. Není to první trenér, který běhá na střídačce dopředu. Měli jsme trenéry, kterým bylo vyčítáno, že tam stojí stejně, ať se vede či prohrává. Tedy zvenku, protože do lidí nikdo nevidí. Teď máme trenéra, který to víc prožívá. Takhle to je a tak to bude. Uvidíme, jaké budeme mít výsledky," uzavřel Kovář.
