Šmicer u českého národního týmu? Měl být tvrdší, ale obstál
Po čtyřech letech končí Vladimír Šmicer ve funkci manažera národního týmu. Nebylo to pro něj jednoduché. Ještě 9. listopadu 2009 hrál svůj poslední ligový zápas, den nato už utáhl kravatu, oblékl sako a přijal novou výzvu.
Učil se za pochodu. Musel řešit i kontroverzní kauzy. Jako například sparťanský podvod s omluvenými hráči, kteří nastoupili pod jinými jmény, po němž poznal, že bezstarostné časy populárního Štístka, jsou pryč (fanoušci Letenských mu za kritické výroky nemohli přijít na jméno).
Co se týká dalšího působení, možná měl být především v prvním kvalifikačním cyklu tvrdší směrem k hráčům. Nepovedl se například ani program mužstva před březnovým dvojzápasem s Dánskem a v Arménii, kdy se tým věnoval až příliš mnoha aktivitám nesouvisejícím s fotbalem (byť dobře míněným) a s Dány přišel výprask.
Na druhou stranu, s výjimkou oslav po postupu na EURO 2012, okolo národního týmu ubylo skandálů souvisejících s chováním reprezentantů, hráči jezdili na srazy rádi, což nejlépe dokumentuje přístup Tomáše Rosického. A taky zůstal Šmicer stejný jako v dobách, kdy hrával. Otevřený, komunikativní a víceméně nekonfliktní.
Miroslav Pelta má právo si přivést k týmu „svého“ manažera, nicméně Šmicer nemusí odcházet s pocitem, že by ve svém prvním funkcionářském angažmá vyhořel.
