Jak se stát hvězdou a nezbláznit se z toho? Učte se od Lendla!
Kdyby existovala škola pro profesionální sportovce, která by budoucím šampionům radila, jak být úspěšný, slavný a nezbláznit se z toho, navrhoval bych napsat hned při první hodině na tabuli jedno jméno: IVAN LENDL. Proč mě napadá zrovna on?
Před pár dny do Prahy přijela jedna z dcer této tenisové legendy. Marika Lendlová v Obecním domě otvírala výstavu plakátů Alfonse Muchy, které patří do sbírky jejího otce. A při té příležitosti se o slavném tátovi rozpovídala (interview najdete za týden v našem Sport magazínu). Nemluvila logicky o Ivanu Hrozném, jak se vítězi osmi grandslamových titulů přezdívalo. Mluvila o milujícím, i když občas velmi náročném, tátovi.
Četl jsem tu výpověď a spojoval si ji s tím, co o Lendlovi – šampionovi vím. Výsledek? Vidím muže, který si zaslouží respekt nejen kvůli svým úspěchům, profesionalitě a silné vůli, ale i kvůli své vyrovnanosti, zodpovědnosti, pokoře a pozitivnímu přístupu k životu.
Jedna z nejsilnějších věcí, která se táhne Lendlovým životem jako Velká čínská zeď, je OPRAVDOVOST. A víra v to, že správné je den co den tvrdě pracovat a soustředěně jít za svým cílem. „Jestli tátu něco dokáže zaručeně naštvat, tak je to nedělat věci pořádně. Kdykoliv a kdekoliv,“ přiznala i Marika.
Na první pohled to možná zní banálně. Jenže kolik sportovců a lidí obecně se tak dnes chová? Očůrat, urychlit, udělat jen naoko – to jsou hesla dneška. Lendl je ale ukázkovým příkladem toho, že ne talent, ale pracovitost, zarputilost a schopnost udělat pro úspěch víc než ostatní bývá tím zásadním rozdílem mezi průměrem a elitou.
Muž, který vydržel na vrcholu žebříčku ATP 270 týdnů, byl prvním opravdovým tenisovým profesionálem. Včetně tréninku i celkové životosprávy. Přemýšlel jak dělat věci lépe a jinak. A tady najednou vidíte jasné pojítko mezi ním a Jágrovými nočními tréninky či drilem Pavla Nedvěda.
S touto pracovitostí souvisí i Lendlův mimořádný SMYSL PRO ŘÁD. Sám byl vychovávaný velmi přísně a v lecčem se evidentně „pomamil“. Jeho dcery měly den co den v devět večerku a zákaz usínat s mobilem či laptopem v pokoji. A také musely mít koníček, kterému se věnovaly na sto procent. A i tento přístup je dnes spíše výjimečný. Kult dítěte naopak často vede k tomu, že nejmenšímu členovi rodiny je dovoleno prakticky vše, aby z něj pak vyrostl rozmazlený spratek, který má velké sebevědomí, ale dohromady nic neumí a nic ho nezajímá.
SKROMNOST. Ani to se dnes moc nenosí, ale Lendl takový je. Nerve se nikam, nemá potřebu zdůrazňovat svou výjimečnost. Ukázalo se to i při posledních úspěších jeho svěřence Andy Murrayho. A hezky to dokládá i výrok jeho dcery: „Pro mě bylo překvapivé, když jsem postupně zjišťovala, co všechno táta dokázal a jak byl slavný. Nikdy o tom totiž nemluvil.“
Nejen budoucí šampiony bych pak ještě upozornil na ROVNOVÁHU, která Lendlův život nenápadně provází. Na jednu stranu prožil výjimečnou kariéru v záři reflektorů, na druhou žil v ústraní se spokojenou rodinou, pěti dcerami a stále stejnou manželkou. Na kurtu byl Ivan Hrozný s ledovou tváří, mimo něj je ale srdečný člověk s výjimečným smyslem pro humor. Emigroval, protože jinak by nedošel ke svému cíli, ale nyní se do Prahy vrací podpořit daviscupový tým či ukázat tvorbu jednoho z nejslavnějších českých malířů.
Překvapí vás po tom všem, že velkým vzorem tenisového génia Rogera Federera byl v mládí právě i Lendl? Mě ne. Na kurtu si sice tihle dva moc podobní nejsou. Ale jinak?
Moje 3 hvězdy týdne
1. Roman Kreuziger, cyklista
Vyhrál klasický silniční závod Amstel Gold Race a ukázal, že má stále potenciál stát se hvězdou.
2. Ladislav Krejčí, fotbalista
V derby potvrdil, že společně s Václavem Kadlecem je právě on hlavní tváří nové Sparty.
3. Jakub Voráček, hokejista
Ve dvou posledních zápasech za Flyers nasbíral 4 body a dál útočí na Top10 žebříčku produktivity NHL.
