Fanoušci Tottenhamu Hotspur neprožili dobrý týden. Jejich oblíbený tým během čtyř dnů vypadl z Ligového poháru i FA Cupu. Čekání na zisk trofeje, které trvá už celou dekádu, se znovu natáhne. Trenér Mauricio Pochettino však po vypadnutí s Crystal Palace překvapil výrokem, že nejdůležitější pro něj je udržet se mezi čtyřmi nejlepšími v lize, neboť trofeje jsou dobré jen pro ego.
Na úvod je třeba zmínit jedno: Mauricio Pochettino je výborný trenér. Tmavovlasý Argentinec odvedl v Tottenhamu výtečnou práci: v klubu, který před jeho příchodem pět let osciloval mezi nanejvýš čtvrtým až šestým místem v Premier League, vytvořil velmi silné mužstvo. Tým, který v Anglii může porazit kohokoliv.
Mladý stratég londýnský tým pozvedl, prezentuje se sympatickou hrou, do mužstva zapracovává mladíky a odchovance, hvězdami týmu jsou angličtí reprezentanti v čele s miláčkem národa Harrym Kanem. Rok co rok ukazuje, že i s omezeným rozpočtem se lze vyrovnat těm nejbohatším klubům v Anglii. Pochettino Tottenham přiblížil titulům a trofejím tak, jako nikdo dlouhá léta před ním. Přiblížil, leč nakonec je nezískal.
Stejné to nejspíš bude i v této sezoně. Klubu během pár dnů zhasla naděje na úspěch v FA Cupu i Ligovém poháru, v Premier League Spurs ztrácejí na vedoucí Liverpool devět bodů. V Lize mistrů jsou Pochettinovi svěřenci stále ve hře, čeká je ale osmifinále s rozjetým BVB a v nejprestižnější evropské soutěži nepatří mezi největší favority. Je velmi pravděpodobné, že po pěti sezonách s argentinským koučem na lavici budou Spurs stále bez zisku jediné trofeje.
Pochettino v tom ale dle jeho nedělního vyjádření zas takový problém nevidí. Trofeje jsou podle něj dobré jen pro budování ega, nemyslí si, že by klub posunuly na další úroveň. Důležité je pro něj umístit se v anglické lize do čtvrtého místa a zajistit si účast v Lize mistrů.
Je samozřejmě otázkou, nakolik jde skutečně o trenérův názor a zda se jen nesnaží vyhovět Danielu Levymu. Klubový šéf je proslulý šetřílek, nerad utrácí za hráče velké částky a stejně nerad ty svoje pouští – Levy je tvrdý vyjednavač a debaty o přestupech z Tottenhamu jsou pro činovníky většiny evropských klubů noční můrou.
Z finančního pohledu preferování Champions League před anglickými pohárovými soutěži dává smysl. Za postup do osmifinále Ligy mistrů klub inkasuje 70 milionů liber, za vítězství v FA Cupu jen necelých sedm milionů. Z hlediska klubové kasičky jasné počty.
Potíž je ale také v tom, že Pochettino úspěch v domácích pohárech a umístění v ligové top 4 staví jako dvě věci, mezi kterými je třeba si vybrat. Už v základu jde ale o špatně nastavený problém. Pro špičkový anglický tým by přece měla být priorita obojí. Umístit se v nejlepší čtyřce zajišťující Champions League a zároveň uspět v poháru. Pokud to jde Chelsea nebo United, proč ne Spurs? Jsou přece na jejich úrovni. Nebo ne?
Chtít vyhrát všechno
Pochettino vybudoval z Tottenhamu tým, který může v rámci silné anglické top šestky porazit kohokoliv. Má k dispozici jednoho z nejlepších hrotových útočníků světa Kanea, supertalentovaného Alliho či dánského virtuoze Eriksena. Tým je finančně stabilizovaný a brzy se přesune na nový moderní stadion, vede se mu nejlépe za dlouhá léta. Proč nemít vysoké ambice na všech frontách?
Na celou věc se totiž lze dívat dvěma pohledy. Buďto budeme Spurs stále brát jako tým anglického nadprůměru, na který se hezky dívá a velké favority dovede potrápit, aniž by utrácel velké peníze za světové hvězdy. V takovém případě lze současnou Pochettinovu misi ohodnotit na jedničku s hvězdičkou.
Fanoušci Spurs ale s tímhle být spokojení nemůžou. Musí cítit, jaký má tenhle tým potenciál. O hráče jako Kane či Eriksen se zajímají Real či Barcelona, na lavičce jim sedí trenér, po němž údajně touží v Madridu i v Manchesteru. Z toho je přece třeba vytěžit víc, současný Tottenham je díky kvalitě na hřišti i na trenérské sesli stejným gigantem anglického fotbalu jako jiné přední kluby. V takovém případě jsou ale třeba trofeje. I ty podle Pochettina podřadné.
Bývalý trenér Southamptonu či Espanyolu je výtečný fotbalový odborník, v tomhle se ale mýlí. Mávat povýšeně rukou nad FA Cupem či Ligovým pohárem totiž není dobré rozhodnutí. Jasně, výhra v FA Cupu není takové terno, jako ovládnout Premier League. A lednové finále Ligového poháru, kteří mnozí hanlivě nazývají Mickey Mouse Cupem, se jen těžko může rovnat květnovému finále Ligy mistrů, nejsledovanějšímu zápasu celé sezony.
Přesto by měl každý špičkový klub usilovat o to, aby tato finále hrál. Za prvé, když už nic jiného, ziskem trofeje potěšíte fanoušky, pro které se stále ještě fotbal hraje především. A za druhé, můžete si tak pěstovat něco, co se může později zatraceně hodit. Mentalitu vítěze.
Ve velkoklubu by tohle neprošlo
Finále Carabao Cupu se sice koná v lednu mezi ligovými duely, stále jde ale o duel ve Wembley. Jde o pohár, k němuž nevede jednoduchá cesta. Jasně, týmy nenasazují úplně nejhvězdnější sestavy, stále se ale nejedná o nic jednoduchého. Musíte postoupit přes pět soupeřů, v semifinále zvládnout dva zápasy a nakonec unést tíhu toho, že hrajete finále.
Právě tak vznikají vítězové. Těžkými zápasy, kde se hraje o trofej, o všechno, kde každá chyba rozhoduje. O vítězství v Carabao Cupu možná nebudou vznikat památeční dokumenty, klubu a jeho hráčům ale může dodat sebevědomí do zbytku sezony. Zaskákat si s trofejí na nejslavnějším hřišti v Anglii a odfajfkovat si získanou trofej, to zkrátka není od věci.
V souvislosti s Pochettinem se často coby jeho budoucí adresy zmiňují Real Madrid či Manchester United. Není se čemu divit. Jde o moderního trenéra, zástupce mladé generace, kouče, který může nastavit směr fungování klubu na dlouhé roky. Pokud se chce ale ze severního Londýna posunout výš, tenhle přístup by měl zvážit.
Jak United, tak Real jsou totiž velkokluby. Týmy, kde všichni od kapitána áčka po posledního vrátného ví, že failure is not an option. Neúspěch nepřichází v úvahu. Hrajete-li za Real či Manchester, každý zápas jdete vyhrát. Klubové cíle na novou sezonu? Získat všechny trofeje.
Pochettinovi nelze než uznale zatleskat, jak silný tým s omezeným budgetem vybudoval. Pokud chce ale vstoupit do dějin (a potenciál na to bezpochyby má), měl by si uvědomit, že nic jako podřadná vítězství v Anglii neexistují. Každé se totiž počítá. Pokud na to nepřijde, mohlo by se stát, že v seznamu vysněných trenérů na Old Trafford i San Bernabéu začne klesat povážlivě dolů.
Témata:
fotbal, anglie, blog, Anglický pohár, sport, tottenham, Mauricio Pochettino, Jan Pikous, Carabao Cup, Fotbal na Heureka.cz
Související články
